Tmavomodrý svět (film)
Tmavomodrý svět je český film natočený režisérem Janem Svěrákem v roce 2001. Název je inspirován barvou leteckých uniforem a též stejnojmennou písní Jaroslava Ježka, jejíž název je odvozen od Ježkovy vady zraku. Snímek vznikl na motivy autobiografických knih válečného letce Františka Fajtla.[2][3] Než se film začal natáčet, sepsal postupně jeho scenárista Zdeněk Svěrák celkem jedenáct verzí scénářů.[4] Získal čtyři České lvy – za nejlepší režii, kameru, hudbu a střih a při stejné příležitosti i cenu za divácky nejúspěšnější český film.[5]
| Tmavomodrý svět | |
|---|---|
| Původní název | Dark Blue World a Tmavomodrý svět |
| Země původu |  Česko Itálie Spojené království Německo Dánsko |
| Jazyk | čeština |
| Délka | 112 min |
| Žánr | válečný/Drama |
| Námět | Antonín Liška Zdeněk Svěrák |
| Scénář | Zdeněk Svěrák |
| Režie | Jan Svěrák |
| Obsazení a filmový štáb | |
| Hlavní role | Ondřej Vetchý Kryštof Hádek Tara Fitzgeraldová Charles Dance Oldřich Kaiser |
| Produkce | Jan Svěrák Eric Abraham |
| Hudba | Ondřej Soukup Jaroslav Ježek |
| Kamera | Vladimír Smutný |
| Střih | Alois Fišárek |
| Výroba a distribuce | |
| Premiéra | 17. května 2001 2. května 2002 (Německo) |
| Produkční společnost | Biograf Jan Svěrák |
| Distribuce | CinemArt |
| Rozpočet | 230 000 000 Kč |
| Tržby | ČR: 90 milionů Kč USA: 258 000 $ Celosvětově: 2 300 000 $[1] |
| Tmavomodrý svět na FP, ČSFD, Kinoboxu, IMDb Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Děj filmu
Film vypráví o československých letcích za druhé světové války ve Spojeném království. Začátek filmu zavádí diváka do roku 1950, kdy je někdejší pilot František Sláma (Ondřej Vetchý) vězněn na Mírově a bojuje se zápalem plic. Na marodce se setká s německým lékařem MUDr. Blaschkem (Hans-Jörg Assmann), který ho ošetřuje, a Vildou Houfem (Miroslav Táborský), jimž vypráví svůj příběh válečného pilota bojujícího za svoji vlast ve Spojeném království.
Děj vyprávění začíná okupací v roce 1939 po Mnichovské dohodě. Hlavním hrdinou je důstojník československého letectva František Sláma, jenž musí spolu se svou posádkou předat olomoucké letiště německé armádě při okupaci Československa v roce 1939. S mladým nadějným letcem Karlem Vojtíškem (Kryštof Hádek) následně utíká do Spojeného království, kde se s dalšími Čechy a Slováky připravují na boj proti nacistům. Přátelství obou mužů však rozdělí osobní spor, vzniklý ze vztahu k půvabné Angličance Susan (Tara Fitzgeraldová), nad jejímž domem byl sestřelen mladší z pilotů při souboji s Němci. Ač je jejich přátelství zasaženo náklonností k Susan, která se po seznámení zamiluje do Františka, zachrání Karel Vojtíšek svého druha Františka Slámu, jemuž se při návratu z Francie přes kanál La Manche zadře motor (poškozený buď střepinou flaku nebo v nějakém předchozím leteckém souboji). Sláma vyskočí na padáku, spadne do moře a začne nafukovat záchranný člun (dinghy), který ale praskne. Bez člunu by v ledové vodě brzy ztratil vědomí a utonul. Vojtíšek, ve snaze pomoci svému druhovi shozením vlastní dinghy, zachytí při nízké ostré zatáčce (téměř „nožový“ let) koncem křídla o vlny a zřítí se. Prudkým nárazem zřejmě omdlí, zůstane v letounu a zahyne. Člun zůstane na vodě, což Slámovi umožní přežít.
Příběh je zarámován prostředím vězení, kam je bývalý válečný pilot a hrdina – avšak nyní označený za „zrádce lidu“ – uvržen komunisty po návratu ze Spojeného království. Film poukazuje na zacházení s válečnými hrdiny ze západní fronty druhé světové války. Válečný veterán a filantrop Jan Horal byl jedním z těch, kteří radili tvůrcům filmu ohledně vykořisťování českých pilotů, kteří bojovali o Británii.[6]
Piloti létají na stíhačkách Supermarine Spitfire proti německým Messerschmitt Bf 109, sestřelují střední bombardér Heinkel He 111, též na okamžik doprovází Boeing B-17 Flying Fortress a chrání poškozený North American B-25 Mitchell.
Obsazení
| Ondřej Vetchý | František Sláma |
| Kryštof Hádek | Karel Vojtíšek |
| Tara Fitzgeraldová | Susan |
| Charles Dance | plk. Bentley |
| Oldřich Kaiser | Jan Machatý |
| David Novotný | Bedřich Mrtvý |
| Linda Rybová | Hanička |
| Jaromír Dulava | Kaňka |
| Lukáš Kantor | Tamtam |
| Radim Fiala | Jura Sysel |
| Juraj Bernáth | Gregora |
| Miroslav Táborský | Vilda Houf |
| Hans-Jörg Assmann | dr. Blaschke |
| Thure Riefenstein | Oberleutnant Hesse |
| Viktor Preiss | major Skokan |
| Anna Masseyová | učitelka angličtiny |
| John Warnaby | instruktor RAF |
| Jiří Lábus | Haniččin otec |
| Daniela Kolářová | Haniččina matka |
| Filip Renč | Tejnský |
Ohlas
Věra Mišková v Právu hodnotila výše realizaci scénáře než scénář samotný, jiní odborníci konstatovali, že profesionálně výborně zvládnutý film nemusí vyvolat intenzivnější zážitek anebo zasáhnout srdce diváků.[7]
Na vyhlášení českých filmových výročních cen získal Tmavomodrý svět čtyři České lvy, za nejlepší režii (Jan Svěrák), kameru (Vladimír Smutný), střih (Alois Fišárek), hudbu (Ondřej Soukup) a dále cenu pro divácky nejúspěšnější český film.[5] Ocenili ho také kritici a časopis Cinema.[8] Česká filmová akademie ho nominovala jako svého zástupce do kategorie nejlepší cizojazyčný film pro vyhlašování Oscarů, ale do užšího výběru se nedostal.[9]
Vojenský letecký historik Jiří Rajlich k filmu obdiv nevyjádřil, řekl o něm, že „je to instantní polévka…, po níž vám v horším případě bude těžko od žaludku“.[10]
Recenzenti britských periodik film většinou hodnotili příznivěji než téměř současně do kin uvedený tematicky podobný Pearl Harbor s tím, že přes některá klišé dějové linie i v zachycení bitvy o Británii a prostředí Royal Air Force, se českým tvůrcům podařilo ducha historické události lépe vystihnout.[11] Vzhledem k omezené distribuci a tomu, že byl uveden v originále s titulky,[zdroj?] však Tmavomodrý svět ve Spojeném království nedosáhl zdaleka takového diváckého úspěchu a tržeb.