Uber
Uber Technologies Inc. je americká nadnárodní dopravní a mobilní společnost umožňující objednání přepravy osobním automobilem. Společnost sídlí v San Franciscu v Kalifornii. Ve Spojených státech amerických funguje v kategorii „síťová dopravní společnost“. Pracuje na vývoji, nabízení a provozování mobilní aplikace Uber, která umožňuje spotřebitelům s chytrým telefonem zadávat žádosti o jízdu, jež jsou následně předávány řidičům zapojeným do sítě Uber, kteří využívají svá vlastní auta.[4][5] Od 28. května 2015 je služba dostupná v 58 zemích a 300 městech po celém světě.[6][7] Od chvíle, kdy společnost Uber vstoupila na trh, napodobují některé další firmy její obchodní model a tento trend bývá popisován jako „uberifikace“.[8][9]
Uber, Inc. | |
---|---|
Logo | |
Základní údaje | |
Právní forma | Společnost s ručením omezeným |
Datum založení | březen 2009 |
Zakladatelé | Travis Kalanick, Garrett Camp |
Sídlo | San Francisco, Kalifornie, USA |
Adresa sídla | Howard Street 405, San Francisco, 941 05, USA |
Souřadnice sídla | 37°46′32,8″ s. š., 122°25′4,93″ z. d. |
Klíčoví lidé | Travis Kalanick (CEO) |
Charakteristika firmy | |
Rozsah působení | celosvětově |
Oblast činnosti | informační technologie a peer-to-peer ridesharing |
Produkty | Uber Eats, Uber Movement, Uber Fleet a Uber rideshare service |
Služby | Taxi, Internet |
Tržní kapitalizace | 62,5 mld. $ (2015)[1] |
Obrat | 6,5 mld. USD (2016) |
Provozní zisk | −1,8 mld. $ (2022)[2] −3,8 mld. $ (2021)[2] |
Výsledek hospodaření | −9,1 mld. $ (2022)[2] −496 mil. $ (2021)[2] |
Zaměstnanci | 12 000 (2017)[3] |
Majitel | Morgan Stanley (5,1 %) |
Dceřiná společnost | deCarta |
Identifikátory | |
Oficiální web | www |
ISIN | US90353T1007 |
LEI | 549300B2FTG34FILDR98 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Název Uber pochází z anglického slangového slova uber ve významu super nebo nejvyšší, které má původ v německém über (česky nad).[10][11][12]
Společnost Uber založili pod původním názvem „UberCab“ Travis Kalanick a Garrett Camp v roce 2009 a aplikace byla zprovozněna následující rok v červnu. Od roku 2012 se společnost rozšiřuje do dalších zemí. V roce 2014 experimentovala se spolujízdou a provedla další modernizace. Společnost Klout ohodnotila Uber v roce 2014 jako 48. nejvlivnější společnost v Americe.[13] Hodnota Uberu se na konci roku 2015 odhadovala na 62,5 miliard amerických dolarů.[14]
Některé státní úřady a taxi služby zpochybňují zákonnost Uberu tvrzením, že využívání řidičů, kteří nevlastní licenci na provozování taxislužby, je nebezpečné a nelegální.[15] Státní rozhodnutí přiměla Uber ke stažení služby UberPop z několika zemí, řešena byla například v Itálii nebo v Dánsku.[16]
Koncem prosince 2017 rozhodl Soudní dvůr EU, že Uber je přepravní služba a musí proto žádat o licenci a povolení jako ostatní taxislužby.[17]
Historie
Založení
Společnost Uber založili Garrett Camp, zakladatel StumbleUpon, a Travis Kalanick v roce 2009.[18][19] Téhož roku společnost získala počáteční financování (ve formě seed funding) ve výši 200 000 amerických dolarů.[20] V roce 2010 Uber získal další finanční zdroje ve výši 1,25 milionu dolarů.[20]
Po uvedení beta verze v létě 2010 byly služby a mobilní aplikace Uber oficiálně představeny v San Franciscu v roce 2011.[21][22] Nejprve byl generálním ředitelem jmenován Ryan Graves, ale později téhož roku ho ve funkci nahradil Kalanick.[21][23] Graves přestoupil na funkci provozního ředitele společnosti.[24]
