Souvrství I-sien
Souvrství I-sien (pchin-jinem: Yixian) je geologická formace, jejíž výchozy se nacházejí v oblasti provincie Liao-ning (severovýchodní Čína).[1] Je spodnokřídového stáří (geologické stupně barrem až apt, asi 125 milionů let před současností).[2] Novější zpřesněné datování udává geologické stáří přibližně 125,8 (± 1,0) milionu let a 126,0 (± 0,8) milionu let pro dva různé vzorky, datované metodou argon-argon.[3] Další datování udává stáří 125,8 až 124,1 milionu let.[4] Souvrství se proslavilo významnými paleontologickými objevy, včetně mnoha výborně zachovaných exemplářů dinosaurů (mj. také tzv. opeření dinosauři), ptakoještěrů a "praptáků". Celkově je tzv. Jeholská biota datována asi na dobu 135 až 119 milionů let před současností.[5][6][7] Podobná fauna a flóra existovala ve stejné době také na území Jižní Koreje.[8]
Historie a význam
Od roku 1949 až do 90. let mohli v oblasti pracovat pouze čínští vědci, teprve později byl umožněn výzkum i západním paleontologům. V roce 1996 zde byli poprvé objeveni a popsáni již zmiňovaní opeření dinosauři, jako byl například menší teropod Sinosauropteryx nebo "spící" Mei long. Také ornitopod rodu Changmiania byl odtud popsán v podobě dvou koster v "odpočívající" pozici. Zároveň je odtud znám také největší opeřený živočich dějin (s prokazatelným opeřením), tyranosauroid druhu Yutyrannus huali, vědecky popsaný roku 2012. Žili zde však také ornitopodní a sauropodní dinosauři, malí rohatí dinosauři a nejméně jeden druh ankylosaura. Kromě dinosaurů zde však žilo také množství hmyzu, pravěkých obojživelníků, nearchosaurních plazů a starobylých typů savců a praptáků.[9]
V sedimentech této geologické formace již byly objeveny celé fosilizované kmeny stromů, včetně jejich kořenového systému. Objeveny zde byly také vzácné a významné fosilie raných forem krytosemenných rostlin, a to bylin i dřevin.[10]
Paleoekologie
Podnebí v ekosystémech tohoto souvrství bylo převážně subtropické až chladnější (odpovídající zhruba dnešnímu mírnému klimatickému pásmu), s průměrnou roční teplotou kolem 10 °C a teplotami v zimě pod bodem mrazu. Výzkumy letokruhů fosilních jehličnanů a izotopů kyslíku v sedimentech tohoto souvrství potvrdily, že dinosauři a další organismy zde museli snášet sníh a led.[11][12] Tato skutečnost zároveň vysvětluje přítomnost pernatého pokryvu těla většiny zde žijících dinosaurů – plnilo úlohu nezbytné ochrany tělesné teploty.[13] Některé výzkumy ukazují, že fauna tohoto souvrství ve skutečnosti obývala vysoké nadmořské polohy (asi 2800 až 4100 m n. m.).[14]
Součástí ekosystémů tohoto souvrství byly také starobylé formy krytosemenných (kvetoucích) rostlin, které významně přispívají k pochopení rané evoluce této extrémně úspěšné skupiny rostlin.[15]
Součástí místní fauny byli například také početní zástupci želv.[16]
Neobvyklé objevy
U malého opeřeného dinosaura rodu Caudipteryx, žijícího před 125 miliony let a známého podle fosilií z tohoto souvrství, byla v roce 2021 identifikována fosilie původní buněčné struktury, která by mohla být chromatinem (obsahovat jakési pozůstatky komplexu DNA a bílkovin).[17]
Odkazy
Reference
Literatura
- Zhou, Z. (2006). "Evolutionary radiation of the Jehol Biota: chronological and ecological perspectives." Geological Journal, 41: 377–393.
- Swisher, Carl C., Wang, Yuan-qing, Wang, Xiao-lin, Xu, Xing, Wang, Yuan. (1999). "Cretaceous age for the feathered dinosaurs of Liaoning, China". Nature 400: 58–61.
- Gu, Z. W. (1983). "On the boundary of non-marine Jurassic and Cretaceous in China" in: "Nanjing Institute of Geology and Paleontology, Academica Sinica" "Stratigraphical Chart in China with Explanatory Text" Science Press, Beijing 1983: 65–82.
- Sha, Jingeng (2007). "Cretaceous Stratigraphy of northeast China: non-marine and marine correlation" Cretaceous Research 28(2) pp. 146–170.
- Shao Tiequan; et al. (2017). A Mesozoic Pompeii: History of the Jehol Biota’s Rise and Fall. Acta Geologica Sinica 91(5): 1893–1903. http://www.geojournals.cn/dzxben/ch/reader/view_abstract.aspx?file_no=2017endzxb05022&flag=1
- Li Yunfeng; et al. (2018). The First Discovery of the Easternmost Jehol Biota from Southeastern Jilin, China. Acta Geologica Sinica 92(4): 1649–1650.
- Xing Xu, Zhonghe Zhou, Yuan Wang & Min Wang (2020). Study on the Jehol Biota: Recent advances and future prospects. Science China Earth Sciences. doi: https://doi.org/10.1007/s11430-019-9509-3
- Zhang, Li-Jun (2020). Analysis on fossil community of tetrapods in Lujiatun bed of Lower Cretaceous Yixian Formation in Beipiao, Liaoning. Global Geology. 39 (4): 737-745. doi: 10.3969/j.issn.1004-5589.2020.04.001
- Zuohuan Qin, Xi Dangpeng, Michael Wagreich, Benjamin Sames, Xiaoning Tong, Jianfang Hu, Zhiqiang Yu & Xiaoqiao Wan (2021). Living environment of the early Jehol Biota: a case study from the Lower Cretaceous Dabeigou Formation, Luanping Basin (North China). Cretaceous Research. 104833. doi: https://doi.org/10.1016/j.cretres.2021.104833
- Zhonghe Zhou, Qingren Meng, Rixiang Zhu, and Min Wang (2021). Spatiotemporal evolution of the Jehol Biota: Responses to the North China craton destruction in the Early Cretaceous. Proceedings of the National Academy of Sciences. 118 (34): e2107859118. doi: https://doi.org/10.1073/pnas.2107859118
Externí odkazy
- Článek Druhohorní čínské Pompeje na webu DinosaurusBlog (česky)
- SOCHA, Vladimír. Nejbohatší geologická souvrství světa. OSEL.cz [online]. 12. března 2021. Dostupné online. (česky)