Tony Roche

australský tenista a trenér

Anthony „Tony“ Dalton Roche (* 17. května 1945 Wagga Wagga, Nový Jižní Wales) je australský tenisový trenér a bývalý profesionální tenista, který aktivní sportovní dráhu ukončil v roce 1979. Ve své kariéře vyhrál dvacet šest turnajů ve dvouhře, z toho devět v rámci otevřené éry, během níž také získal osmnáct titulů ve čtyřhře.

Tony Roche
Tony Roche v lednu 1969
Tony Roche v lednu 1969
StátAustrálieAustrálie Austrálie
Datum narození17. května 1945 (79 let)
Místo narozeníWagga Wagga, NSW, Austrálie
BydlištěTurramurra, NSW, Austrálie
Výška177 cm
Hmotnost79 kg
Profesionál od1968 (amatér od 1963)
Ukončení kariéry1979
Držení raketylevou rukou;bekhend jednoruč
Výdělek529 199 USD
Síň slávy1986 (odkaz)
Dvouhra
Poměr zápasů328–143
Tituly26 (9 Open éra)
Nejvyšší umístění8. místo (16. listopadu 1975)
2. místo (1969, Lance Tingay)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Opensemifinále (1965, 1967, 1969, 1975)
French Openvítěz (1966)
Wimbledonfinále (1968)
US Openfinále (1969, 1970)
Čtyřhra
Poměr zápasů213–96
Tituly27 (18 Open éra)
Nejvyšší umístění12. místo (30. srpna 1977)
1. místo (1965)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Openvítěz (1965, 1967, 1971, 1976, 1977)
French Openvítěz (1967, 1969)
Wimbledonvítěz (1965, 1968, 1969, 1970, 1974)
US Openvítěz (1967)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
Australian Openvítěz (1966)
Wimbledonvítěz (1966)
Týmové soutěže
Davis Cupvítěz (1965, 1966, 1967, 1977)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne září 2013
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Představuje nejmladšího člena z generace „velkých“ Australanů, který vynikal útočným stylem hry s kvalitním bekhendovým volejem.[1]

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v listopadu 1975 na 8. místě a ve čtyřhře pak v srpnu 1977 na 12. místě. Před zavedením světové klasifikace byl jako amatér ve dvouhře hodnocen nejlépe v sezóně 1969, kdy mu patřila 2. příčka (Lance Tingay) a roku 1965 figuroval ve čtyřhře na 1. příčce.

Na nejvyšší grandslamové úrovni vyhrál dvouhru antukového Roland Garros 1966 a po boku Newcomba získal jedenáct z dvanácti titulů v mužském deblu. Navíc dosáhl na dvě trofeje ve smíšené čtyřhře, a to na Australian Championships 1966 a ve Wimbledonu 1976.

australském daviscupovém týmu debutoval v roce 1964 montréalským čtvrtfinále Americké zóny proti Kanadě, v němž dopomohl k výsledku 5:0 výhrami ve čtvrté dvouhře a spolu s Emersonem i ve čtyřhře. V soutěži nastoupil ke dvanácti mezistátním utkáním s bilancí 7–3 ve dvouhře a 7–2 ve čtyřhře. S australským družstvem získal Davis Cup v letech 1965, 1966, 1967 a 1977, když vždy nastoupil do světového finále. V závěru září 1975 odehrál na Štvanici mezipásmové semifinále proti Československu. V páteční dvouhře nestačil na Hřebce po pětisetovém průběhu 6–3, 6–4, 1–6, 3–6, 3–6 a v neděli podlehl Kodešovi 3–6, 1–6 a 4–6. Australané tak vypadli 1:3 na zápasy a Československo poprvé v historii postoupilo do světového finále.

V roce 1986 byl se svým deblovým spoluhráčem Johnem Newcombem přijat do Mezinárodní tenisové síně slávy.[2]

Tenisová kariéra

Tenis začal hrát ve škole v devíti letech. Otec byl řezník. Matka provozovala tenis rekreačně a podporovala syna v jeho zájmu.[3] Roche později trénoval pod vedením daviscupového kapitána Harryho Hopmana, který také připravoval další krajany Roda LaveraKena Rosewalla.

Levoruký Australan dosáhl na jediný grandslamový titul z dvouhry, když vyhrál French Championships 1966 na antukových dvorcích Roland Garros. Ve finále si poradil s Maďarem Istvánem Gulyásim. Z dalších pěti přímých bojů o titul odešel jako poražený finalista. Jednalo se o French Championships 1965 a 1967, kde prohrál s Fredem Stollem, respektive s Royem Emersonem. Ve Wimbledonu 1968 nestačil na dalšího krajana Roda Lavera a konečně na US Open 1969 a 1970, jej v prvním případě zdolal Rod Laver a ve druhém pak Ken Rosewall.

