Spravedlivý mezi národy (Polsko)
Nástroje
Obecné
Tisk/export
Na jiných projektech
Spravedlivý mezi národy |
---|
Hlavní článek Holocaust Lidé, kteří pomáhali Židům Spravedlivost Sedm Noemových přikázání Jad Vašem |
Slavní jednotlivci |
Damaskinos • Ho • Lutz • Schindler • Sendlerowa • Wallenberg • Palatucci • Sousa-Mendes • Grüninger • Pitter |
Národy a skupiny |
Čeští spravedliví |
Poláci jsou nejpočetnější skupinou lidí oceněnou izraelským nejvyšším civilním vyznamenáním pro ne-Židy, medailí Spravedlivý mezi národy, udělovaným Institutem paměti mučedníků a hrdinů holokaustu Jad Vašem.
„Panuje u nás pohled, že se antisemitismus značně vzmohl v průběhu války, že se Poláci těší z neštěstí, které potkalo Židy v městech a městečkách Polska a tak podobně. Opatrný čtenář našich materiálů ale najde stovky dokumentů svědčících o něčem naprosto opačném. V nejednom hlášení si přečte, jak srdečně se polský lid k židovským uprchlíkům choval. Dozvíte se o stovkách případů, kdy venkované po několik dlouhých měsíců ukrývali a dobře krmili židovské uprchlíky z okolních městeček.”. – „Zápisky z ghetta” Emanuel Ringelblum, Varšava 1943.[1]
Vyznamenáním Spravedlivý mezi národy je do tohoto okamžiku vyznamenáno 6454 Poláků; tedy okolo 26% všech vyznamenaných[2]. Poláci jsou na prvním místě vyznamenaných Izraelem, co se pomoci Židům za 2. světové války týče.
Část historiků odhaduje, že množství Poláků pomáhajících Židům je ještě mnohem větší[3]. Historik Hans G. Furth odhaduje počet pomáhajících Poláků na více než jeden milion[4]. Kanadský historik Gunnar S. Paulsson poznamenal, že je pravděpodobné, že medaili Spravedlivý mezi národy si zaslouží až sto tisíc Poláků, další stovky tisíc pomáhaly v menší míře a většina polské společnosti byla minimálně „pozitivně neutrální” (tedy nebyla aktivně zapojená do pomoci Židům, ale ani nekolaborovala s okupačními silami)[5]. Židům pomáhali jednotlivci, celé rodiny i vesnice, část odboje, ale i speciální organizace vytvořené pouze pro tento účel, jakými byla Żegota.
Okupační podmínky byly pro ty, kteří Židům pomáhali, velice nepříznivé. Lidé odhodlaní jim pomáhat museli počítat s mnoha překážkami, represemi a dokonce ztrátou vlastního života nebo života své rodiny. V okupovaných územích ve Velkoněmecké říši nebo v Generálním gouvernementu hrozil za pomoc Židům trest smrti a to i pro všechny osoby nacházející se v bytě, ve kterém německá policie nalezla Židy. Tento trest je mnohem přísnější v porovnání s jinými okupovanými zeměmi.[6]. Za pomoc bylo považováno nejen poskytnutí úkrytu, ale i jídla. Trestán byl i obchod s Židy. Nelegální bylo prodávání nebo kupování od nich jakýchkoliv výrobků a často i samotný kontakt s nimi, jelikož nacistická propaganda rozšiřovala informace, že Židé přenášejí tyfus.
