Václav Šípek
Václav Šípek (12. srpna 1931 Horní Roveň[1][2] – 2. dubna 2020[3]) byl český a československý politik Komunistické strany Československa, vedoucí tajemník Krajského výboru KSČ pro Severočeský kraj a poslanec Sněmovny lidu Federálního shromáždění za normalizace. Po roce 1989 novinář a aktivista Klubu českého pohraničí.
RSDr. Václav Šípek | |
---|---|
poslanec Federálního shromáždění (SL) | |
Ve funkci: 1985 – 1986 | |
Ve funkci: 1986 – 1990 | |
Stranická příslušnost | |
Členství | KSČ |
Narození | 12. srpna 1931 Horní Roveň ![]() |
Úmrtí | 2. dubna 2020 (ve věku 88 let) |
Profese | politik, spisovatel a novinář |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Biografie
Původně působil jako typograf a redaktor,[4] od roku 1984 jako vedoucí tajemník Krajského výboru KSČ pro Severočeský kraj.[5][3] Byl rovněž předsedou severočeského Krajského výboru Národní fronty.[6] 5. prosince 1984 byl kooptován za člena Ústředního výboru Komunistické strany Československa. XVII. sjezd KSČ ho ve funkci potvrdil. V období od října 1988 do roku 1989 byl navíc členem Výboru pro stranickou práci v České socialistické republice.[7]
Po volbách roku 1981 zasedl jako poslanec do Sněmovny lidu (volební obvod č. 63 - Louny, Severočeský kraj). Křeslo nabyl až dodatečně v březnu 1985 poté, co zemřel Antonín Brabec. Mandát obhájil ve volbách roku 1986 (obvod Ústí nad Labem-Litoměřice). Ve Federálním shromáždění setrval do ledna 1990, kdy rezignoval na svůj post v rámci procesu kooptací do Federálního shromáždění po sametové revoluci.[8][9][10]
Dne 27. listopadu 1989 během generální stávky za sametové revoluce rozhodl povolat z Palivového kombinátu Antonína Zápotockého ozbrojenou jednotku Lidových milicí pro ostrahu budovy Krajského výboru KSČ, před kterou se v předchozích dnech srocovaly davy. Akce vyvolala pobouření demonstrantů, přičemž milicionáři rozkazu Václava Šípka neuposlechli. Generálnímu tajemníkovi KSČ Karlu Urbánkovi demonstranti zaslali stížnost, v níž požadovali Šípkovo odvolání. Incident pak přispěl ke zrušení Lidových milic.[11]
V letech 1994 až 2005 byl šéfredaktorem listu Hraničář, vydávaného Klubem českého pohraničí.[12][13][6]