Rybné

obec v okrese Jihlava v Kraji Vysočina

Obec Rybné (německy Rybny, Ribney[4]) se nachází v okrese Jihlava v kraji Vysočina. Žije zde 120[1] obyvatel.

Rybné
Znak obce RybnéVlajka obce Rybné
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecPolná
Obec s rozšířenou působnostíJihlava
(správní obvod)
OkresJihlava
KrajVysočina
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel120 (2024)[1]
Rozloha5,48 km²[2]
Katastrální územíRybné
Nadmořská výška565 m n. m.
PSČ588 27
Počet domů48 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduRybné 51
588 27 Jamné u Jihlavy
obec.rybne@volny.cz
StarostaIng. Josef Vacek
Oficiální web: www.rybne.cz
Rybné
Rybné
Další údaje
Kód obce587826
Kód části obce143880
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Název

Název se vyvíjel od varianty Rybne (1356), z Rybnyho (1548), Rybne (1556), Rybny (1590, 1601, 1678), Rubny (1718), Ribny (1720), Ribni (1751), Rybnj (1846), Rybny a Rybné (1872) až k podobě Rybné v letech 1811 a 1924. Místní jméno je odvozeno od přídavného jména rybné a znamenalo místo, kde jsou ryby.[5]

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1356, kdy tehdejší majitel Ješek z Horek přepisuje část podílu na své tvrzi v Horkách své ženě Markétě z Rybného.[6] Historie Rybného je spojena se sousedním Jamným, obě vsi pravděpodobně vznikly ve stejnou dobu. V letech 1376–1399 v tvrzi bydlel vladyka Jan z Rybného, vlastník zdejšího dvora i celé vsi. Od roku 1484 drželi Rybné stejní majitelé jako Jamné. V roce 1741 obec měla svůj pečetní znak zobrazující dvě ryby.[6]

Přes obec vedla stará silnice z Čech na Moravu, tzv. „královská cesta“, po které 2. února 1620 tudy projížděl český král Bedřich Falcký.[6] V letech 1850–1867 spadalo Rybné pod správu obce Jamné.[4] Roku 1866 tudy táhlo pruské vojsko, které do obce zaneslo epidemii cholery, na kterou zemřelo 23 obyvatel vsi. V letech 1869–1950 spadala obec pod okres Jihlava, v letech 1950–1961 pod okres Jihlava-okolí a od roku 1961 opět pod okres Jihlava.[7]

Vlastníci obce

  • 1376–1399 – vladyka Jan z Rybného
  • do roku 1490 – benediktýnský klášter v Třebíči
  • 1490 – Vilém z Pernštejna (nákup za 80 zlatých)
  • 1550 – Vratislav z Pernštejna
  • 1557 – Jan Stránecký ze Stránce
  • 1580 – Jan Chroustenský z Malovar
  • 1590 – Jan Schleglovský ze Schizendorfu (také Šlejklovský)[8]
  • 1591 – Jan Šlejklovský ves prodal Zuzaně Lvové z Lisova (později se psala jako Zuzana Mičanovská z Lisova) za 9000 moravských zlatých.[8]
  • 1601 – Matouš Grün ze Stürzengurgu
  • 1620 – Šmibauer ze Šmilova
  • 1622–1790 – jezuitská kolej v Jihlavě
  • poté spadala pod jamenské panství

Přírodní poměry

Rybné leží v okrese JihlavaKraji Vysočina. Nachází se 8 km jižně od Polné, 13 km severovýchodně od Jihlavy a 1,5 km jihovýchodně od Jamného. Geomorfologicky je oblast součástí Křižanovské vrchoviny a jejího podcelku Brtnická vrchovina, v jejíž rámci spadá pod geomorfologický okrsek Řehořovská pahorkatina.[9] Průměrná nadmořská výška činí 565 metrů.[10] Obcí protéká Rybenský potok, na němž se nachází řada rybníků,[11] tři z nich jsou pojmenované – Horní, Dolní a Nový.[12] V polích jižně od obce vedle kříže z roku 1898 roste památná patnáctimetrová lípa srdčitá, jejíž stáří bylo roku 2009 odhadováno na sto let.[13]