Do konce roku 2011 Uber získal finance ve výši 44,5 milionů dolarů.[25][26] Téhož roku se společnost přejmenovala z UberCab na Uber.[27]
Expanze
Od května 2011 společnost expandovala každý měsíc do nového města, mimo jiné do New Yorku, Chicaga a Washingtonu, D.C.[25][26] V prosinci 2011 byla aplikace Uber zavedena i v Paříži.[25] V květnu 2012 Uber realizoval beta testování ve Filadelfii a následně v červnu službu ve městě oficiálně spustil.[28] V letech 2012 a 2013 Uber prudce expandoval na zahraniční trhy.[29]
Paříž se stala prvním městem mimo USA, kde Uber zahájil provoz, a to v prosinci 2011 před mezinárodní internetovou konferencí LeWeb.[30] V roce 2012 rozšířil své služby do kanadského Toronta,[29] dále začal působit s 90 řidiči v Londýně,[31] a v listopadu 2012 v australském Sydney.[32] V lednu 2013 zahájil v omezené verzi provoz v Singapuru.[33] Sydney se stalo prvním působištěm Uberu v regionu Asie a Tichomoří.[34] Zákazníci v jihoafrickém Johannesburgu mohou Uber využívat od uvedení na trh v září 2013. Po šestitýdenní „testovací fázi“ byly služby Uberu 10. října 2013 zprovozněny v Kapském Městě.[35][36]
V srpnu začal Uber nabízet jízdy v Soulu.[37] V červnu 2014 zahájil Uber poskytování služeb v Tijuaně v Mexiku.[38]
V červnu 2014 Uber oznámil, že získal financování ve výši 1,2 miliardy dolarů[39] a zveřejnil svou odhadovanou hodnotu 18,2 miliard dolarů.[40] V létě 2014 Uber oznámil získání investičního kapitálu v hodnotě 1,5 miliardy dolarů.[41]
Po uvedení omezené verze aplikace Uber v nákupní čtvrti Sanlitun v březnu 2014 byl v polovině července realizován oficiální start služeb v čínském Pekingu. Společnost nyní působí ve čtyřech největších čínských městech.[42] V červenci 2014 Uber oznámil zahájení služeb UberX napříč Indií. Vedle prvního města Bengalúru, kde Uber oznámil zahájení činnosti už v srpnu 2013, jsou řidiči k dispozici uživatelům v Dillí, Hajdarábádu, Čennaí, Bombaji a Puné.[43] Přestože městská samospráva v Soulu v polovině roku 2014 uvedla, že bude usilovat o zákaz působení Uberu ve své jurisdikci a současně vyvíjela vlastní podobnou aplikaci, která byla určena pro registrovaná vozidla taxi a měla být zprovozněna v prosinci 2014,[44] Uber ve městě zahájil svou službu UberX na konci srpna 2014. Podle Wall Street Journal UberX využívá „předplacený program spolujízdy“ a „jízda s ním vyjde levněji než tatáž trasa v běžném taxi“. V době zahájení uvedla zástupkyně společnosti Uber působící v Soulu, že jízdy ve městě budou až do odvolání bez poplatků.[45]
Společnost zahájila limuzínovou službu ve Varšavě[46] a služby UberX v Soulu.[37] Uber také expandoval do Anchorage na Aljašce v září 2014.[47]
Řidiči ve Varšavě začali aplikaci Uber využívat 18. srpna 2014.[48] Dále byla služba spuštěna v Montrealu v říjnu 2014.[49] V listopadu 2014 společnost začala fungovat v Dánsku, ale v hlavním městě Kodani byl k dispozici pouze Uber Black a UberPOP měl být zprovozněn až v pozdější fázi.[50] Thajské úřady 28. listopadu 2014 prohlásili další činnost Uberu v Thajsku za ilegální.[51]
V červenci 2014 oznámil, že prvním cestujícím („Rider Zero“) v Lagosu v Nigérii se stal Ice Prince Zamani, čímž byl zahájen provoz v největším městě nejlidnatější africké země.[52]
V keňském Nairobi zahájil Uber činnost 21. ledna 2015. Nairobi bylo první město se službou Uber v Keni a ve východoafrickém regionu vůbec.[53] Tentýž den Uber získal 1,6 miliardy dolarů v podobě konvertibilního dluhu od klientů využívajících služeb správy majetku Goldman Sachs Group Inc.[54]
