Rybářská spojka

Původem se jedná o uzel starověkého původu. Svojí podstatou jde o „zasekávací“ uzel, jehož uvolnění po zatažení (použití) je obtížné nebo nemožné;^{[pozn. 2]} uzel je po utažení kompaktní a pracovní konce lze oříznout velmi blízko uzlu. Lze jej také snadno svázat studenýma a mokrýma rukama. Pokud je rybářský uzel používán na kluzkých vlascích, nemusí vždy bezpečně držet a může sklouznout.^[3] Pokud je vyžadována větší přídržná síla, používá se raději „víceotáčkový“ dvojitý rybářský uzel nebo dokonce trojitý rybářský uzel.^{[pozn. 3]} Při pletení se rybářská spojka používá ke spojení dvou pramenů příze.^{[pozn. 4][pozn. 5]}

Vázání rybářské spojky je poplatné její relativní konstrukční jednoduchosti: dvě očka uvázaná volnými konci svým způsobem „symetricky“ okolo pevných konců vždy navzájem protějších lan a ve finále zatažená těsně k sobě.^[2]

• Přípravu na vázání zahájíme tím, že nejprve lanka srovnáme paralelně (leč protisměrně, tj. konce lan musí mířit „ven“ z místa budoucího uzlu) k sobě.^[1] (Jedno lanko leží svým volným koncem proti druhému volnému konci druhého lanka.^[2])
• V prvním kroku přivážeme očkem volný konec prvního lanka ke druhému lanku tak, že očko obepne toto druhé lanko a to se pro očko stane lankem „vodicím“.^[1] Směr obepnutí (vedení) očka kolem „vodicího“ lanka si zapamatujeme.^[2]
• Ve druhém kroku přivážeme očkem volný konec druhého lanka k lanku prvnímu.^[1] (první lanko se stane pro druhé očko „vodicím“ lankem.) Oba uzly (očka) musí být vázány stejným způsobem (buď oba „shora“ nebo oba „zdola“ kolem vodicího lanka).^[1] Pokud není tato zásada dodržena, očka do sebe po utažení správně nezapadnou.^[2]
• Ve třetím kroku zatáhneme za lanka tak, že se „pojízdné“ uzly sjedou směrem k sobě (jako „autíčka“, odtud ten lidový název) a při utažení se k sobě přiblíží po vodicích lancích tak, že se o sebe zarazí a zaseknou se do sebe.^[1]

Rozvazování rybářské spojky spočívá v tom, že se volné konce lana (v místě u uzlu) zatáhnou od sebe, „autíčka se rozjedou směrem od sebe“ a následně se očka (uzly) snadněji odvážou od vodorovných vodicích lanek.^{[1][pozn. 6]}

• Očka do sebe nezapadají, protože nebyla na vodicích lankách vázána stejným způsobem (obě shora nebo obě zdola vzhledem k vodícícm lankům). Tato chyba se projeví nejen na výsledném estetickém dojmu se zatažené rybářské spojky, ale především na horší pevnosti samotného uzlu.^[2]
• Očka jsou uvázána na nesprávných koncích lana, takže při zatažení za pevné konce lan sjedou očka z volných konců.^[2] Volný konec jednoho lana je jen volně zasunut do očka z druhého lana a jeho vytažení brání jen zatažení onoho druhého očka.^[2] Chyba se obtížně opticky detekuje speciálně při spojování dvou stejnobarevných lan.^[2]

• Postup vázání rybářského uzlu
• 
  Krok 1: První uzel (červené lanko) vedený „shora“ přes vodorovný (zelené lanko)
• 
  Krok 2: Druhý uzel (zelené lanko) vedený opět shodně „shora“ přes vodorovný (červené lanko)
• 
  krok 3: Utažení (přitažení) „pojízdných“ uzlů k sobě (tažením za delší volné konce obou lanek)

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Fisherman's knot na anglické Wikipedii.

• Uzel
• Seznam uzlů
• Vůdcovský uzel
• Dvojitý rybářský uzel
• Trojitý rybářský uzel

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Rybářská spojka na Wikimedia Commons
• Rybářská spojka (www.skautnet.cz; www.skautnet.sk) na YouTube – Datum: 11. června 2013; Autor: SkautiNaNetu; Stopáž: 2 minuty a 5 sekund
• Cheap fisherman knot 3d model – Levný 3D model rybářské spojky

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.