Višegradské masakry

Visegrádské masakry představovaly masové vraždy spáchané na bosenském civilním obyvatelstvu města a obštiny Višegrad během etnických čistek východní Bosny policií a vojenskými silami Republiky srbské během jara a léta 1992 na začátku bosenské války.

Višegradské masakry
'Most na Drině', Most Mehmeda Sokoloviće ve Višegradu, dějiště vraždění bosňáckých civilistů.
'Most na Drině', Most Mehmeda Sokoloviće ve Višegradu, dějiště vraždění bosňáckých civilistů.
Historické obdobíVálka v Bosně a Hercegovině
CílBosňáci
Mrtví lidé1 000[1] až 3 000[2]
Datum1992
MístoVišegrad, Bosna a Hercegovina
PachateléVojska Republiky srbské
višegradská brigáda
Souřadnice
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Podle dokumentů Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY), na základě zpráv o obětech, bylo během násilí ve Višegradu a jeho okolí zavražděno asi 3000 Bosňáků, včetně asi 600 žen a 119 dětí.[3][4] Podle ICTY byl Višegrad vystaven „jedné z nejkomplexnějších a nejkrutějších kampaní etnických čistek za bosenského konfliktu“.[5] Podle Výzkumného a dokumentačního centra bylo ve Višegradu zabito nebo pohřešováno 1661 Bosňáků (jak vojáků, tak civilistů).[6]

Zákeřnost násilných zločinů spáchaných armádou Republiky srbské při masakrech ve Višegrádě a účinnost, s jakou bylo celé bosenské obyvatelstvo města buď zabito nebo deportováno silami Republiky srbské v roce 1992, dlouho před podobnými událostmi ve Srebrenici, byly popsány jako ztělesnění genocidy bosenského obyvatelstva východní Bosny provedené na příkaz bosenskosrbského vůdce Radovana Karadžiće a jeho vojenského protějšku generála Ratka Mladiće.[7]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Višegrad massacres na anglické Wikipedii.