Do mexického města Puebla Uber expandoval 2. září 2015.[55]
19. listopadu 2015 Uber zahájil provoz v litevském hlavním městě Vilnius.[56]
Další zdroje financování
12. prosince 2014 TechCrunch uvedl, že čínský vyhledávač Baidu, který je na kontinentu největší, má údajně do Uberu značně investovat.[57] Transakce, jejíž podrobnosti nebyly médiím sděleny, byla potvrzena 17. prosince 2014 po pekingské schůzce, které se zúčastnil Kalanick a Robin Lee, výkonný ředitel a předseda představenstva Baidu, který oznámil závazek, že mapu vyhledávače a funkce pro vyhledávání v mobilních telefonech propojí s aplikací Uber. V dané době Uber působil v osmi čínských kontinentálních městech. Kalanick následně médiím řekl, že pro Uber v Číně neexistují „naléhavé právní problémy“.[58] V květnu 2015 Uber odhalil plány získat nové financování ve výši 1,5 až 2 miliardy dolarů, čímž by se hodnota společnosti navýšila na 50 miliard dolarů či více.[59]
Společnost Google Ventures v roce 2013 realizovala investici ve výši 258 milionů dolarů.[60] Čínský vyhledávač Baidu do Uberu investoval v prosinci 2014, dohoda zahrnovala i propojení aplikace Uber s mapami Baidu.[57][61]
Nejnovější historie
Během mezinárodní expanze musel Uber řešit spory s orgány veřejné správy a poskytovateli taxi služeb v příslušných regionech. V dubnu 2014 služby Uber zakázaly úřady v Berlíně, přestože v jiných německých městech společnost dále působí. O zákazu se od prosince 2014 dále jedná.[62] Taxikáři v Londýně, Berlíně, Paříži a Madridu uspořádali rozsáhlé protesty proti Uberu 11. června 2014.[63]
V únoru 2015 Uber oznámil, že spolupracuje se soukromou univerzitou Carnegie Mellon a chystá se založit nové technologické centrum Uber Advanced Technology Center v Pittsburghu, jehož úkolem bude podporovat výzkum týkající se vývoje samořídících vozidel.[64] Kromě toho společnost rozšířila své služby UberPOOL do Los Angeles a New Yorku[65] a následně v březnu začala nabízet UberPOOL v texaském Austinu, kde se měl brzy konat festival South by Southwest.[66] V dubnu 2015 Uber přejmenoval svůj program UberFRESH na Uber Eats[67] a rozšířil tuto službu do Barcelony, Los Angeles, Chicaga a New Yorku.[68][69]
V následujícím měsíci Uber představil UberMilitary Families Coalition, nový projekt, kterým posílil stávající iniciativu UberMilitary.[70] V tomto projektu Uber navazuje spolupráci s existujícími armádními rodinnými organizacemi a nabízí vedle veteránů také příbuzným členů armády, aby se stali řidiči. V květnu 2015 Uber také aktualizoval svou aplikaci tak, aby ji bylo možné přizpůsobit i neslyšícím nebo nedoslýchavým řidičům.[71]
V jednotlivých zemích
Česko
Uber funguje i v Česku: od roku 2014 v Praze, od ledna (února) 2017 v Brně,[72] a to prostřednictvím nizozemské centrály společnosti.[16] Firma vstoupila na český trh v srpnu 2014 s prémiovou službou limuzín UberBLACK a o dva měsíce později přibyla tzv. peer-to-peer služba uberPOP. Krajský soud v Brně v roce 2017 na základě žaloby taxislužby Lido Taxi, ke které se připojil i brněnský magistrát, rozhodl, že služba je poskytována v rozporu s českými právními předpisy, a proto společnosti předběžným opatřením zakázal provozovat taxislužbu prostřednictvím osob, které k tomu nesplňují zákonem stanovené podmínky.[16] Jiné předběžné opatření směřovalo proti řidiči Jakubu Dümlerovi. Dümler se odvolal, Uber to plánuje.[16]
