Tursko

První písemná zmínka o vsi (Crenuc) pochází z roku 1100, v souvislosti s darem, který jistý Nemoj učinil vyšehradské kapitule. Název Tursko, původně snad pomístní označení pro pastviny hovězího dobytka, je v souvislosti se zdejší vsí bezpečně doložen k roku 1205 v zápise o darování pozemků „ve vsi Černuci, na Turště“ (in villa Crynucy, Naturscye) ostrovskému klášteru. V roce 1237 Bohuslava z Černuce (manželka Sulislavce Zvěsta z Pnětluk) věnovala vesnici špitálu sv. Františka v Praze. Tuto instituci, sídlící při pražském mostě (na dnešním Křižovnickém náměstí), provozoval řád křižovníků s červenou hvězdou, který pak zůstal zdejší vrchností po celá staletí. Název Černuc byl užíván až do počátku 15. století, kdy byl vystřídán pojmenováním Tursko (snad i pro rozlišení od nedaleké Černuce u Velvar).

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

• 1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Smíchov^[4]
• 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Smíchov
• 1868 země česká, politický i soudní okres Smíchov
• 1927 země česká, politický okres Praha-venkov, soudní okres Praha-západ^[5]
• 1929 země česká, politický okres Praha-venkov, soudní okres Praha-sever ^[6]
• 1939 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Praha-venkov, soudní okres Praha-sever^[7]
• 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Praha-venkov-sever, soudní okres Praha-sever^[8]
• 1945 země česká, správní okres Praha-venkov-sever, soudní okres Praha-západ^[9]
• 1949 Pražský kraj, okres Praha-západ^[10]
• 1960 Středočeský kraj, okres Praha-západ
• 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Černošice

V obci Tursko (700 obyvatel, poštovna, četnická stanice, katol. kostel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:^[11] holič, 3 hostince, 2 koláři, 2 kováři, 2 krejčí, obuvník, pekař, 9 rolníků, 4 řezníci, sedlář, 3 obchody se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Tursko, stavební družstvo, švadlena, hlavní sklad tabáku, tesařský mistr, truhlář, 2 velkostatky, zámečník.

Počet obyvatel je uváděn za Tursko podle výsledků sčítání lidu včetně místních části, které k nim v konkrétní době patří. Je patrné, že stejně jako v jiných menších obcích Česka počet obyvatel v posledních letech roste.^[12][13] V celé turské aglomeraci nicméně žije necelých 1 tisíc obyvatel.

• Tursko
• Těšina

• Mohylník Krliš (308 m), archeologické naleziště jižně od vesnice. Místo sloužilo jako pohřebiště již v době bronzové (únětická kultura), vlastní mohyla pochází někdy z přelomu období halštatského a laténského. Název obce tedy může být i keltský – Cernun byl bůh s rohy.
• Pomník padlých v první světové válce z roku 1922, dílo E. Kodeta
• Kostel svatého Martina. Připomíná se k roku 1257, ale tento původní gotický kostel by zničen za třicetileté války roku 1637. Nynější barokní stavba pochází z let 1700 až 1706, upravován byl roku 1894.
• Barokní zájezdní hostinec, původně křižovnická rezidence z doby kolem roku 1725, vystavěný Carlem Luragem
• Okolí obce bývá ztotožňováno s tzv. Turským polem, místem legendární bitvy mezi Čechy a Lučany: Vztah této pověsti, kterou jako první zaznamenal kronikář Kosmas (in campo, qui dicitur Turzko, tj. „na poli zvaném Tursko“) a v novější době zpopularizoval Alois Jirásek ve Starých pověstech českých, ke zdejším lokalitám však není historicky a archeologicky nijak doložen.

• Václav Bělohradský (1844–1896), profesor soudního lékařství

Do obce vede od Prahy přes Velké Přílepy silnice II/240, která dál pokračuje po pláni do Kralup nad Vltavou. V roce 2019 proběhla celková rekonstrukce silnice a to od Velkých Přílep až po konec obce Tursko, kdy došlo k celkové úpravě sjezdu a nájezdu na komunikaci.^[14]

Do obce zajíždí linka 316, která začíná na zastávce metra Bořislavka a pokračuje dál přes Velké Přílepy, kdy dál projíždí Turskem a končí v Holubicích. Dále jsou tu linky jako linka 458, která jezdí jednou denně a to od Holubic, přes Tursko, až do Kralup nad Vltavou, kde končí spoj na nádraží. Od roku 2017 začala jezdit linka 456 a to od Slaného, kdy tato linka pokračuje přes vesnici okolo Dálnice D7 a končí v Libčicích nad Vltavou, které do té doby neměly autobusové napojení na okolí^[15]. Jediným večerním spojením je pak noční linka 954, která začíná na Vítězném náměstí u stanice metra Dejvice, její pokračování vede přes Sedlec, Roztoky, Úholičky, Přílepy, Tursko a končí v Holubicích.

Nejbližší vlakové spojení je v Kralupech nad Vltavou nebo v Libčicích nad Vltavou, přes které jezdí jak už místí spoje na Slaný, Prahu, Kladno, Mělník a dále i vnitrostátní spoje směr Německo.

Přívoz zde sice není, ale jako možná spojení jsou zde nejblíže v Libčicích, Úholičkách a Roztokách.

Územím obce vede pouze 1 turistická trasa:

• Libčice železniční zastávka – Chýnovský háj – Těšina – Tursko – Krliš.

• 
  Kostel sv. Martina
• 
  Socha Odpočívajícího Krista ve výklenku ohradní zdi u kostela
• 
  Křížek na křižovatce při sv. okraji obce; v pozadí osada Těšina
• 
  Jasany v Tursku, dvojice památných stromů

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Tursko na Wikimedia Commons
• Tursko v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.