Vladimír Krno

československý senátor československého Národního shromáždění, právník a politik slovenské národnosti

Vladimír Andrej Krno (21. června 1874 Čerenčany[1]10. března 1955 Partizánska Ľupča[1]) byl slovenský a československý politik, meziválečný starosta Bratislavy a senátor Národního shromáždění ČSR za Republikánskou stranu zemědělského a malorolnického lidu.

Vladimír Krno
Starosta Bratislavy
Ve funkci:
1930 – 1939
PředchůdceĽudovít Okánik
NástupceBelo Kováč
Senátor Národního shromáždění ČSR
Ve funkci:
1933 – 1935
Stranická příslušnost
Členstvíagrární strana

Narození21. června 1874
Čerenčany Malohont, Gemersko - Malohontská župa.
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí10. března 1955
Partizánska Ľupča Liptov,
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma materBudapešťská univerzita
Profeseadvokát
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Narodil se v Čerenčanech č. p. 36 do rodiny místního evangelického faráře Andreje Krna a křtil jej drienčanský farář a sběratel lidových pověstí Pavol Dobšinský. Absolvoval gymnázia v Rimavské Sobotě a Prešpurku (dnešní Bratislavě) a vystudoval práva na Budapešťské univerzitě (už během studií v Budapešti byl místopředsedou tamního slovenského studentského spolku[2]).

Působil jako advokát v Penzinku a od roku 1923 v Bratislavě. Ještě před první světovou válkou se sblížil s hnutím hlasistů.[2] Byl stoupencem Vavro Šrobára. Během války byl aktivní v slovenském odboji. Po válce byl ředitelem Hospodářské banky v Trnavě. Za první republiky byl též přísedícím státního soudu, členem správního výbor advokátské komory a předsedou Svazu vinařských spolků.[2] Působil i jako člen Štefánikovy společnosti. Publikoval v periodikách. V roce 1926 vydal Občanský soudní řád.[3]

Zastával funkci čestného předsedy organizace agrární strany v Bratislavě.[2] V letech 19301939 byl starostou Bratislavy.[4] Do funkce usedl v únoru 1930 poté, co odstoupil Ľudovít Okánik.[2]

Po parlamentních volbách v roce 1929 získal za Republikánskou stranu zemědělského a malorolnického lidu senátorské křeslo v Národním shromáždění. Mandát ale nabyl až dodatečně roku 1933 jako náhradník poté, co zemřel senátor Cyrill Pivko. V senátu setrval do roku 1935.[5] Profesně je uváděn jako starosta Bratislavy.[6]

Odkazy

Reference

Externí odkazy