Karas stříbřitý

Karas stříbřitý je sladkovodní kaprovitá ryba patřící do čeledi kaprovitých^[1]. Vyznačuje se stříbrně-hnědým zbarvením, hřbet má černošedou barvu, stejně jako ocasní a hřbetní ploutev. Boky jsou tmavé, stříbřité nebo nazlátlé, přičemž každá šupina na nich má tmavší okraj. Řitní a párové ploutve jsou světlé. V hřbetní ploutvi obvykle nalezneme 3 až 4 měkké paprsky a 15 až 19 měkkých, v řitní ploutvi jsou 2 až 3 tvrdé a 5 až 6 měkkých. Anální a hřbetní paprsky jsou silně zoubkované. Postranní čára je tvořena 28 až 33 šupinami, v některých případech až 34. Nad a pod postranní čárou se nachází 5 až 7 řad šupin. První žaberní oblouk obsahuje 39 až 50 žaberních tyčinek. Poslední tvrdý paprsek řitní a hřbetní ploutve má 10 až 15 různě velkých zoubků, jejichž délka se zvětšuje k zužujícímu se konci tvrdého paprsku. Vnitřek tělní dutiny je černě pigmentovaný^[2]. Na rozdíl od karase obecného má hlubší zářez na ocasní ploutvi a mírně vhloubenou horní linii hřbetní ploutve. Má koncová ústa bez vousků a mírně vypouklá žaberní víčka^[3].  

Evropa a Asie: Karas stříbřitý je obvykle považován za původního v oblasti střední Evropy až po Sibiř, případně za zavlečeného do evropských vod z východní Asie^[4]. Někteří autoři však tvrdí, že karas stříbřitý není původní ve většině Evropy, s výjimkou dolního toku Dunaje^[5]. Jasná a jednoznačná data o jeho původním rozšíření v Evropě nejsou k dispozici z důvodu introdukce, záměny s druhem Carassius auratus a složitými způsoby reprodukce. Chybí v severní části Baltského moře, na Islandu, v Irsku, Skotsku a na ostrovech Středozemního moře^[1]. V České republice jsou polyploidní biotypy karase stříbřitého považovány za nepůvodní druh, který se k nám kolem roku 1976 dostal přirozenou migrací z řeky Dunaj^[5]. Další z příčin zavlečení tohoto druhu do České republiky byly i nezáměrné introdukce, kdy se do našich vod tenhle druh omylem vysadil s násadou kapra obecného^[6].

Karas stříbřitý je omnivorní druh, což znamená, že se živí jak rostlinnou, tak živočišnou složkou potravy^[7]. Schopností vytrhávat vodní rostliny může negativně ovlivňovat vodní ekosystémy a tok živin. Pokud se tedy vyskytuje v hustých populacích, tak může výrazně snižovat průhlednost vody a zvyšovat zákal, což má negativní dopady na celkové vodní prostředí^[4].

Karas stříbřitý obývá lentické i lotické prostředí^[4] a může se vyskytovat jak ve sladkých, tak i brakických vodách. Karas stříbřitý patří mezi bentopelagické druhy^[8] a nejčastěji se vyskytuje v hejnech^[9]. Nejčastěji se vyskytuje ve vodách rybničního typu^[9], ale najdeme ho i v řekách s menšími rychlostmi proudění, jezerech, slepých ramenech a vodních nádržích^[8]. Jeho vysoká odolnost vůči hypoxii a anoxii z něj často činí jediný druh, který je schopný přežívat v malých vysoce znečištěných a eutrofizovaných vodách^[10]. Díky speciální kompenzační reakci hepatocytů je též schopný odolávat teplotním extrémům^[11].

Karas stříbřitý se tře od května do července^[2]. Patří mezi fytofilní rybí druhy, neochraňující jikry^[3]. Snáší 160 000 až 380 000 jiker v několika dávkách^[2]. Tento druh také vyniká schopností asexuálního rozmnožování (pomocí gynogentické reprodukce), což je jedna z hlavních příčin jeho invazivního chování a nechtěného šíření. Během gynogenetické reprodukce, embrya jsou tvořeny pouze ze samičího genetického materiálu. Vajíčko může být aktivováno jak spermiemi od samců karase stříbřitého, tak i jiných druhů kaprovitých ryb. Během aktivace, jádro spermie nesplývá s jádrem vajíčka (spermie vajíčko pouze aktivuje) a nedochází k syngamii. V důsledku toho vznikají potomci, kteří jsou identičtí kloni původní samice. Tento způsob asexuálního rozmnožování je jedna z hlavních příčin proč je karas stříbřitý tak úspěšný invazivní druh a výrazně tím i negativně ovlivňuje místní původní druhy kaprovitých ryb^[4].  

• Obrázky, zvuky či videa k tématu karas stříbřitý na Wikimedia Commons
• BioLib.cz – Carassius gibelio (karas stříbřitý) [online]. BioLib.cz. Dostupné online. 
• KALOUS, Lukáš. Karas stříbřitý a jeho příbuzní. Živa. Roč. 2013, čís. 6/2013, s. 285–288. Dostupné online. 

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.