Smělčak
Smělčak (někdy nazýván též Smělčák, Smelčak, Smelčák, rusky: Смельчак; ve volném českém překladu „Odvážlivec“) byl parou poháněný minový transportér (minolovka) ruského ministerstva války. Plavidlo bylo vyrobeno ve finských Helsinkách ve firmě Kone- ja Siltarakennus Oy / Maskin- och Brobyggnads Ab.[p. 2] Po uvedení do provozu v roce 1898 byl převelen na Dálný východ a předán do pevnosti Vladivostok. V roce 1914 bylo plavidlo přestavěno na nákladní a osobní loď a převedeno do Dobroflotu.[p. 3] Po přestavbě mohl parník vzít na palubu 8 cestujících (v kabinách 2. třídy) a 80 pasažérů (v kabinách 3. třídy).
| Smělčak (rusky: Смельчак) | |
|---|---|
 | |
.svg){kind=small} Ruské imperium, později SSSR | |
| Základní údaje | |
| Typ |
|
| Majitel | Ruské carské námořnictvo |
| Domovský přístav | Vladivostok |
| Objednána | Kone- ja Siltarakennus Oy / Maskin- och Brobyggnads Ab (Finsko) |
| Zahájení stavby | 1897 |
| Uvedena do služby | 1898 |
| Osud | 1949 (odepsána) |
| Technická data | |
| Výtlak | 270 tun |
| Délka | 35,6 m |
| Šířka | 7,2 m |
| Ponor | 2,9 m |
| Pohon | vertikální parní stroj (motor) 280 HP |
| Palivo | uhlí, dřevo |
| Rychlost | 10,5 uzlů |
| Kapacita |
|
| Výzbroj | miny |
Podrobněji
Ve službách čs. legií na Dálném východě
Ve Vladivostoku působil Námořní oddíl československých legií na Dálném východě.[1] Tento oddíl se vytvořil z tzv. lodního oddílu vzniklého v květnu 1918.[1] Námořní oddíl československých legií existoval od 15. března 1920 při štábu Dálného východu a dělil se na část lodní a administrativní.[1] V souvislosti s evakuací čs. legionářů a dalších armádních a civilních složek z Vladivostoku do Československa byla činnost Námořního oddílu ukončena v září 1920 a jeho personál se vrátil do Československa na palubě americké transportní lodi USAT Heffron.[1]
Počínaje rokem 1918 plulo plavidlo Smělčak pod československou vlajkou.[2] (Pod touto vlajkou byly provozovány, kromě Smělčaku, již o něco dříve i další pomocné parníky Blaník a Upocený.)[2] Proti této skutečnosti protestovaly některé státy, protože československá vlajka nebyla vedena v mezinárodním lodním rejstříku lodních praporů a vlajek.[2][3] Před návratem do Československa byli čs. legionáři soustřeďováni na Ruském ostrově v Zálivu Petra Velikého v Japonském moři.[4] Spojení s Vladivostokem, jeho přístavem a s Ruským ostrovem zajišťovali právě československé posádky ukořistěných parníků Dobrovolec, Smělčák (Smělčak), Střelec (Streljok či Strělok) a Naděžnyj (Naděžný).[1] Tyto parníky československé flotily zajišťovaly převoznickou službu, obstarávaly zásobování, lokální transporty osob a realizovaly spojení se strážními jednotkami v okolí vladivostockého přístavu.[1] Některé z těchto parníků údajně zajížděly až do Japonska.[4] Této československé „flotile“ velel kapitán Hégr.[3]
Po roce 1921
V říjnu 1922 byla loď Smělčak bělogvardějci odvezena do zahraničí. Poté, co se uprchlíci vylodili, vrátil se parník z Manily do Vladivostoku a na své palubě přivezl několik desítek námořníků z jiných ukradených parníků. V polovině roku 1923 se plavidlo nalézalo v čínském přístavu Jen-tchaj,[p. 4] kde bylo předáno přístavními úřady do rukou Sovětů. V roce 1925 byla loď vrácena armádě a zařazena do ženijní služby 5. rudoarmějské armády. Na začátku 30. let 20. století bylo plavidlo přejmenováno na Vlna (rusky: Волна). V roce 1940 byla loď převedena do Amurské plavební společnosti. V roce 1949 byla odepsána a sešrotována.
Odkazy
Poznámky
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Смельчак na ruské Wikipedii.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Smělčak na Wikimedia Commons