Spolu s australským hráčem Johnem Newcombem nastupovali jako stabilní spoluhráči do soutěží čtyřher. Na Grand Slamu dokázali vybojovat jedenáct titulů, z čtyřikrát triumfovali na Australian Open a pětkrát ve Wimbledonu. Poslední dvanáctou trofej vyhrál s Arthurem Ashem na travnatém Australian Open 1977 hraném v lednu.

Mezi lety 1966–1970 patřil do první světové pětky. Následné poranění lokte a opakované operace významně utlumily další tři roky jeho kariéru.[1] V lednu 1968 se stal profesionálem, když podepsal smlouvu na účast v okruhu World Championship Tennis. Společně s dalšími hráči, jakými byli Cliff Drysdale, Nikola Pilić a Roger Taylor, vytvořili skupinu přezdívanou „Handsome Eight“.[4][5][6]

Ve finále Davis Cupu 1977 proti Itálii nastoupil vedle čtyřhry poprvé i do dvouhry, když ve třech předcházejících finále Australanů, odehrál pouze sobotní debl. V nedělním singlu porazil Adriana Panattu 6–3, 6–4, 6–4 a pro tým získal rozhodující třetí bod. Po výsledku 3–1 na zápasy tak slavil čtvrtou daviscupovou trofej.

Dlouhodobé zdravotní problémy s ramenem a loktem ukončili jeho aktivní kariéru poté, co šest let za sebou patřil v konečném žebříčku do první desítky.

Trenérská kariéra

Stále v průběhu aktivní kariéry koučoval družstvo Denver Racquets, které vyhrálo inaugurační ročník americké tenisové ligy World Team Tennis 1974.[7]

Po skončení aktivní dráhy spolupracoval s Čechoameričanem Ivanem Lendlem. Pomáhal mu především s volejovou technikou. Lendl chtěl zkompletovat kariérní grandslam a vyhrát Wimbledon. Roche byl znám jako kvalitní hráč na trávě s výbornými voleji.[1] Mezi lety 1997–2002 vedl Australana Patricka Raftera, jenž se pod jeho vedením v roce 1999 stal světovou jedničkou, vyhrál US Open 1997 a 1998, stejně tak si dvakrát zahrál finále Wimbledonu.

Na začátku sezóny 2005 navázal spolupráci na částečný úvazek se světovou jedničkou Rogerem Federerem ze Švýcarska.[8] Jednalo se o vzájemnou gentlemanskou dohodu podáním ruky. Roche byl vyplácen v týdenních intervalech. Švýcar jej najal z opačných důvodů než Lendl, aby zdokonalil svou hru na antuce. Spolupráci ukončili k 12. květnu 2007. Poté se snažil nastartovat „zašlou“ kariéru bývalé světové jedničky Lleytona Hewitta.[9]

Naturalizovaná Australanka Jelena Dokićová si v den utkání prvního kola na Australian Open 2010 proti Alise Klejbanovové vyžádala od Roche předzápasový hodinový trénink. Duel poté prohrála ve dvou setech.

Mimo jiné také připravoval na sydneyských dvorcích Olympijského parku australské juniory na jejich profesionální kariéru.

Finálové účasti na Grand Slamu

Mužská dvouhra: 6 (1–5)

StavRokTurnajPovrchSoupeř ve fináleVýsledek
Finalista1965French Championshipsantuka Fred Stolle6–3, 0–6, 2–6, 3–6
Vítěz1966French Championshipsantuka István Gulyás6–1, 6–4, 7–5
Finalista1967French Championshipsantuka Roy Emerson1–6, 4–6, 6–2, 2–6
Finalista1968Wimbledontráva Rod Laver3–6, 4–6, 2–6
Finalista1969US Opentráva Rod Laver9–7, 1–6, 2–6, 2–6
Finalista1970US Opentráva Ken Rosewall6–2, 4–6, 6–7, 3–6

Mužská čtyřhra: 15 (13–2)