V Praze se taxikářům ani městským orgánům zatím fungování Uber zabránit nepodařilo, jen se pokoušely pokutovat jednotlivé řidiče, ale se žádostí o předběžné opatření taxikáři neuspěli.[16] V jednom případě městský soud dokonce zrušil pokutu udělenou řidičovi Uberu, nejvyšší správní soud však rozsudek zrušil a nařídil nové projednání s tím, že " .. Jakkoliv využívají moderní technologická řešení a alternativní ekonomické formy, neznamená to automaticky, že jejich činnost nepodléhá žádným pravidlům. ..." [73] Pražským i brněnským taxikářům pomáhá v boji proti Uberu pražský právník Marek Hejduk.[16] Pražská primátorka Adriana Krnáčová uvedla, že jejím cílem není Uber zakázat, ale aby plnil to, co mu nařizuje platná legislativa, jako například služba Liftago.[16] Dle průzkumu agentury Kantar TNS je Uber nejpopulárnější mobilní aplikací smluvní přepravy v Praze. V průběhu roku 2016 využíval služeb Uberu každý osmý až devátý Pražan, rok poté (2017) jich bylo 14 %. Demograficky vzato je nejvíc fandů Uberu v populaci mladých lidí do 34 let věku se středním či vysokoškolským vzděláním.[74]
Přitom cena přepravy společností Uber v některých denních hodinách překračuje nejen běžnou cenu taxislužeb, ale dokonce i maximální povolenu sazbu za kilometr, kterou vyhláškou určuje pražský magistrát, a to někdy až dvojnásobně. Podle výkladu Ministerstva financí se magistrátní vyhláška na Uber nevztahuje.[75] Vzhledem k tomu, že mnozí řidiči a tím pádem ani společnost Uber zatím neplatí v Česku daně, veškerý zisk za "spolujízdu" jde do jejich kapsy.[76][77][78]
V roce 2017 si vláda nechala vypracovat analýzu sdílené ekonomiky, kterou vytvořila Vysoká škola podnikání a práva. Ta mimo jiné analyzovala výdělky řidičů různých služeb. Z výpočtu vyplývá, že po zahrnutí všech nákladů (včetně odpisů apod.) dosahují řidiči služby Uber-Pop, tedy neprofesionálové, zdaleka nejnižších výdělků, při příležitostných jízdách mohou dokonce v důsledku méně viditelných nákladů (opotřebení auta) realizovat ztrátu. Analýza uvádí, že průměrný řidič Uber-Pop za rok najede 20 982 km s hospodářským výsledkem před zdaněním 18 693 Kč, zatímco průměrný taxikář s vlastním autem má hospodářský výsledek před zdaněním 480 526 Kč při 58 528 odjetých kilometrech.[79]
Aplikace a služby Uber
Používání aplikace Uber vyžaduje smartphone.
Stanovení cen a platby
Cenotvorba Uberu je podobná jako při využití taxametru, ale veškeré zpracování a placení zpracovává výhradně Uber, nikoliv řidič osobně. V některých městech to funguje tak, že pokud se vůz Uber pohybuje rychlostí na 18 km/h, kalkulace se provádí na základě vzdálenosti, jinak se účtuje dle času.[80] Na konci jízdy se celé jízdné automaticky hradí z platební karty zákazníka.[81] Uber uvádí, že jejich ceny jsou nejlepší, jaké lze zákazníkům za taxi službu účtovat, a přitom nabízí nejen spolehlivost, ale i dochvilnost a pohodlí.[82][83][84]
V květnu 2015 začal Uber v Indii testovat hotovostní platby. Pilotní projekt byl spuštěn v indickém Hajdarábádu.[85] V září 2015 se Uber spojil se společností Airtel India a umožnil uživatelům placení prostřednictvím mobilní peněženky Airtel. Zákazníci mohou zároveň využívat zdarma data Airtel 4G.[86]
Nárazové naceňování
Uber využívá automatizovaný algoritmus, který umožňuje prudké navyšování cen v závislosti na změnách nabídky a poptávky na trhu, aby nalákal v době zvýšené poptávky více řidičů do služby, ale také aby poptávku omezil.[87][88] Zákazníkům přijde upozornění na navýšení cen, když v aplikaci Uber dělají rezervaci.[87] Společnost si tento způsob naceňování v roce 2013[89][90] chtěla nechat v USA patentovat, ale žádost byla zamítnuta, protože jde o příliš zjevný postup.