Další hrozbou byla činnost takzvaných szmalcowníků, tedy osob, které výměnou za materiální zisk, nebo z ideologických pohnutek donášeli na Poláky, kteří buďto Židy ukrývali, nebo s nimi byli v kontaktu. Tato udání měla za následek represi okupačních úřadů jak proti Židům ukrývajícím se mimo ghetto, tak i proti jim pomáhajícím Polákům. Na 704 polských Spravedlivých bylo vyznamenaných posmrtně, protože byli pro své činy popraveni.[7]. Historici odhadují, že na těchto základech byly popraveny tisíce Poláků.[3]
Výzkumná pracovnice Ella Linde z institutu Jad vašem analizovala motivy, které vedly nežidovské obyvatelstvo k pomoci Židům za Druhé světové války na skupině 4119 Poláků oceněných medailí Spravedlivý mezi národy a rozdělila je na několik skupin. Největší skupina – celých 49% – se s ukrývanými Židy před válkou dlouhodobě přátelila. Na druhém místě, s 43%, byly spontánní humanitární motivy vycházející z nesouhlasu s nelidským zacházením s Židy nacisty. Mezi zbylé skupiny patří: politcko-ideologická 5,75%, náboženská 2,1% z toho 0,7% mniši. Ve skupině vyznamenaných se nalezli i antisemiti, pod názvem zachraňující antisemité, kterých bylo 0,17%. Tento výzkum byl publikován ve dvojdílné "Encyklopedii spravedlivých mezi národy" (anglicky: The Encykopedia of the Righteos Among the Nations) vydané v Jeruzalémě v roce 2004.
Skupina polských Spravedlivých je velice rozmanitá co se týče vzdělání, majetkového statusu, živnosti, světopohledu a politických preferencí. Značně Židům pomáhala Katolická církev[8]. Kněží, mniši i jeptišky ukrývali Židy po klášterech a na farách. Byli také angažováni v poskytování humanitární pomoci a vystavování falešných křestních a rodných listů, jelikož dle konkordátu z roku 1925 plnili katolické farnosti funkce dnešních matrik. V rámci projektu „Księża dla Żydów” (česky: Kněz pro Židy) byl nashromážděn materiál vypovídající o šesti stovkách kněží zapojených do záchrany Židů v okupovaném Polsku. Historikové se rovněž shodují na tom, že Židé byli ukrýváni ve více než sedmdesáti různých polských klášterech.[9] Za tuto aktivitu bylo vyznamenáno medailí spravedlivých mezi národy několik desítek kněží: Bruno Boguszewski, Stanisław Falkowski, Mikołaj Ferenc, Władysław Głowacki, Marceli Godlewski, Józef Gorajek, Antoni Kania, Michał Kubacki, Albin Małysiak, Stanisław Mazak, Aleksander Osiecki, Andrzej Osikowicz, Jan Patrzyk, Jan Pawlicki, Jan Poddębniak, Jan Raczkowski, Jan Sielewicz, Adam Skałbania, Franciszek Smorczewski, Witold Stolarczyk, Adam Sztark, Witold Szymczukiewicz, Ludwik Wolski, Ludwik Wrodarczyk, Mieczysław Zawadzki, Jan Zawrzycki, Ignacy Życzyński.[10][11]
Vyznamenány byly i jeptišky z řádu Františkánek rodiny Mariiny, které spolupracovaly s Żegotou v zachraňování Židů a především dětí z ghetta. Díky rozhodnutí matky představené Matyldy Getter, která souhlasila s přijetím každého dítěte, které se k nim z ghetta dostalo, získalo okolo pěti set dětí úkryt v katolických sirotčincích.[12][13]
Velkou skupinu vyznamenaných tvoří členové a spolupracovníci Żegoty, jediné organizace svého typu v okupované Evropě, která byla vytvořena za účelem pomáhání Židům přežít. Skupina byla tvořená nejen Židy, ale i členy katolických organizací jako Front Odrodzenia Polski reprezentované Zofií Kossak-Szczuckou, členy Polské socialistické strany a lidskoprávních aktivistů. Medaili získali také lídři a členové Żegoty jako byla vedoucí dětské sekce Żegoty – Irena Sendler, zakladatelé organizace – Zofia Kossak, Witold Bieńkowski, Ferdynand Arczyński, a mnoho jiných členů a dobrovolníků obstarávajících a nosících Židům jídlo v okupovaném Polsku[14][15].
Medailemi byli oceněni i lidé, kteří se na pomoci nepodíleli bezprostředně, nýbrž informováním Západní veřejnosti o holokaustu a organizováním pomoci. Nejznámější oceněnou osobou je kurýr polského odboje a autor takzvaných "Karského zpráv" – Jan Karski.