Obyvatelstvo

Podle sčítání 1930 zde žilo v 46 domech 270 obyvatel. 254 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 1 k německé. Žilo zde 256 římských katolíků.[14]

Vývoj počtu obyvatel Rybného[15][6]
Rok18691880189019001910192119301950196119701980199120012011
Počet obyvatel2282642972682703102701821831401229997115

Obecní správa a politika

Zastupitelstvo a starosta, členství ve sdruženích

Obec má sedmičlenné zastupitelstvo, v jehož čele stojí starosta Josef Tlačbaba.

ObdobíVoličiÚčast v %MandátyVýsledkyStarosta
2002–20067657,8976 KDU-ČSL
1 Josef Čermák,NK
Pavel Novák
2006–20107686,8477 Sdružení nezávislých kandidátůPavel Novák
2010–20149066,6777 Sdružení nezávislých kandidátůJosef Tlačbaba
2014–20189352,6977 Sdružení nezávislých kandidátůJosef Tlačbaba

Rybné je členem Dobrovolného svazku obcí Mikroregionu Polensko a místní akční skupiny Českomoravské pomezí.

Znak a vlajka

Právo užívat znak a vlajku bylo obci uděleno rozhodnutím Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 19. ledna 2007.[16] Znak: V modrém štítě dva nad sebou opačně plující stříbrní kapři, horní doleva. Vlajka: Modrý list se dvěma bílými kapry nad sebou, horní plovoucí k vlajícímu okraji, dolní k žerďovému. Poměr šířky k délce listu je 2 : 3.

Hospodářství a doprava

Okolní půdu obdělává zemědělské družstvo ze Zhoře. Roku 2002 tu dokončili plynofikaci. K zábavě slouží místní fotbalové hřiště. Dopravní obslužnost zajišťuje dopravce ICOM transport. Autobusy jezdí ve směrech Jihlava, Arnolec, Věžnice, Kamenice, Jamné, Bohdalov, Žďár nad Sázavou, Nadějov, Polná a Měřín.[17]

Jižní částí katastru prochází dálnice D1. Obcí prochází silnice II/351 Polná – Rybné – Kamenice. Dále jsou zde silnice III. třídy:

  • III/3533 Jamné – Rybné
  • III/3515 Rybné – Nadějov

Školství, kultura a sport

Děti dojíždějí především do základní školy v Jamném a Velkém Beranově. Působí zde občanské sdružení Sportovní Klub Přátelé Fotbalu Rybné a Sbor dobrovolných hasičů.[18]

Farnost

Do roku 1558 osada patřila pod Zhoř, poté ji přifařili do Měřína. V období 1667–1768 spadala k Bohdalovu. Mezi lety 1765–1824 připadla k nově zřízené lokálii ve Zhoři. Od roku 1824 se připojila k farnosti v Jamném.

Pamětihodnosti

  • Pomník sv. Jana Nepomuckého – pochází z počátku 18. století, dílo V. V. Morávka
  • Pomník oběhem první světové války – obnoven v roce 1984
  • Návesní zvonice z roku 1732, zvon uvnitř je ozdoben plastikami sv. Jana Nepomuckého a sv. Floriána
  • Boží muka
  • Pamětní kámen – původně stojící na křižovatce cest Rybné–LipinaNadějov asi 1,5 km severně od vsi, tato kamenná deska o velikosti 90x43x14 cm a s reliéfem dvojramenného kříže byla přemístěn doprostřed obce kvůli možnému odcizení. Podle pověstí by měl pocházet z období Cyrila a Metoděje.

Reference

Související články

Externí odkazy