Tento způsob navyšování ceny se objevuje zejména ve dnech pracovního klidu, v důsledku špatného počasí nebo přírodních katastrof a některé cestující irituje, proto si vysloužil kritiku.[91] Během silvestra 2011 se ceny oproti běžným taxám zvýšily sedminásobně, což vyvolalo vlnu nevole.[92] Během krize s rukojmími v roce 2014 v Sydney Uber spustil nárazové naceňování, a jízdné se tak zvýšilo čtyřnásobně proti normálním cenám. Společnost tento skok cen nejprve obhajovala, ale později se omluvila a za přirážky cestujícím vrátila peníze.[93] Generální ředitel Uberu Travis Kalanick na kritiku reagoval slovy: „(…) protože jde o tak nový koncept, bude nějakou dobu trvat, než to lidi přijmou. Zatím jsou ovlivnění tím, že sedmdesát let byly ceny taxíků dané."[92][94] Uber uveřejnil článek s podrobným vysvětlením, proč je použití nárazového naceňování na místě a jak funguje. Firma zdůraznila, že bez tohoto mechanismu by Uber přišel o charakteristický znak své služby – tedy to, že stačí zmáčknout tlačítko a během několika minut seženete vůz.[95] Detailně je to popsáno v případové studii týkající se vyprodaného koncertu v Madison Square Garden, ve spojením s nímž se nárazové navýšení ceny uplatnilo. V době této události se počet osob, které aplikaci otevřely, zčtyřnásobil, ale skutečný počet objednaných jízd jen mírně přesáhl průměr, a díky tomu bylo možné poptávku uspokojit s běžným intervalem čekání.
Hodnocení
Uživatelé aplikace mohou hodnotit řidiče a řidiči zase mohou hodnotit cestující. Získá-li uživatel špatné hodnocení, může se stát, že mu služba bude nabízet méně pohodlné služby a časové možnosti.[96]
Přijetí
Konkurenty Uberu jsou nízkonákladové start-upy nabízející spolujízdu v reálném čase jako Lyft, Sidecar (už aktivity ukončil),[97] Ola Cabs, Didi Chuxing a Haxi. Aby dokázal Uber v nižších cenových hladinách čelit konkurenci, představil 19. listopadu 2014 službu UberGo,[98] UberTaxi (partnerství s místními taxi službami) a UberX (nikoliv luxusní vozy, ale obyčejnější auta jako hybridy Toyota Prius).[99] Tento krok vedl k nespokojenosti u některých stávajících limuzínových řidičů Uber, kteří zaznamenali pokles tržeb.[100]
V roce 2011 Marc Andreessen vyjádřil zájem investovat do Uberu. Pro CNET uvedl: „Uber je software, který ovládne taxi služby. [...] Je to naprosto podmanivý zážitek. Můžete na mapě v telefonu sledovat, jak se k vám blíží auto, na které čekáte.“[101] Téhož roku byl Uber v New York Times popsán jako „chytrý, ale nákladný“ a dále bylo zhodnoceno, že „v rámci livrejových služeb jsou vozy skutečně velmi dobré“ a nástupní doba je delší než u tradičních taxi služeb a limuzín v New Yorku.[82]
V roce 2013 ocenil deník USA Today Uber jako technologickou firmu roku.[102]
Objevily se však i negativní ohlasy. V říjnu 2014 Uber získal neuspokojivé hodnocení „F“ od organizace Better Business Bureau (BBB), která vycházela ze stížností na nečekaně vysoké sazby.[103][104]
Historie vývoje
V začátcích vývoje aplikace Uber společnost vytvořila think tank složený z jaderného fyzika, experta na neurochirurgii a technologie a strojírenského odborníka, kteří pracovali na předpovědích výše poptávky po soukromých řidičích a toho, kdy je tato poptávka nejvyšší.[18][105] Později v roce 2012 Uber představil v Chicagu svou iniciativu Uber Garage. Tento experimentální program Uberu umožnil navázat spolupráci s místními taxikáři a upozornit je, když aplikace ohlásila zájemce o jízdu.[106][107] Společnost v roce 2012 také představila uberX, variantu služby, která umožňuje místním řidičům reagovat na upozornění z aplikace Uber a vozit zákazníky vlastními neluxusními automobily.[108] Během roku 2013 Uber nabídl svou první variantu mimo segment automobilů a představil cestování helikoptérou UBERChopper z New Yorku do oblastí the Hamptons po 3000 dolarech.[109]
