Týnec nad Sázavou (nádraží)
- Článek
- Diskuse
Nástroje
Obecné
Tisk/export
Na jiných projektech
Týnec nad Sázavou | |
---|---|
![]() Nádraží v Týnci nad Sázavou | |
Stát | Česko![]() |
Kraj | Středočeský |
Město | Týnec nad Sázavou |
Souřadnice | 49°50′2,96″ s. š., 14°35′34,55″ v. d. |
![]() ![]() Týnec nad Sázavou | |
Provozovatel dráhy | Správa železnic |
Kód stanice | 557868 |
Trať | Praha – Vrané nad Vltavou – Čerčany/Dobříš |
Nadmořská výška | 265 m n. m. |
V provozu od | 18. ledna 1897 |
Zabezpečovací zařízení | elektronické stavědlo (DOZ z Vraného nad Vltavou) |
Dopravní koleje | 4 |
Nástupiště (nástupní hrany) | 1 (2) |
Prodej jízdenek | ![]() |
Návazná doprava | Autobusové stanoviště v blízkosti budovy |
Služby ve stanici | ![]() ![]() ![]() |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Týnec nad Sázavou je železniční stanice v severovýchodní části města Týnec nad Sázavou v okrese Benešov ve Středočeském kraji nedaleko řeky Sázavy. Leží na neelektrizované trati Praha – Vrané nad Vltavou – Čerčany/Dobříš. Od prosince 2019 je železniční stanice a autobusového nádraží součástí nově vybudovaného dopravního terminálu.
Stanice v Týnci byla otevřena 18. ledna 1897 společností Místní dráha Čerčany-Modřany-Dobříš při zprovoznění úseku trati ze Čerčan, kudy od roku 1871 procházela společnosti Dráhy císaře Františka Josefa (KFJB) spojující Vídeň, České Budějovice a Prahu, do Krhanic, dle typizovaného stavebního vzoru. Společnost původně vznikla pro železniční obsluhu modřanského cukrovaru.
22. září 1897 otevřela táž společnost trať z Modřan u Prahy, přes Vrané nad Vltavou do Dobříše budované zejména kvůli dopravě dřeva a kamene z dobříšského a konopišťského panství. 1. května 1900 došlo k dokončení a zprovoznění zbývajícího úseku trati ze Skochovic u Vraného do Krhanic.
Provoz na trati zajišťovaly od zahájení Císařsko-královské státní dráhy, po roce 1918 Československé státní dráhy. K 1. lednu 1925 byla trať zestátněna.[1]
Výpravní budova byla situována přibližně do prostřed stanice. Při zahájení provozu byla vystavěna jako přízemní, částečně podsklepená stavba dle typizovaného plánu (normálie) Císařsko-královské státní dráhy KkStB H/12.[2] Tento typ staveb budovaných dle ústředních plánů, s přihlédnutím k místním podmínkám, byl stavěn převážně na místních drahách kolem roku 1900.
V první etapě rozšíření výpravní budovy bylo dle plánů z roku 1909 přistavěno patro. V půdoryse si stavba zachovala původní tvar. V pozdější době byla stavba prodlouřena východním směrem o dřevěnou přístavbu s prodlouženou verandou. K západní stěně byla připojena zděná přístavba kanceláří.
Západně od výpravní budovy bylo umístěno skladiště, vybudované dle typového výkresu 23/H s kamennou rampou 30/H. Tato typizovaná skladiště byla, podobně jako výpravní budova, určena převážně pro místní dráhy. Skladiště bylo odstraněno po roce 2010 a kamenná rampa zanikla během výstavby dopravního terminálu v letech 2018-2019. Na místě skladiště vznikla nová čekárna s pokladnou a hygienickým zázemím.
Východně od výpravní budovy se nacházela vodárna 35/H, stavebně upravená a zvýšená po roce 1915. Z vodárny byla voda rozváděna do vodních jeřábů u dopravních kolejí.[2]
V původní podobě měla stanice tři koleje, dvě byly dopravní a jedna manipulační.[2]
V roce 2015 byla zahájena investice „Revitalizace trati 210“, jejíž součástí byla i přestavba týneckého nádraží. To bylo rekonstruováno ve třech etapách v průběhu roku 2016, kdy bylo vybudováno nové poloostrovní nástupiště s příchodem přes kolej.[3]
V letech 2018-2019 byla železniční stanice a vedlejší autobusové nádraží propojeny v nový dopravní terminál.[4]
Železniční trať Praha – Vrané nad Vltavou – Čerčany/Dobříš | |
---|---|
Praha – Vrané nad Vltavou – Čerčany | Praha hlavní nádraží – Praha-Vršovice – Praha-Michle – Praha-Kačerov – Praha-Krč – Praha-Braník – Praha-Modřany zastávka – Praha-Modřany – Praha-Komořany – Praha-Zbraslav – Dolní Břežany-Jarov – Vrané nad Vltavou – Skochovice – Odb Skochovice (>> Dobříš) – Davle-Libřice – Davle – Petrov-Chlomek – Petrov u Prahy – Luka pod Medníkem – Jílové u Prahy – Kamenný Přívoz – Prosečnice – Krhanice – Chrást nad Sázavou – Týnec nad Sázavou – Pecerady – Poříčí nad Sázavou-Svárov – Poříčí nad Sázavou – Čerčany |
Vrané nad Vltavou – Dobříš | (Praha hlavní nádraží <<) Vrané nad Vltavou – Skochovice – Odb Skochovice – Měchenice – Klínec – Bojov – Bojanovice – Čisovice – Rymaně – Mníšek pod Brdy – Nová Ves pod Pleší – Malá Hraštice – Mokrovraty – Stará Huť – Dobříš |