Villach
Villach (slovinsky Beljak, italsky Villaco, česky Bělák) je druhým největším městem spolkové země Korutany v jižním Rakousku a sedmým největším městem celého Rakouska. Leží na řece Drávě a je důležitým dopravním uzlem celé oblasti jižního Rakouska i celého alpsko-adriatického regionu. Je také statutárním městem a správním centrem okresu Villach-venkov, do kterého ovšem nepatří. Žije zde přibližně 65 tisíc[1] obyvatel. Villach je největším městem Rakouska, které není hlavním městem spolkové země.
Villach | |
---|---|
![]() Pohled přes řeku Drávu | |
Poloha | |
Souřadnice | 46°37′ s. š., 13°50′ v. d. |
Nadmořská výška | 501 m n. m. |
Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
Stát | ![]() |
Spolková země | Korutany |
![]() ![]() Villach | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 135,0 km² |
Počet obyvatel | 65 127 (2023)[1] |
Hustota zalidnění | 482,5 obyv./km² |
Správa | |
Starosta | Günther Albel (od 2015) |
Oficiální web | villach |
service | |
Telefonní předvolba | 04242 |
PSČ | 9500 |
Označení vozidel | VI |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Geografie
Centrum leží na soutoku řek Dráva a Gail, přibližně 10 kilometrů severně od slovinských i italských hranic. V okolí města se nachází mnoho jezer například Ossiacher See, Faaker See, Silbersee, Vassacher See, Magdalensee a St. Leonharder See. Villach je také obklopen hřebeny Gailtalských Alp a Karavanek. Je centrem zimních sportů i letní turistiky.
Historie
Nejstarší stopy osídlení pocházejí z období 3 500 př. n. l. Bylo zde nalezeno mnoho artefaktů z doby osídlení Římany.
Z roku 878 je první písemná zmínka o darování majetku bavorskému klášteru Altötting. V roce 979 král Ota II. daroval Villach biskupu Albuinovi ze Säbenu.[2] V roce 1028 se majiteli panství stali hrabě Ozzi a klášter v Ossiachu. Za hrabat ze Šternberka byl postaven hrad Landskron. V roce 1330 bylo panství prodáno hrabatům z Ortenburgu. 25. ledna 1348 postihlo město zemětřesení, které jeho velkou část zničilo, v menší míře se opakovalo v roce 1690).
První starosta Villachu je zmiňován v 16. století. Město bylo také několikrát těžce poškozeno požáry, které zničily mnoho budov. V období vlády císaře Napoleona byl Villach mezi lety 1809 a 1813 součástí francouzské provincie Illyrie. Znovu dobyt byl v roce 1813. Během druhé světové války bylo na město provedeno 52 náletů, které zde způsobily těžké škody.
Rozrůstání
V roce 1905 se město spojilo s částí St. Martin. V roce 1973 se jeho území rozrostlo o část Landskron, Maria Gail a Fellach a dosáhlo tak dnešní velikosti.
- Villach, pohled z Alpinestrasse
- Hlavní náměstí
- Řeka Dráva ve Villachu
Městské a místní části
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/9f/Villach_Innenstadt_Hauptplatz_Dreifaltigkeitss%C3%A4ule_Palais_26_Stadtpfarrkirche_23042021_0843.jpg/220px-Villach_Innenstadt_Hauptplatz_Dreifaltigkeitss%C3%A4ule_Palais_26_Stadtpfarrkirche_23042021_0843.jpg)
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/bd/Villach_Innenstadt_Hauptplatz_mit_Pranger_NO-Ansicht_30012011_666.jpg/220px-Villach_Innenstadt_Hauptplatz_mit_Pranger_NO-Ansicht_30012011_666.jpg)
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/53/Villach_kirche_zum_Heiligen_Kreuz.jpg/220px-Villach_kirche_zum_Heiligen_Kreuz.jpg)
- Bogenfeld
- Dobrova
- Drautschen
- Drobollach am Faaker See
- Duel
- Egg am Faaker See
- Goritschach
- Graschitz
- Gratschach
- Greuth
- Gritschach
- Großsattel
- Großvassach
- Heiligen Gestade
- Heiligengeist
- Kleinsattel
- Kleinvassach
- Kratschach
- Kumitz
- Landskron
- Maria Gail
- Mittewald ober dem Faaker See
- Mittewald ob Villach
- Neufellach
- Neulandskron
- Obere Fellach
- Oberfederaun
- Oberschütt
- Oberwollanig
- Pogöriach
- Prossowitsch
- Rennstein
- Serai
- St. Andrä
- St. Georgen
- St. Leonhard
- St. Magdalen
- St. Michael
- St. Niklas an der Drau
- St. Ruprecht
- St. Ulrich
- Tschinowitsch
- Turdanitsch
- Untere Fellach
- Unterfederaun
- Unterschütt
- Unterwollanig
- Urlaken
- Villach-Auen
- Villach-Innere Stadt
- Villach-Lind
- Villach-Seebach-Wasenboden
- Villach-St. Agathen a Perau
- Villach-St. Martin
- Villach-Völkendorf
- Villach-Warmbad-Judendorf
- Weißenbach
- Zauchen
Památky
- Farní kostel sv. Jakuba - gotická stavba, založená roku 1240
- Trojiční palác (čp.26) a Trojiční morový sloup se sochami Panny Marie Immaculaty, sv. Šebestiána a sv. Rocha na balustrádě
- Barokní kostel sv. Kříže
- Hrad Landskron - založil hrabě Ozzi, vystavěn pány ze Šternberka ve 13.- 1. čtvrtině 14. století, 1330 hrabata z Ortenburgu, 1355 předán Habsburkům a v roce 1392 zastaven hraběti z Cilli
- Nádraží Villach-Warmbad - hrázděná stavba z roku 1873, na trati S-Bahn dosud v provozu
- Peraugymnasium - novorenesanční stavba, architekt Josef Horky, 1859-1862
- Korutanské zemské muzeum - významná archeologická sbírka
Sport
Ve městě působí několik sportovních klubů; mezi nejznámější patří hokejový EC VSV.
Politika
Starostové
- 1945 do 1951: Viktor Petschnik
- 1956 do 1968: Gottfried Timmerer
- 1968 do 1976: Josef Resch
- 1976 do 1981: Jakob Mörtl
- 1981 do 1987: Leopold Hrazdil
- 1987 do 2015: Helmut Manzenreiter
- od 2015: Günther Albel
Významní občané
- Thomas von Villach (asi 1440-1523) – rakouský malíř
- Paracelsus - lékař a filozof, dochoval se jeho dům
- Thomas Raffl – lední hokejista
- Alex Antonitsch
- Bruno Gironcoli
- Martin Koch
- Paul Watzlawick
- Michael Grabner
Partnerská města
Bamberk, Německo, 1973
Bled, Slovinsko, 2002
Canchungo, Guinea-Bissau 1989
Kaposvár, Maďarsko 1994
Kranj, Slovinsko, 2008
Suresnes Francie 1992
Udine, Itálie 1979
Glasgow, Spojené království 1996
Minneapolis, USA 1988
Bývalá partnerská města
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Villach na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky (německy) (anglicky) (italsky)