V srpnu 2014 Uber představil v San Franciscu služby pro spolujízdu UberPOOL a v Santa Monice službu nabízel rozvážku jídla UberFRESH.[110][111]
Generální ředitel Uberu Travis Kalanick hovořil o svém přání, aby se jednou Uber vydal cestou samořídících aut.[112] V květnu 2015 společnost najala řadu výzkumníků z oddělení pro samořídicí vozidla univerzity CMU, aby pracovali v technologickém centru Uber Advanced Technologies Center v Pittsburghu.[113]
Expanze produktu
V roce 2014 společnost experimentovala s online objednávkami jídla v rámci pilotního testování služby uberFRESH v kalifornské Santa Monice.[114] V dubnu 2014 Uber představil kurýrní službu doručování zásilek nazvanou Uber Rush s vyzvednutím kdekoliv na Manhattanu.[115] Zatímco Rush nabízí pouze doručování,[116] služba Uber Essentials či Corner Store, jejíž testování započalo ve Washingtonu D.C. v srpnu 2014 umožňuje online objednávky ze seznamu více než 100 položek.[117][118] V dubnu 2012 Uber uvedl iniciativu Uber Garage, projekt experimentující s různými možnostmi dopravy v městských oblastech. Prvním projektem Uber Garage bylo dát uživatelům Uberu na výběr mezi tradičními taxikáři a crowdsourceovanými řidiči Uberu.[119]
Začátkem srpna 2014, po beta testování v regionu San Francisco Bay Area, firma spustila novou službu pro spolujízdu UberPool. Ta propojuje uživatele s dalšími osobami, kteří cestují stejným směrem – aplikace ukazuje křestní jméno dalšího uživatele a informaci, kdo bude vyzvednut jako první. Pokud se nepodaří najít spolucestující na podobné trase, uživateli je nabídnuta sleva na standardní jízdu Uber.[120][121] V prosinci 2014 společnost rozšířila koncept UberPool do New Yorku. Oznámení Uberu nabídlo cestujícím snížit náklady za cestu o 20 až 50 procent a vysvětlilo princip takto: „Každý den má většina jízd UberX po New Yorku „dvojníky“ – jízda jiného cestujícího začíná velmi blízko, končí blízko a odehrává se ve velmi podobnou dobu.“[122]
V červnu 2015 spustil Uber v Istanbulu vodní taxi službu UberBOAT, která uživatelům nabízí přepravu loděmi Beneteau přes úžinu Bospor uprostřed města.[123]
V listopadu 2015 se Uber dohodl na globální spolupráci s nizozemskou společností TomTom, která se specializuje na satelitní navigace. Cílem partnerství je, že TomTom bude poskytovat mapy a dopravní data pro řidičskou aplikaci Uber ve více než 300 městech.[124]
Požadavky na řidiče
Na některých trzích, kde existuje možnost příslušné dohody o pronájmu vozidla, je jedinou podmínkou pro řidiče Uberu kromě odpovídajícího věku, zdravotního stavu a řidičského oprávnění pouze splnění praktického testu. Jak chytrý telefon (v terminologii Uberu „zařízení“), tak vozidlo si lze zapůjčit.[125]
Od roku 2016 společnost Uber požaduje od řidičů, se kterými uzavírá smlouvy, živnostenské oprávnění (musí společnosti oznámit IČO a DIČ). Současně však Uber umožňuje, aby takzvaní partneři, tedy ti, kteří jsou u Uberu registrováni na živnostenský list, mohli formálně „zaměstnávat“ další řidiče, kteří oprávnění podnikat nemají.[126]
Marketing
Uber, v jehož vedení figuruje i zkušený odborník na politiku a strategii David Plouffe, rozšiřuje své služby tak, že zahájí provoz a následně představí politickou kampaň, která mobilizuje podporu jeho služeb ze strany veřejnosti. Pokud – a to je vcelku obvyklý případ – jeho způsob podnikání neodpovídá místním předpisům, Uber angažuje menší armádu lobbistů, kteří vyvinou kampaň směřující k jejich úpravě.[127] Zákazníky a potenciální zákazníky mobilizuje prostřednictvím sociálních médií včetně samotné aplikace Uber.[128] Důležitou roli v poradenství Uberu ohledně měst sehrál Bradley Tusk, někdejší manažer kampaně pro Michaela Bloomberga.[129]
V červenci 2012 uvedl Uber v USA na počest měsíce zmrzliny program „Uber Ice Cream“. Uživatelé v sedmi městech si mohli přivolat zmrzlinářský vůz, nakoupit si zboží a platbu si nechat strhnout ze svého účtu.[130]
