Zimmerwaldská konference
Zimmerwaldská konference bylo jednání protiválečně zaměřených socialistických politiků. Uskutečnilo se 5.–8. září 1915 v hotelu Beau Séjour v Zimmerwaldu, ležícím ve Švýcarsku nedaleko Bernu. Setkání zorganizoval švýcarský novinář a pacifista Robert Grimm (1881-1958).[1] Zúčastnilo se ho třicet osm delegátů z deseti zemí, mezi nimiž byli Vladimir Iljič Lenin, Lev Davidovič Trockij, Julij Osipovič Martov, Pavel Axelrod, Georg Ledebour, Karl Moor, Albert Bourderon, Angelica Balabanoff a Giuseppe Emanuele Modigliani. Z konspiračních důvodů se konference vydávala za sjezd ornitologů.[2]
První světová válka vnesla do socialistického hnutí rozkol: někteří podporovali centrální mocnosti a jiní Dohodu, mnozí levicoví aktivisté však válku odmítali a odvolávali se na Marxovu tezi „Dělníci nemají žádnou vlast“. Po vypuknutí války podlehla většina dělníků nacionalistickým náladám a také dělnické strany zpravidla zastávaly názor, že v zájmu vítězství je třeba podporovat válečné úsilí vlády.[3] I v Sociálnědemokratické straně Německa převládla skupina okolo Eduarda Davida, která zvolila loajální Burgfriedenspolitik a hlasovala v parlamentu pro válečné půjčky, zatímco odpůrce války vedl Karl Liebknecht. V září 1914 se v Luganu sešli socialisté z neutrálních zemí a vyzvali válčící státy k jednání o míru.
Zimmerwaldská konference měla stanovit jednotnou taktiku marxistů v podmínkách imperialistické války. Většina delegátů přijala program nazvaný paix blanche: hlavním cílem je rychlé ukončení války a v jeho zájmu je třeba odmítnout veškeré požadavky na anexe a reparace. Naproti tomu Lenin navrhoval, že imperialistickou válku je třeba využít k zahájení dělnické revoluce. Stoupenci této linie se nazývali „zimmerwaldská levice“.[4]
Na konferenci byla založena Mezinárodní socialistická komise, kterou vedl Robert Grimm. Byl také schválen protiválečný Zimmerwaldský manifest, jehož autorem byl Trockij.[5] Odlišné postoje k válce vedly v roce 1916 k zániku Druhé internacionály. Na Zimmerwaldskou konferenci navázala další protiválečná setkání ve švýcarském Kientalu v dubnu 1916 a ve Stockholmu v září 1917. Ve Francii vznikla píseň Le chant de Zimmerwald, oslavující proletářský internacionalismus.