Velkou skupinou vyznamenaných tvoří i Poláci zavraždění nacisty pro ukrývání nebo pomoc Židům v průběhu okupace. Jsou to nejčastěji jedinci, ale byly i situace, ve kterých byla jako trest za ukrytí Židů spálena celá ves. Proti vískám, kde byli nalezeni Židé, Němci používali zásadu kolektivní zodpovědnosti, trestajíc i ty, kteří se jakékoli pomoci Židům neúčastnili a provinili se pouze možnou vědomostí o jejich ukrývání se. Často tedy pro odsouzení k smrti stačila pouhá přítomnost ve vsi v čase objevení Židů. Nejvíce známé vsi s takovýmto osudem jsou Ciepielów Stary a Rekówka.
![]() ![]() ![]() ![]() ![]()
| ![]() ![]() ![]() ![]() ![]()
|
Ambasáda Izraele v Polsku ročně organizuje několik slavnostních udělení medailí polským Spravedlivým.[25] Skoro všichni jsou vyznamenáváni posmrtně. Krom toho se ale také mimo rámec tohoto ocenění zabývá díky projektu Polští Spravedliví – Navrácení paměti vzpomínkou na Poláky, kteří Židy zachraňovali. Tento projekt je realizován pod záštitou Muzea historie polských Židů.[26]
Projekt samotný má počátky v roce 2007[27] ve Sdružení židovského historického ústavu v Polsku a to přímo z iniciativy Ewy Junczyk-Ziomecké a Ewy Wierzyńské (tehdy zástupkyň ředitele Muzea historie polských Židů.[27]) Patronem projektu se stal tehdejší prezident, Lech Kaczyński.
Hlavní ideou projektu je připomínání lidí, kteří riskovali vlastní život, aby zachránili Židy před jistou smrtí. Cílem projektu je tedy popularizování zachránců a to jak těch, kteří vyznamenání dostali, tak i těch, kteří jej neobdrželi.[28] Příběhy pomoci jsou prezentovány na dvoujazyčném portálu Polscy Sprawiedliwi.[29]
Projekt se zabývá hlavně dokumentací polské pomoci Židům a prezentací této pomoci v rámci edukačních činností. Výzkum je prováděn jak v Polsku, tak i v Izraeli. Intenzivní vědecké úsilí probíhalo hlavně v letech 2007-2010. Rozhovory se svědky pomoci, zachraňujícími i zachraňovanými prováděli zkušení výzkumníci.[29] Pro výzkumné účely byly použity i relace dostupné v archivu Židovského historického institutu Emanuela Ringelbluma ve Varšavě a archivu Institutu Jad vašem v Jeruzalémě.
V letech 2007, 2008 a 2009 byly ve spolupráci s kanceláří polského prezidenta publikovány tři alba prezentující příběhy několika Spravedlivých.[30]
Archiv projektu „Polscy Sprawiedliwi – Przywracanie pamięci” je systematicky obohacován relacemi uživatelů projektového portálu, většinou rodinami Spravedlivých. Průběžně shromažďovaná dokumentace příběhů záchran je zpracovávána a na tomtéž portálu i publikována.
Základy strany tvoří kolekce,[31] která zahrnuje přes 600 zpracovaných příběhů. Texty jsou doplněné o obrázky a fotky, dokumenty, fragmenty rozhovorů a útržky videorozhovorů. Portál krom toho shromažďuje i jiné informace, které se týkají Spravedlivých a odkazy k dalším zdrojům: knihám, filmům, rádiovým rozhovorům a novinovým článkům. Lidé, kteří by měli zájem podělit se svým příběhem z války nebo hledající svědky událostí mohou publikovat svůj text v sekci Tvůj příběh.[32] Na stránce je i nabídka vzdělávacích programů spolu se zpřístupněnými materiály pro učitele.[33]
Strana je propojená s portálem Wirtualny Sztetl a stránkami jako je Facebook a Twitter. Na YouTube je krom toho možné nalézt videa spojená s projektem.
V rámci projektu jsou neustále vytvářeny různé vzdělávací projekty cílené na mládež.[34][35][36] Organizovány jsou i školení pro učitele.[37][38][39][40][41]
Problematika Spravedlivých je popularizovaná i díky jeho zapojení na vědeckých konferencích.[42] nebo ve spojení s patronátem polských úřadů.[26].
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Polscy Sprawiedliwi wśród Narodów Świata na polské Wikipedii.