V červenci 2014 navázal Uber spolupráci se společností Blade a začal nabízet přepravování helikoptérou z New Yorku do oblasti Hamptonu v rámci služby „UberCHOPPER“ v ceně 3000 dolarů,[131][132] s tím že služba byla k dispozici i během státního svátku Dne nezávislosti 4. července.[133]
Krátkodobé propagační programy ve druhé polovině roku 2013 zahrnovaly: pronájem zmrzlinářských vozů k doručování zmrzliny,[134] jízdy v autě DeLorean DMC-12 z franšízy filmu Návrat do budoucnosti odstartované v září,[135] říjnovou kampaň ke dni koček, kdy Uber rozvážel koťátka[136] a rozvoz vánočních stromků.[137]
V březnu 2015 Uber nabízel službu pronájmu luxusních vozů ve spolupráci s Dream Drive v Singapuru, a to až do 20. května 2015.[138]
V listopadu 2015 Uber nabízel cestujícím v indickém Hajdarábádu lety horkovzdušným balonem za cenu 1000 indických rupií, a to ve spolupráci s GrabOn.[139]
Svůj první sportovní projekt Uber oznámil 4. září 2013. Společnost realizovala kampaň ve spolupráci s Asociací hráčů NFL, v níž podporovala bezpečné jízdy hráčů NFL.[140]
V lednu 2015 Uber ohlásil marketingový program, který Kalanick označil jako „principiální konfrontaci“. Ten zahrnoval vyjednávání s místními úřady za účelem nalezení kompromisů, co se týče nových předpisů ohledně poplatků. Od zahájení programu se 17 měst rozhodlo schválit předpisy, které jsou Uberu více nakloněny.[141] Uber se dohodl s úřady v Bostonu, že s nimi bude sdílet čtvrtletní data o tom, v jakých lokalitách, v jakých časech a jak dlouho uživatelé využívají aplikaci k cestování ve městě nebo z něj. První várka těchto informací byla městu dodána v únoru 2015, ve zprávě bylo zachováno naprosté soukromí všech jednotlivých uživatelů.[142]
Zakladatel a generální ředitel Uberu Travis Kalanick oznámil 10. března 2015, že Uber navázal spolupráci s organizací UN Women. Uber se rozhodl investovat do místních komunit, v nichž se angažují skupiny této organizace s cílem vytvořit celosvětově do roku 2020 na milion pracovních míst pro ženy. Nicméně pod tlakem odborů a organizací pro práva žen se organizace UN Women rozhodla partnerství nenavazovat vzhledem k právnímu postavení Uberu, bezpečnosti a otázkám soukromí.[143]
Výhody
Uber dává spotřebitelům na výběr mezi regulovanými taxi službami a jinými formami přepravy, přičemž řidičům může nabídnout „flexibilní a nezávislou práci“.[144] Uživatelé mohou sledovat auto, které pro ně jede, na chytrém telefonu, a tak vědí, kdy přesně ho mohou očekávat. Doklad o platbě jim přichází automaticky na e-mail.[145]
Protože s Uberem není třeba shánět volný vůz na ulici, nabízí jednodušší obslužnost pro uživatele v méně frekventovaných oblastech. Z tohoto důvodu Bloomberg Review uvádí, že Uber usnadňuje využití taxi služeb i pro chudší obyvatele.[146] Současně pomáhá snižovat dopravní zácpy, „protože Uber neumožňuje, aby jeho vozy popojížděly bezcílně sem a tam a hledaly zákazníky, čímž se omezí jejich kroužení po ulicích ve srovnání s běžnými taxíky (které si hledají klienty bez objednávky přímo na ulicích) a zároveň se sníží i počet lidí, kteří by sami jeli autem a zdržovali provoz hledáním místa k zaparkování).“ Tato úvaha předpokládá, že se nevytváří žádná doprava navíc těmi, kteří by jinak využili městskou hromadnou dopravu nebo šli pěšky.[147] K tomu však dochází. Jedna studie ukazuje, že zahájením provozu Uberu ve městě se snížil počet osob, které řídí pod vlivem alkoholu.[148]
Vliv na konkurenci
Uber a další společnosti nabízející spolujízdu vnesly do oboru taxi služeb nový prvek konkurence. Jedním z výsledků byl pokles hodnoty omezeně vydávaných taxikářských licencí, které tradičně limitovaly počet autorizovaných taxi v dané lokalitě. Podle informací Wall Street Journal se v některých amerických městech prudce snížila cena taxi licencí (plaket), jimiž města oficiálně povolují provozování služeb. Například v New Yorku jejich cena činila přes 1,3 milionu dolarů v roce 2013 a v roce 2015 už jen něco mezi 700000 a 800000 dolarů. V Chicagu se z více než 360000 dolarů v roce 2013 snížila o dva roky později na 240000 dolarů.[149]
