Stichar
Stichar též sticharion (rusky стихарь, z řeckého stichárion, stichos [στιχάριον] – čára, tah) je tradiční oděv s dlouhými širokými rukávy, který si oblékají při bohoslužbě diákoni, neboli duchovní s vysvěcením nižším než kněžským v pravoslavné církvi.[1] Pod stichar si oblékají podrjasnik, což je spodní oblečení černé barvy. K sticharu také patří narukavice a orár, který si diákon obléká při bohoslužbě[2]. Oděv diákonů se charakteristicky liší širokými pevnými rukávy a také sahá až po kotníky[3]. Kněžský obdobný děv má jiný střih s úzkými rukávy, proto se také nazývá jinak – podřízník[4]. Charakteristickým rysem sticharu jsou jeho zjednodušené prvky, které dávají postavě kněze jistou monumentálnost, stejně jako hustá a těžká látka syté barvy[5].Ve všech ostatních ohledech je stejný jako oděv pravoslavných kněží. Při jeho výrobě se používá drahá látka, nejčastěji zlatý brokát nebo samet.
Historie
Ve středověku byl stichar známý pod jinými názvy, například tunika, které však označovaly každodenní mužské i ženské oblečení. Církev pak tento oděv přejala po vzoru pravoslavného kněžského oblečení, známého pod názvem chiton. Vyráběl se ze lnu a byl bílé barvy. Tato barva byla symbolická a znamenala šťastný a čistý život, ve kterém služebníci boží žili, a také vyjadřuje jejich duchovní radost.Stichar byl zdoben zlatým lemováním, vyšíváním a perlami. Na rukávy a boky byly přidávány stuhy, které představují utrpení, které prožil Ježíš Kristus. Na přední nebo zadní straně se právě za použití těchto materiálů vyšíval pravoslavný kříž[5].
Druhy
Stichary se po celé pravoslavné církvi lehce odlišují. Pro asijskou část Ruska je například typické stříbrné zdobení sticharu[5]. Barvy sticharů se také liší podle období liturgického roku. V církevní barevné symbolice je bílá znakem světla a čistoty, červená je znamením krve, kterou prolil Ježíš Kristus při jeho umučení, zelená barva je zase symbolem věčné blaženosti.[2]
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Stichar na Wikimedia Commons
