Zelená (Málkov)

část obce Málkov v okrese Chomutov

Zelená (německy Grün[3]) je část obce Málkov v okrese Chomutov. Nachází se asi 800 m západně od Málkova na březích Lideňského potoka. V roce 2011 zde trvale žilo 397 obyvatel v 82 domech.[4]

Zelená
Pohled od severozápadu
Pohled od severozápadu
Lokalita
Charakterčást obce
ObecMálkov
OkresChomutov
KrajÚstecký kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel659 (2021)[1]
Katastrální územíKralupy u Chomutova, Ahníkov a Zelená (13,28 km²)
Nadmořská výška410 m n. m.
PSČ431 02
Počet domů82 (2011)[2]
Zelená
Zelená
Další údaje
Kód části obce91031
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zelená je také název katastrálního území o rozloze 1,76 km².[5] Zelená leží i v katastrálním území Ahníkov o rozloze 4,49 km²[6]Kralupy u Chomutova o rozloze 7,03 km².[7]

Název

Původní název vesnice Grün pochází z oblasti jihozápadního Saska, Chebska, Smrčin a Durynska, odkud se šířilo spolu s osadníky do jiných míst. Slovo Grün znamenalo pole vytvořené na místě paseky. V historických pramenech se jméno vesnice vyskytuje ve tvarech: Grnj (1543), Grin (1518), Grinu (1638) a Grün (1787).[8]

Historie

Jako rok první písemné zmínky o Zelené bývá uváděn rok 1490, ale podle chomutovské německojazyčné vlastivědné literatury vesnice existovala už na konci 14. století. Na zemském sněmu se v roce 1533 projednávalo zastavení vsí Zelené a Málkova jakémusi Fictumovi, kterým byl myšlen pravděpodobně Bohuslav Felix z Fictumu, majitel prunéřovského panství. Po porážce českého stavovského povstání Zelenou roku 1623 získal Jaroslav Bořita z Martinic a připojil ji ke svému spojenému panství Ahníkov – Prunéřov. Z období třicetileté války se dochovala zmínka o vypálení jednoho zdejšího statku, ale podle berní ruly z roku 1654 byla vesnice v dobrém stavu. Žilo v ní šest sedláků a sedm chalupníků, kteří hospodařili na polích, lukách a v lese. V roce 1680 zemřelo ve vsi během morové epidemie jedenáct obyvatel.[9]

Podle tereziánského katastru tvořilo Zelenou jedenáct usedlostí, několik rybníků a řemesly se v ní živili jeden krejčí a dva nádeníci. V roce 1794 měla vesnice 25 domů se 127 obyvateli. Šest usedlostí bylo selských, sedm patřilo chalupníkům a zbývajicích dvanáct domů domkářům. Hlavním zdrojem obživy bylo pěstování zemědělských plodin, chov dobytka a v malé míře také výroba příze. Do roku 1846 se počet obyvatel zvýšil na 148.[9]

Ve druhé polovině devatenáctého století vesnici postihly dvě povodně. První se udála 31. května 1881 a druhá 10. září 1896. Při druhé povodni bouří rozvodněný Lideňský potok poničil hostinec a celkově způsobil škody ve výši 2 200 zlatých. V roce 1893 byl založen Zemědělský a lesnický spolek a o tři roky později vznikl spolek dobrovolných hasičů. Elektřina byla do vsi zavedena na základě smlouvy uzavřené roku 1921 s chomutovskou firmou.[9]

Zelená mívala vlastní kapli, pro kterou byl chomutovským zvonařem Richardem Heroldem ulit zvon, jehož vysvěcení proběhlo 21. září 1919. Po druhé světové válce začala kaple chátrat a v šedesátých letech dvacátého století byla zbořena. V roce 1949 bylo založeno jednotné zemědělské družstvo. Po jedenácti letech existence bylo zrušeno a začleněno do státního statku. Děti v té době navštěvovaly mateřskou školuZásadě, ale po zániku vesnice byla školka přestěhována v roce 1985 do Zelené.[9]

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 200 obyvatel (z toho 108 mužů) německé národnosti, kteří s výjimkou jednoho evangelíka patřili k římskokatolické církvi.[10] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 230 obyvatel německé národnosti, z nichž byl jeden evangelík, jeden bez vyznání a ostatní se hlásili k římskokatolické církvi.[11]

Vývoj počtu obyvatel a domů mezi lety 1869 a 2011[4][12][13]
186918801890190019101921193019501961197019801991200120112021
Obyvatelé1 3501 5181 5601 7611 7211 9362 0111 3001 3011 101418312319397659
Domy21423123624626027031430726825985555582165

Obecní správa

Po zrušení poddanství se v roce 1850 Zelená stala samostatnou obcí,[9] ale od roku 1961 je částí obce Málkov.[14] Roku 1977 se Zelená stala sídlem místního národního výboru a pozdějšího obecního úřadu.[9]

Pamětihodnosti

Sloup Nejsvětější Trojice od žateckého sochaře Jana Karla Vettera[9] pochází ze zaniklých Kralup. Původně byl roku 1974 přestěhován do Libědic, ale v roce 2012 byl zrenovován a znovu přesunut do Zelené. Součástí sloupu jsou sochy tří andělů a tří světců: svatého Jana Nepomuckého, svatého Donátasvatého Floriána.[15][16]

U sloupu roste lípa malolistá chráněná jako památný strom pod názvem Ahníkovská lípa. Je asi deset metrů vysoká a obvod kmene měří 440 centimetrů.[17] Druhý památný strom, Zelenská lípa (též lípa malolistá), roste za Podkrušnohorským přivaděčem. Zelenská lípa je vysoká patnáct metrů a obvod jejího kmene je 520 centimetrů.[18] Oba stromy jsou chráněné od roku 2000.

Galerie

Odkazy

Reference

Související články

Externí odkazy