Vláda Petra Fialy
Vláda Petra Fialy je úřadující vláda České republiky vedená Petrem Fialou, kterou prezident republiky Miloš Zeman jmenoval 17. prosince 2021 na zámku v Lánech. Jejím sestavením byl 9. listopadu pověřen Petr Fiala, jakožto lídr vítězné koalice SPOLU v říjnových sněmovních volbách. V závěru listopadu jej prezident jmenoval předsedou vlády. Vláda se stala šestnáctým kabinetem samostatné České republiky a šestým v čele s politikem ODS. Na rozdíl od předcházejícího druhého Babišova kabinetu byla definována funkce místopředsedy pro digitalizaci a navíc zřízeny tři ministerské posty bez portfeje – první z nich pro vědu, výzkum a inovace, dále pak úřad ministra pro legislativu stojícího v čele legislativní rady vlády a obnovena byla ministerská gesce pro evropské záležitosti.[1][2]
Vláda Petra Fialy | |
---|---|
![]() Petr Fiala, předseda vlády České republiky | |
Pořadí | šestnáctá (od r. 1993) |
Předseda | Petr Fiala |
1. místopředseda | Vít Rakušan |
Místopředsedové | Marian Jurečka Ivan Bartoš Vlastimil Válek |
Počet členů | 17–18 |
Politické subjekty | SPOLU: ODS (6), KDU-ČSL (2–3), TOP 09 (1–2) Piráti a Starostové: STAN (4), Piráti (3) |
Sněmovna | 108/200 |
Jmenována | Milošem Zemanem |
Datum jmenování | 17. prosince 2021 |
Vyslovení důvěry | 13. ledna 2022 A 106, N 87, Z 0 / 193 |
Opozice | ANO, SPD |
Stínová vláda | Andreje Babiše (ANO) (2022–2023) Karla Havlíčka (ANO) (od 2023) |
Webová stránka | www.vlada.cz |
Programové prohlášení | |
Posloupnost vlád | |
< Babiš II | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Zástupci koalice SPOLU složené z ODS, KDU-ČSL a TOP 09 podepsali 8. listopadu 2021 koaliční smlouvu s druhou volební koalicí Piráti a Starostové, sestávající z Pirátů a STANu. Vládu tvoří 18 členů, z toho 6 za ODS, 4 STAN, 3 KDU-ČSL, 3 Piráti a 2 za TOP 09.[3][4] Z hlediska dvou koalic vyznívá poměr členů 11 : 7 ve prospěch SPOLU.[1] Poslanecká sněmovna, v níž na počátku volebního období kabinet disponoval většinou 108 mandátů, vyslovila 13. ledna 2022 vládě důvěru poměrem hlasů 106 : 87.[5] Tiskovým mluvčím vlády se stal Václav Smolka,[6] v lednu 2024 jej nahradila Lucie Ješátková.[7]
Vzhledem k pěti koaličním stranám média Fialův kabinet označují také jako „vládu pětikoalice“ nebo jen pětikoalici.[8][9][10]
Seznam členů vlády
Počet členů podle navrhujících subjektů
| Počet členů podle koalic
|
Vznik vlády
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/3c/L%C3%ADdrov%C3%A9_s_koali%C4%8Dn%C3%AD_smlouvou_2021.jpg/220px-L%C3%ADdrov%C3%A9_s_koali%C4%8Dn%C3%AD_smlouvou_2021.jpg)
Jmenování předsedy ODS a lídra koalice SPOLU Petra Fialy do úřadu předsedy vlády bylo plánováno na 26. listopad 2021. Vzhledem k opětovné krátké hospitalizaci prezidenta Miloše Zemana po pozitivním covidovém testu, provedeném předchozí den, byl tento akt odložen[24][25] a uskutečnil se 28. listopadu 2021 v prostorách lánského zámku.[26]
Dne 25. listopadu se své nominace na post ministra průmyslu a obchodu vzdal Věslav Michalik, a to kvůli majetkovým vazbám a podnikatelským aktivitám. Firmy spjaté s rodinou Michalikových si podle Lidových novin a Deníku N vypůjčily 4,5 milionu eur přes anonymní kyperskou společnost[27][28][29] kterou dle jeho vyjádření vlastnila jeho manželka.[30] Michalika nahradil investor Jozef Síkela.[31]
Výhrady ke jmenování Jana Lipavského ministrem zahraničí
Prezident Miloš Zeman vyjádřil 17. listopadu 2021 záměr nejmenovat kandidáta na ministra zahraničních věcí Jana Lipavského kvůli rozdílným postojům v zahraniční politice.[32][33][34] Podle Frekvence 1 mu při osobním pohovoru 7. prosince 2021 doporučil, aby odstoupil z kandidatury na tuto pozici.[35] O tři dny později potvrdil, že Lipavského členem vlády nejmenuje kvůli rozdílným názorům a nedostatečné kvalifikaci.[36] Po setkání s designovaným premiérem Petrem Fialou 13. prosince však změnil názor a se jmenováním Lipavského souhlasil, přestože jeho výtky k Lipavskému přetrvávaly.[37] Fiala již předtím avizoval, že v případě odmítavého stanoviska byl připraven podat kompetenční žalobu k Ústavnímu soudu.[38][39]