StavRokTurnajPovrchSpoluhráčSoupeři ve fináleVýsledek
Finalista1964French Championshipsantuka John Newcombe Roy Emerson
Ken Fletcher
5–7, 3–6, 6–3, 5–7
Vítěz1965Australian Championshipstráva John Newcombe Roy Emerson
Fred Stolle
3–6, 4–6, 13–11, 6–3, 6–4
Vítěz1965Wimbledontráva John Newcombe Ken Fletcher
Bob Hewitt
7–5, 6–3, 6–4
Finalista1966Australian Championships (2)tráva John Newcombe Roy Emerson
Fred Stolle
9–7, 3–6, 8–6, 12–14, 10–12
Vítěz1967Australian Championships (2)tráva John Newcombe Bill Bowrey
Owen Davidson
3–6, 6–3, 7–5, 6–8, 8–6
Vítěz1967French Championshipsantuka John Newcombe Roy Emerson
Ken Fletcher
6–3, 9–7, 12–10
Vítěz1967US Championshipstráva John Newcombe Bill Bowrey
Owen Davidson
6–8, 9–7, 6–3, 6–3
Vítěz1968Wimbledon (2)tráva John Newcombe Ken Fletcher
Ken Rosewall
3–6, 8–6, 5–7, 14–12, 6–3
Vítěz1969French Open (2)antuka John Newcombe Roy Emerson
Rod Laver
4–6, 6–1, 3–6, 6–4, 6–4
Vítěz1969Wimbledon (3)tráva John Newcombe Tom Okker
Marty Riessen
7–5, 11–9, 6–3
Vítěz1970Wimbledon (4)tráva John Newcombe Ken Rosewall
Fred Stolle
10–8, 6–3, 6–1
Vítěz1971Australian Open (3)tráva John Newcombe Tom Okker
Marty Riessen
6–2, 7–6
Vítěz1974Wimbledon (5)tráva John Newcombe Robert Lutz
Stan Smith
8–6, 6–4, 6–4
Vítěz1976Australian Open (4)tráva John Newcombe Ross Case
Geoff Masters
7–6, 6–4
Vítěz1977Australian Open (leden) (5)tráva Arthur Ashe Charlie Pasarell
Erik Van Dillen
6–4, 6–4

Smíšená čtyřhra: 5 (2–3)

StavRokTurnajPovrchSpoluhráčkaSoupeři ve fináleVýsledek
Finalista1965Wimbledontráva Judy Tegartová Margaret Smithová
Ken Fletcher
10–12, 3–6
Vítěz1966Australian Championshipstráva Judy Tegartová Robyn Ebbernová
William Bowrey
6–1, 6–3
Finalista1967Australian Championshipstráva Judy Tegartová Lesley Turnerová
Owen Davidson
7–9, 4–6
Finalista1969Wimbledon (2)tráva Judy Tegartová Ann Haydonová
Fred Stolle
2–6, 3–6
Vítěz1976Wimbledontráva Françoise Dürrová Rosemary Casalsová
Dick Stockton
6–3, 2–6, 7–5

Finálové účasti na turnajích otevřené éry

Dvouhra: 20 (9–11)

StavČ.RokTurnajPovrchSoupeř ve fináleVýsledek
Finalista1.1968Wimbledon, Londýn, V. Británietráva Rod Laver3–6, 4–6, 2–6
Finalista2.1969Hobart, Austrálietráva Fred Stolle3–6, 6–0, 4–6, 1–6
Vítěz1.1969Sydney, Austrálietráva Rod Laver6–4, 4–6, 9–7, 12–10
Vítěz2.1969Auckland, Nový Zélandtráva Rod Laver6–1, 6–4, 4–6, 6–3
Finalista3.1969Philadelphia WCT, USAkoberec Rod Laver5–7, 4–6, 4–6
Finalista4.1969Řím, Itálieantuka John Newcombe3–6, 6–4, 2–6, 7–5, 3–6
Vítěz3.1969Hamburk, Německoantuka Tom Okker6–1, 5–7, 8–6, 7–5
Finalista5.1969US Open, New York, USAtráva Rod Laver9–7, 1–6, 2–6, 2–6
Finalista6.1969Wembley, Londýn, V. Británie??? Rod Laver4–6, 1–6, 3–6
Finalista7.1970Filadelfie, WCT, USAkoberec Rod Laver3–6, 6–8, 2–6
Vítěz4.1970Gstaad, Švýcarskoantuka Tom Okker7–5, 7–5, 6–3
Vítěz5.1970Boston, USAtvrdý Rod Laver3–6, 6–4, 1–6, 6–2, 6–2
Finalista8.1970US Open, New York, USAtráva Ken Rosewall6–2, 4–6, 6–7, 3–6
Vítěz6.1972Washington, D.C., WCT, USAantuka Marty Riessen3–6, 7–6, 6–4
Finalista9.1974Bombaj, Indieantuka Onny Parun3–6, 3–6, 6–7
Finalista10.1975Nottingham, V. Británietráva Tom Okker1–6, 6–3, 3–6
Vítěz7.1976Charlotte, WCT, USAkoberec Vitas Gerulaitis6–3, 3–6, 6–1
Vítěz8.1976Sydney, Austrálietráva Dick Stockton6–3, 3–6, 6–3, 6–4
Finalista11.1977Brisbane, Austrálietráva Vitas Gerulaitis7–6, 1–6, 1–6, 5–7
Vítěz9.1978Queen's Club, Londýn, V. Británietráva John McEnroe8–6, 9–7

Čtyřhra: 31 (18–13)

