Tatranky

Poprvé byly vyrobeny a pojmenovány v roce 1945. Zpočátku, při ruční výrobě, měly trojúhelníkový tvar jako štíty hor, z čehož byl také odvozen jejich název, ale vzhledem ke komplikovanější výrobě oplatek trojúhelníkovitého tvaru (aplikace polevy a balení při sériové výrobě) byl nakonec zvolen tvar obdélníkový. Technologii výroby vynalezl pracovník Vilém Škvarlo. Náplň byla původně oříšková, později také čokoládová a arašídová. Po roce 1989 se objevily další příchutě, ale také se snížil počet oplatkových plátků z šesti na pět. V roce 1960 vznikla verze, která měla čokoládovou polevu po celé ploše oplatky, ale vzhledem k vyšší potřebě čokolády bylo od její výroby upuštěno. Začala se opět vyrábět až po roce 1989, a to pod názvem čokotatranky.

Tatranky vyráběla firma Theodor Fiedor, která byla zestátněná a v roce 1947 začleněna do státního podniku Československé čokoládovny n.p., nyní Opavia.^[2] Vyrábějí se však i na Slovensku.

V ČR se v prodejní síti nacházejí Tatranky především od výrobců Opavia a Pečivárne Sereď (Sedita). Složení Tatranek prodělalo od revoluce značný vývoj – pro zlevnění výroby klesl podíl náplně (oříšků, arašídů apod.). Snížil se váhový podíl čokoládové polevy, která je na obvodu sušenky. Došlo k velkému navýšení procentuálního podílu rostlinných tuků – dříve se používaly ztužené tuky různého původu – nyní hlavně rostlinné tuky na bázi palmového a řepkového oleje. Dále se navýšil procentuální podíl vody a cukru.

Výrobci se od sebe hodně liší technologií výroby – Opavia vyrábí Tatranky a Horalky s vyšším podílem cukru a rostlinných tuků na bázi palmového oleje. Dále arašídové Tatranky už vyrábí bez arašídů – v rámci „optimalizace produktového portfolia“ – pouze s umělou příchutí.^[3] Dříve podíl arašídů tvořil až 10 % z váhy výrobku.

SEDITA-Pečivárne Sereď používají palmový, kokosový, bambucký a slunečnicový olej a o něco menší podíl cukru. V oříškových a arašídových verzích důsledně dodržuje podíl cca 8 % ve váze výrobku. Existují i varianty Tesco, Clever, atd. – značek obchodníků, kteří si nechávají Horalky a Tatranky vyrábět v různých firmách – často s ještě vyšším podílem rostlinných tuků a cukru – viz složení jednotlivých výrobků na obale.

Dalšími novějšími variantami jsou „3D Tatranky“ (s kousky lískových oříšků) a „Minitatranky“ (v menší velikosti).

Tatranky a obdobné výrobky s jinými názvy jsou typické produkty, kde dochází ke zdražování formou nenápadného zmenšování velikosti výrobku. Kolem roku 2012 byla gramáž oplatek Tatranky Opavia snížena z 50 gramů na 47 gramů.^[4] Tatranky ze Seredi už dosáhly 33 gramů.

Oplatky pod názvem Horalky dodávají stejní výrobci jako Tatranky (Opavia a Sedita). Řetězec Albert nabízí oplatky Turistky o hmotnosti 45 gramů (v roce 2024). Dále existují oplatky Katy (řetězec Kaufland), Marilky (výrobce Marila), Jizerky (řetězec Penny).

I.D.C. Holding již léta vyráběl Horalky v průsvitném obalu s vyobrazením horských květů a v roce 2003 si začal stěžovat, že Opavia změnila obal svých Horalek podle slovenského vzoru. I.D.C. podala na Opavii u krajského soudu v Bratislavě žalobu kvůli nekalé soutěži.Spor o značky Tatranky a Horalky uzavřely v roce 2006 slovenská společnost I.D.C. Holding a česká společnost Opavia-LU smírnou dohodou, že tyto značky mohou používat obě společnosti, ale vzhedově se jejich výrobky budou lišit. Podle dohody by české Tatranky a Horalky měly mít logo a název vytištěný po šířce obalu, zatímco slovenské po délce. Ochrannou známku ovšem vlastní od 90. let pouze česká firma.^[5]

• Smrskflace (včetně šunflace)

• Horalky – obdobné oplatky
• Fidorka
• Lentilky

• Historie tatranek (iDnes, 10. 6. 2005)
• Tatranky (sponzorský projekt pro podporu návratu čtyř druhů ohrožených zvířat do přírody, červenec a srpen 2006)

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.