Jako premiér Zeman deklaroval, že ústava nedává prezidentu právo odmítnout jmenování navrženého kandidáta za člena vlády. Při Havlově váhání nad jmenováním Kavana a Grulicha v červenci 1998 uvedl: „… pokud jde o jakési personální veto, tak se domnívám, že by to bylo v rozporu s příslušným článkem ústavy […] Jak víte, podle ústavy to navrhuje premiér a v takovém případě je to zaručené.“[40][41]
Ústavní právník Jan Kysela označil případné nejmenování řádně navrženého Lipavského za protiústavní postup, když vlastnímu aktu nebránily žádné právní překážky. Shodný názor vyjádřili jeho kolegové Marek Antoš, Jan Wintr a Ondřej Preuss.[42] Naopak zastáncem menšinového stanoviska, že podle ústavy „hlavě státu nic jasně nenařizuje návrhu na jmenování vyhovět,“ se stal ústavní právník Aleš Gerloch.[43]
Jmenování vlády
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/0f/Metro_Muzeum_2023_%281%29.jpg/220px-Metro_Muzeum_2023_%281%29.jpg)
Dne 13. prosince 2021 Petr Fiala oznámil, že se s prezidentem Milošem Zemanem dohodli na jmenování vlády, které se uskutečnilo 17. prosince 2021 v 11.00 hodin v hudebním sálu lánského zámku.[44][45]
Zdeněk Nekula z KDU-ČSL byl jmenován ministrem zemědělství 3. ledna 2022 kvůli nařízené covidové izolaci do 21. prosince 2021.[46] Od nástupu členů vlády do úřadů v prosinci 2021 byl řízením ministerstva zemědělství pověřen Marian Jurečka, předseda lidovců a ministr práce a sociálních věcí.[47][48]
Vývoj ve vládě
Demise ministra školství Petra Gazdíka
Dne 19. června 2022, poté co média upozornila na jeho styky s podnikatelem a lobbistou Michalem Redlem, který patří mezi hlavní obviněné v kauze uplácení v pražském dopravním podniku, se Petr Gazdík rozhodl podat demisi na post ministra školství, mládeže a tělovýchovy k 30. červnu 2022, neboť podle něj vrhaly jeho styky s některými lidmi stín na hnutí STAN.[49] Premiér jeho rozhodnutí ocenil a označil jej za změnu politické kultury.[50] Na místo ministra školství, mládeže a tělovýchovy byl kandidátem Vladimír Balaš.[51] Prezident republiky Miloš Zeman ho jmenoval dne 29. června 2022 na Pražském hradě, do funkce nastoupil 1. července 2022[16]
Demise ministryně životního prostředí Anny Hubáčkové
Dne 7. října 2022 oznámila ministryně životního prostředí Anna Hubáčková, že podá demisi ze zdravotních důvodů. Předseda KDU-ČSL a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka současně oznámil, že kandidátem na její funkci je Petr Hladík.[52]
Dne 20. října 2022 se měl Petr Hladík sejít s prezidentem republiky Milošem Zemanem, avšak 18. října 2022 zasahovala Policie České republiky na brněnském magistrátu, přičemž zasahovala i v kanceláři Petra Hladíka. Následně Marian Jurečka požádal prezidenta republiky o zrušení plánované schůzky a prezident republiky mu vyhověl. Dále oznámil, že se širší vedení KDU-ČSL bude bavit o dalším postupu dne 20. října 2022.[53] Širší vedení KDU-ČSL 20. října 2022 oznámilo, že Petr Hladík zůstává nadále kandidátem KDU-ČSL na post ministra životního prostředí.[54] Dne 27. října 2022 pak prezident republiky přijal demisi Hubáčková a s účinností od 1. listopadu 2022 pověřil řízením ministerstva životního prostředí Mariana Jurečku. Jurečka měl ve funkci zůstat, „dokud se situace nevyjasní“.[55] Ke konci roku 2022 podal premiér Petr Fiala návrh na jmenování Hladíka ministrem,[56] prezident Zeman jej však jmenovat odmítl.[57] V lednu 2023 jmenoval Jurečka Hladíka náměstkem ministra životního prostředí.[58] Podle premiéra Fialy měl tento stav trvat do března 2023, kdy mělo dojít k inauguraci nového prezidenta republiky Petra Pavla, který oznámil, že je připraven Hladíka jmenovat. Dne 10. března 2023 tak Petr Pavel skutečně učinil a Petr Hladík se stal ministrem životního prostředí.[21]