StavČ.RokTurnajPovrchSpoluhráčSoupeři ve fináleVýsledek
Vítěz1.1968Wimbledon, Londýn, V. Británietráva John Newcombe Ken Rosewall
Fred Stolle
3–6, 8–6, 5–7, 14–12, 6–3
Finalista1.1968Hamburk, Německoantuka John Newcombe Tom Okker
Marty Riessen
4–6, 4–6, 5–7
Finalista2.1968Hobart, Austrálietráva Fred Stolle Mal Anderson
Roger Taylor
5–7, 3–6, 6–4, 6–1, 4–6
Finalista3.1969Filadelfie, WCT, USAkoberec John Newcombe Tom Okker
Marty Riessen
6–8, 4–6
Vítěz2.1969French Open, Paříž, Francieanruka John Newcombe Roy Emerson
Rod Laver
4–6, 6–1, 3–6, 6–4, 6–4
Vítěz3.1969Wimbledon, Londýn, V. Británietráva John Newcombe Tom Okker
Marty Riessen
7–5, 11–9, 6–3
Vítěz4.1970Wimbledon, Londontráva John Newcombe Ken Rosewall
Fred Stolle
10–8, 6–3, 6–1
Vítěz5.1970Louisville, USAtvrdý John Newcombe Roy Emerson
Rod Laver
8–6, 5–7, 6–4
Vítěz6.1971Australian Open, Melbourne, Austrálietráva John Newcombe Tom Okker
Marty Riessen
6–2, 7–6
Vítěz7.1971Miami, WCT, USAtvrdý John Newcombe Roy Emerson
Rod Laver
7–6, 7–6
Finalista4.1971Chicago, WCT, USAkoberec John Newcombe Tom Okker
Marty Riessen
6–7, 6–4, 6–7
Vítěz8.1971Řím, Itálieantuka John Newcombe Andrés Gimeno
Roger Taylor
6–4, 6–4
Vítěz9.1971Teherán, WCT, Íránantuka John Newcombe Bob Carmichael
Ray Ruffels
6–4, 6–7, 6–1
Finalista5.1972Richmond, WCT, USAkoberec John Newcombe Tom Okker
Marty Riessen
6–7, 6–7
Finalista6.1972Filadelfie, WCT, USAkoberec John Newcombe Arthur Ashe
Robert Lutz
3–6, 7–6, 3–6
Finalista7.1972Charlotte, WCT, USAantuka John Newcombe Tom Okker
Marty Riessen
4–6, 6–4, 6–7
Finalista8.1972Las Vegas, WCT, USAtvrdý John Newcombe Roy Emerson
Rod Laver
diskvalifikace
Vítěz10.1972St. Louis, WCT, USAkoberec John Newcombe John Alexander
Phil Dent
7–6, 6–2
Finalista9.1972Washington, D.C., WCT, USAantuka John Newcombe Tom Okker
Marty Riessen
6–3, 3–6, 2–6
Vítěz11.1972Boston, WCT, USAtvrdý John Newcombe Arthur Ashe
Robert Lutz
6–3, 1–6, 7–6
Vítěz12.1974Toronto, WCT, Kanadakoberec Raúl Ramírez Tom Okker
Marty Riessen
6–3, 2–6, 6–4
Finalista10.1974Monte Carlo, WCT, Monakoantuka Manuel Orantes John Alexander
Phil Dent
6–7, 6–4, 6–7, 3–6
Vítěz13.1974Wimbledon, Londýn, V. Británietráva John Newcombe Robert Lutz
Stan Smith
8–6, 6–4, 6–4
Finalista11.1974Sydney, Austrálietvrdý (h) John Newcombe Ross Case
Geoff Masters
4–6, 4–6
Vítěz14.1976Australian Open, Melbourne, Austrálietráva John Newcombe Ross Case
Geoff Masters
7–6, 6–4
Vítěz15.1976Charlotte, WCT, USAkoberec John Newcombe Vitas Gerulaitis
Gene Mayer
6–3, 7–5
Vítěz16.1977Australian Open, Melbourne, Austrálietráva Arthur Ashe Charlie Pasarell
Erik Van Dillen
6–4, 6–4
Finalista12.1977Richmond, WCT, USAkoberec Ross Case Wojtek Fibak
Tom Okker
4–6, 4–6
Finalista13.1977Toronto, WCT, Kanadakoberec Ross Case Wojtek Fibak
Tom Okker
4–6, 1–6
Vítěz17.1977Sydney, Austrálietvrdý (h) John Newcombe Ross Case
Geoff Masters
6–7, 6–3, 6–1
Vítěz18.1978Sydney, Austrálietvrdý (h) John Newcombe Mark Edmondson
John Marks
6–4, 6–3

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Tony Roche na anglické Wikipedii.

Externí odkazy