Sodalis
Sodalis je rod bakterií z čeledi Pectobacteriaceae. Tento rod obsahuje několik zástupců hmyzích endosymbiontů a také volně žijící skupinu. Je studován kvůli své symbioze s medicínsky významným přenašečem patogenů mouchou tse-tse. Pro evoluční biology je symbióza bakterie Sodalis a hmyzu významná díky svému evolučně nedávnému vzniku.
 Sodalis | |
|---|---|
 | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | Bacteria |
| Kmen | Proteobacteria |
| Třída | Gammaproteobacteria |
| Řád | Enterobacterales |
| Čeleď | Pectobacteriaceae |
| Rod | Sodalis Dale and Maudlin 1999 |
| Druhy | |
| |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Výskyt a vlastnosti
Výskyt bakterie Sodalis byl popsán v mouše ptakotrudce (Craterina melbae, Dvoukřídlí)[1], v ploštici (Cantao ocellatus, Polokřídlí)[2], v péřovce (Columbicola columbae, Phthiraptera)[3] a v dalších ektoparazitech vodních savců (Proechinophthirus fluctus, Phthiraptera).[4]
Samostatný druh Candidatus Sodalis melophagi byl popsán v kloši (Melophagus ovinus, Dvoukřídlí).[5]
Druh Candidatus Sodalis pierantonius str. SOPE známý jako endosymbiont nosatce (Sitophilus oryzae, Brouci) vyvíjejícího se v rýžových zrnech je schopný svému hostiteli dodávat vitamíny.[6]
Dalším druhem je Sodalis glossinidius, který byl nalezen v hemolymfě mouchy tse-tse (Glossina morsitans).[7] Ukázalo se, že symbióza mezi bakterií a mouchou vznikla v evoluci teprve nedávno. Sodalis glossinidius má oproti jiným endosymbiontům velký genom a řadu pseudogenů, které jsou však stále aktivní i v kultuře bez hostitelských buněk.[8] Pokud se moucha tse-tse laboratorně zbaví endosymbiontů, je možné ji znovu naočkovat bakterií Sodalis.[9] To naznačuje, že by mohla být tato bakterie využita v biologickém boji s mouchou tse-tse, která přenáší spavou nemoc.
Dalším zástupcem je Sodalis pierantonius[10], který byl náhodou popsán z infekcí postižené tkáně na lidské ruce.[11] Jedná se o volně žijícího zástupce. V porovnání se svými symbiotickými příbuznými má větší genom a méně mobilních elementů.[12] Přesto je Sodalis pierantonius schopný infikovat nosatce[13] a mouchy tse-tse[14]. V počátku infekce utlumuje svoji virulenci skrze mechanismus quorum sensing, kdy se jednotlivé geny zapínají a vypínají podle množství bakteriálních buněk. Díky tomu hmyzí hostitel přežije počáteční infekci a Sodalis pierantonius v něm přetrvává ve formě benigní infekce. Tento postup mohl sehrát roli v evoluci při vzniku bakteriální endosymbiózy celé skupiny Sodalis.
Volně žijící druhy
Bakterie Sodalis byla identifikovaná také jako volně žijící bez vazby na hmyz.
Druh Sodalis praecaptivus, byl izolován z ruky poraněné větví stromu.[15]
Druh Sodalis ligni se vyskytuje v odumřelém a rozkládajícím se dřevě různých druhů stromů.[16] S. ligni na rozdíl od ostatních druhů obsahuje geny pro fixaci dusíku. Obohacení odumřelého dřeva dusíkem může být důležité pro ostatní saprotrofy.[17]
Volně žijící druhy Sodalis se oproti endosymbiontům vyznačují většími genomy, delšími geny a menším množstvím pseudogenů.
V populární literatuře
Bakterii Sodalis je věnována kapitola v knize Obsahuji davy[18] od autora Eda Yonga.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Taxon Sodalis (Pectobacteriaceae) ve Wikidruzích
