Telegram (software)

Aplikace Telegram byla uvedena na trh 14. srpna 2013 nejprve pro mobilní zařízení Apple. Vyvinula ji americká firma Digital Fortress s vlastníkem Pavlem Durovem, zakladatelem ruské sociální sítě VKontakte. Pro přenos zpráv je použitý datový protokol MTProto, jehož autorem je Nikolaj Durov, bratr Pavla Durova.^[2][3] Oba bratři začali Telegram vyvíjet v roce 2012 jako výzkumný projekt, jehož význam vzrostl v červnu následujícího roku, kdy Edward Snowden předal novinářům informace o tajných programech Národní bezpečnostní agentury (NSA) Spojených států.^[4]

Obliba Telegramu se rychle zvyšovala ze 100 000 aktivních uživatelů denně v říjnu 2013, kdy byla vydána alfa verze pro druhou platformu Android, na 15 miliónů o pět měsíců později.^[1][5] Další prudký nárůst uživatelů Telegramu, který umožňuje použití šifrované výměny zpráv, nastal v září 2014 po hrozbě Pak Kun-hje, prezidentky Jižní Koreje, že bude stíhat osoby, které o ní šíří lži a pomluvy přes elektronická média včetně chatu, a aktivním monitoringu internetu jihokorejskými úřady. Během sedmi dnů přibylo v Jižní Koreji 1,5 miliónu uživatelů Telegramu, takže celkový počet uživatelů na celém světě dosáhl hodnoty 50 miliónů.^[6] V roce 2015 se počet uživatelů, kteří alespoň jednou za měsíc použili Telegram, ustálil na 60 miliónech. Počet doručených zpráv za den se však zvýšil z jedné miliardy v únoru 2015 na 12 miliard v září téhož roku.^[7] V únoru 2016 dosáhl počet aktivních uživatelů za měsíc již 100 miliónů, přičemž se každý den registrovalo 350 tisíc nových uživatelů a denně bylo doručeno 15 miliard zpráv.^[8]

Telegram používá pro identifikaci uživatelů telefonní číslo podobně jako WhatsApp. Uživatelé mohou využít služby chatu, zasílat textové nebo hlasové zprávy, dokumenty, fotografie, videa nebo údaje o své geografické poloze dalším uživatelům individuálně nebo skupinově, šifrovat přenášená data a nastavit automatické smazání přenesených dat po uplynutí definované doby.^[9][10]

Společnost Telegram vyhlásila dvě soutěže o ceny 200 000 a 300 000 dolarů pro toho, kdo prolomí šifrování zpráv Telegramu, ale v daných termínech (1. března 2014 a 4. února 2015) se to nikomu nepodařilo.^[11][12][13] Přesto se zabezpečení šifrovaných zpráv Telegramu stalo terčem kritiky. Podle oponentů byly soutěže nastaveny tak, aby vyhovovaly podmínkám ve prospěch Telegramu, avšak neumožnily využít nedostatky zvoleného řešení.^[14][15] Slabé místo v zabezpečení bylo rovněž identifikováno ve způsobu přechodu do režimu šifrované komunikace a v ověřování identity pomocí SMS zpráv.^[16][17]

Teroristické organizace včetně Islámského státu používaly šifrované komunikace prostřednictvím služby Telegram pro propagandu a přípravu teroristických útoků v roce 2015 a 2016, např. zničení ruského dopravního letadla nad Sinajským poloostrovem, bombového útoku v Paříži^[18] a indonéské Jakartě.^[19] Společnost Telegram proto začala blokovat kanály používané Islámským státem.^[20][21][22]

Právě s odkazem na údajnou hrozbu napomáhání teroristům se snažily Telegram blokovat ruské i íránské úřady, v Íránu vznikla aplikace „Soroush“, která ho má nahradit.^[23] Na Telegramu funguje také Nexta, nejvýznamnější běloruské opoziční médium během protestů v letech 2020–2021.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Telegram na Wikimedia Commons
• Domovská stránka Telegram
• Telegram na iTunes
• Telegram na Google Play