Demise ministra školství Vladimíra Balaše
Dne 20. dubna 2023 oznámil ministr školství Vladimír Balaš, že na funkci ze zdravotních důvodů rezignuje.[59] Prezident Pavel jeho rezignaci přijal k 4. květnu 2023,[17] kdy Balaše ve funkci nahradil dosavadní ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek, jehož místo ve vládě obsadil náměstek ministra zahraničí Martin Dvořák.[18]
Demise ministra zemědělství Zdeňka Nekuly
Dne 14. června 2023 ministr zemědělství Zdeněk Nekula uvedl, že na funkci ministra rezignuje. Jako důvody uvedl špatné PR a to, že vyvolával kontroverze. Zároveň oznámil, že nahradit jej ve funkci má dosavadní předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Marek Výborný.[60] Prezident Petr Pavel dne 26. června 2023 Nekulovu demisi k 28. červnu 2023 přijal[14] a 29. června 2023 jmenoval Marka Výborného jeho nástupcem.[15]
Demise ministryně pro vědu, výzkum a inovace Heleny Langšádlové
Dne 25. dubna 2024 oznámila ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová, že rezignuje na svou funkci. Konkrétní důvod neuvedla, avšak předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová uvedla jako důvod nedostatečné vysvětlování její práce.[61] Pro Deník N pak Langšádlová objasnila, že měla „málo lajků“.[62] Její demisi k 5. květnu 2024 přijal prezident Pavel 2. května 2024.[63] Nástupcem se měl stát ekonom a bývalý rektor Slezské univerzity v Opavě Pavel Tuleja. Ten se však po informacích, že publikoval v tzv. predátorských časopisech práce, které byly na velmi špatné úrovni, rozhodl kandidatury na tuto funkci vzdát. Zároveň se objevily pochybnosti o Tulejově schopnosti hovořit anglicky.[64][65][66] Langšádlovou nakonec nahradil Marek Ženíšek, kterého prezident Pavel jmenoval ministrem 16. května 2024.[23]
Důvěra veřejnosti
Na podzim 2023 v polovině mandátu vládě Petra Fialy podle průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění věřila pouze čtvrtina občanů a ustála třetí pokus opozice o vyslovení nedůvěry. Premiér Fiala ve sněmovně na svou obhajobu vyjmenoval 70 úspěchů vlády. Ty jsou podle komentátora portálu Seznam Zprávy Martina Čabana sice hmatatelné, ale volby nevyhrávají.[67] Politoložka Eva Lebedová z Univerzity Palackého v Olomouci však upozornila, že ačkoli "vláda sama velmi kriticky posuzovala komunikaci v době pandemie, tak se příliš nepoučila a není schopná vysvětlovat, jak zásadní reformy a jejich dopady, tak ani proaktivně komunikovat klíčové priority, zvládání krizí, nebyla ani schopná mírnit napjaté nálady.“ Podle komentátora Stanislav Bilera „lidé vnímají rozpor jednotlivých slov a činů. To bylo extrémně patrné, když vláda nastoupila s tím, že školství a vzdělání je priorita, a pak v červnu přijde neuvěřitelný návrh od ministra financí, že ze školství sebere skoro 30 miliard, a není k tomu žádné vysvětlení.“[68]
Výzva k vystoupení České republiky z OSN
Koncem října 2023 vyzvala ministryně obrany Jana Černochová k vystoupení České republiky z Organizace spojených národů, přičemž jako důvod uvedla rezoluci OSN, v níž Valné shromáždění OSN velkou většinou vyzvalo ke zlepšení humanitární situace a k okamžitému klidu zbraní v Pásmu Gazy. Proti této rezoluci hlasovalo kromě Izraele jen dalších 13 z 193 členských států včetně Česka. Její výzvu k odchodu z OSN vzápětí odmítli jak zástupci opozice, tak její vládní kolegové včetně ministra zahraničních věcí Jana Lipavského a premiéra Petra Fialy.[69][70]
Odkazy
Poznámky
Reference
Externí odkazy
Zpráva Prezident Miloš Zeman jmenoval Petra Fialu premiérem ve Wikizprávách
- Koaliční smlouva Archivováno 8. 11. 2021 na Wayback Machine. na stránce Pirátů
- Programové prohlášení vlády ze dne 6. ledna 2022