Lavinový efekt na konkurenci způsobený fenoménem spolujízdy vyvolal i nepříznivou změnu finanční situace poskytovatelům půjček, pro něž půjčky na financování taxi licencí představovaly významnou součást portfolia. Jsou zdokumentovány situace, kdy některé bankovní instituce poskytly půjčky až na 90 procent z celkové hodnoty taxi licencí. Americké společnosti jako Signature Bank, Progressive Credit Union (u níž v roce 2015 tvořily tyto půjčky 85 % z celého půjčkového portfolia v hodnotě 625 milionů dolarů) a Melrose Credit Union (která měla v roce 2015 v oblasti taxi licencí na dvě miliardy dolarů) se nyní potýkají s nižší solventností. Kromě toho skupina CitiGroup zahájila zabavování 46 nesplacených taxi licencí.[149]
Testy samořízených vozidel
Společnost Uber testuje provoz autonomních vozidel, která v provozu nepotřebují řidiče. Až 24 tisíc autonomních vozidel Volvo XC90 by mělo být podle představ společnosti nasazeno do provozu v letech 2019-2021.[150]
Testování je však provázeno nehodami. V březnu 2017 jedno autonomní vozidlo havarovalo v Tempte, Arizona, ale viníkem byl označen řidič jiného vozidla, který nedal přednost v jízdě. Další havárie se stala v září 2017, opět byla na vině lidská chyba.[151] Dne 19.3.2018 samořízené vozidlo Volvo XC90 ve městě Tempe srazilo ženu, když přecházela silnici s jízdním kolem, které vedla. Vozidlo bylo v autonomním režimu jízdy, za volantem byl operátor, který na průběh testování dohlížel. Žena utrpěným zraněním v nemocnici podlehla.[152][153][154]
Kritika
Společnost Uber je předmětem probíhajících protestů a žalob ze strany taxikářů, taxislužeb po celém světě. A také vlády se snaží působení společnosti na svém území zastavit nebo regulovat. Tyto skupiny tvrdí, že Uber představuje nekalou konkurenci taxíkům, protože neplatí daně ani licenční poplatky, ohrožuje cestující a jeho řidiči nemají příslušnou kvalifikaci, licenci ani pojištění. Samotní řidiči si většinou uvědomují, že svým podnikáním podporují šedou ekonomiku.[155]
Přestože zastánci této služby často argumentují tím, že se jedná o spolujízdu se sdílenými náklady, na rozdíl od sdílených nákladů na spolujízdu však cena stanovená společností Uber pokrývá nejen skutečné náklady na cestu, ale také generuje zisk pro řidiče a především pro společnost Uber. V některých zemích také požadovaná kilometrová sazba může překračovat i maximální sazbu stanovenou místními zákony a vyhláškami.[76]
V polovině roku 2015 se protesty odehrávaly mimo jiné i v Německu, Indii, Španělsku, Kolumbii, Francii, Itálii, Dánsku, Kanadě, Číně a Anglii a zaznamenány byly i nebezpečné incidenty, do kterých byli zapleteni cestující.[156][157] V červnu 2015 byli ve Francii zatčeni členové vedení podniku. V prosinci 2014 byl Uber zakázán ve Španělsku a ve dvou městech v Indii. Uber je i nadále ve sporu s několika vládními orgány, včetně místních samospráv Spojených států, Austrálie nebo Brazílie.
Zastavit působení společnosti Uber v jejich jurisdikci se vládám většinou nedaří, protože její aktivity se primárně odehrávají přes internet. Na úrovni měst je to možná snazší.[158] Zatím každá kontrola, kterou provedly úřady, skončila správním řízením a tisícovými pokutami pro řidiče Uberu a to buď za nedovolené podnikání, krácení daně nebo porušení zákona o silniční dopravě.[155][126][159]
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Uber (company) na anglické Wikipedii.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Uber na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky
- Co je to a jak funguje Uber