Třída Friant
Třída Friant byla třída chráněných křižníků francouzského námořnictva. Celkem byly postaveny tři jednotky této třídy. Ve službě byly od roku 1895.
| Třída Friant | |
|---|---|
 Chasseloup-Laubat | |
| Obecné informace | |
| Uživatel | Francouzské námořnictvo |
| Typ | chráněný křižník |
| Lodě | 3 |
| Osud | vyřazeny |
| Předchůdce | třída Alger |
| Nástupce | třída Descartes |
| Technické údaje Friant | |
| Výtlak | 3982 t (standardní) |
| Délka | 94 m (mezi svislicemi) 97 m (celková) |
| Šířka | 13 m |
| Ponor | 6,3 m (max.) |
| Pohon | 20 kotlů, 2 parní stroje s trojnásobnou expanzí 2 lodní šrouby 9500 hp |
| Rychlost | 18,7 uzlu |
| Dosah | 6000 nám. mil při 10 uzlech |
| Posádka | 339 |
| Výzbroj | 6× 165mm kanón (6×1) 4× 100mm kanón (4×1) 4× 47mm kanón (4×1) 11× 37mm kanón (11×1) 2× 350mm torpédomet |
| Pancíř | 30mm paluba s 80mm konci 50mm štíty děl 75mm velitelská věž |
Stavba
Celkem byly postaveny tři jednotky této třídy. Do služby byly přijaty v letech 1895–1896. Stavbu provedly francouzské loděnice Arsenal de Cherbourg v Cherbourgu a Arsenal de Brest v Brestu.[1]
Jednotky třídy Friant:[1]
| Jméno | Loděnice | Založení kýlu | Spuštěna | Vstup do služby | Poznámka |
|---|---|---|---|---|---|
| Bugeaud | Arsenal de Cherbourg | 1891 | 29. srpna 1893 | květen 1896 | Vyškrtnut 1911. |
| Chasseloup Laubat | Arsenal de Cherbourg | 1891 | 17. dubna 1893 | 1895 | Plovoucí kasárna 1911. |
| Friant | Arsenal de Brest | 1891 | 17. dubna 1893 | dubna 1895 | V letech 1918–1920 mateřská loď ponorek. Vyškrtnut v červnu 1920. |
Konstrukce
Hlavní výzbroj tvořilo šest 165mm kanónů, které doplňovaly čtyři 100mm kanóny, čtyři 47mm kanóny, jedenáct 37mm kanónů a dva 350mm torpédomety. Základem pancéřové ochrany byla 30mm pancéřová paluba s 80mm skloněnými konci. Pancéřování chránilo rovněž štíty děl a můstek. Pohonný systém jednotlivých plavidel se lišil počtem a dodavatelem použitých kotlů. Například Friant měl dvacet kotlů Niclausse a dva parní stroje s trojnásobnou expanzí o výkonu 9500 hp, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 18,7 uzlu. Křižníky měly tři komíny. Nesly 577 tun uhlí. Dosah byl 6000 námořních mil při rychlosti 10 uzlů.[1]
Odkazy
Reference
Literatura
- HYNEK, Vladimír; KLUČINA, Petr. Válečné lodě 2: Mezi krymskou a rusko-japonskou válkou. Praha: Naše vojsko, 1986. 28-058-86.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Třída Friant na Wikimedia Commons
