Vodokrty
Vodokrty jsou vesnice, část obce Řenče v okrese Plzeň-jih. Nachází se asi 2,5 kilometru západně od Řenče. Prochází zde silnice II/178 a silnice II/183. V roce 2011 zde trvale žilo 171 obyvatel.[3]
Vodokrty | |
---|---|
![]() | |
Lokalita | |
Charakter | vesnice |
Obec | Řenče |
Okres | Plzeň-jih |
Kraj | Plzeňský kraj |
Historická země | Čechy |
Stát | ![]() |
Zeměpisné souřadnice | 49°35′26″ s. š., 13°23′14″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 166 (2021)[1] |
Katastrální území | Vodokrty (4,93 km²) |
PSČ | 334 01 |
Počet domů | 65 (2011)[2] |
![]() ![]() Vodokrty | |
Další údaje | |
Kód části obce | 184403 |
Kód k. ú. | 784401 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
![]() | |
![]() Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Vodokrty je také název katastrálního území o rozloze 4,93 km².[4]
Historie
První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1239, kdy se uvádí, že Vodokrty koupil kladrubský opat Reiner. [5][6] V roce 1463 se zmiňuje zeman Ryneš z Vodokrt, koncem 15. století připadly Vodokrty společně s Přešticemi rodu Švihovských, v roce 1505 je získal Václav Švihovský. V roce 1526 prodal Jan Půta Švihovský statek Humprechtovi Markvartovi z Hrádku. Jeho strýc Jindřich z Rýzmberka prodal svůj díl v roce 1545 bratrům Petrovi a Václavovi Lukavským z Řeneč. V roce 1561 koupila tento díl vdova po Humprechtovi Markvartovi Anna z Drahenic a ve Vodokrtech postavila tvrz, na které také zemřela. Pochována byla v kostelíku na Vícově. V dědictví získal Vodokrty manžel její dcery Kateřiny, Adam Boubínský, který je pak předal synu Zdeňkovi. Ten v roce 1603 statek prodal Jáchymovi Ladislavovi Loubskému z Lub. Tím se Vodokrty dostaly k řenečskému statku a později k Dolní Lukavici.[5]
Reference
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vodokrty na Wikimedia Commons
- Katastrální mapa katastru Vodokrty na webu ČÚZK