Rohozná (okres Jihlava)

Název se vyvíjel od varianty Rohosen (1370), Rohozna (1379, 1415, 1654). Místní jméno vzniklo patrně z přídavného jména rohozný (rákosový).^[4] Existuje však i teorie, podle níž název pochází od rohatých peněz, které se zde razily v době těžby stříbra.^[5]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1369, kdy Kucz a Jekel z Rohozné byli v letech 1369-1372 dlužni ženě jihlavského měšťana Peška z Pelhřimova 38 grošů. Koncem 14. století tvořila Rohozná součást panství řečického. V jejím čele stál rychtář, který od roku 1425 sídlil v Jihlavě.^[5] Od poloviny 16. století tvořila Rohozná součást pelhřimovského panství, kdy jej od Jana Trčky z Lípy získal Adam Říčanský z Říčan.^[6] Tehdejší rohozenské rychtáře však nepojil k vrchnosti žádný jiný závazek než povinnosti svého úřadu a proto se jim říkalo rychtáři svobodní.^[5]

Počátkem 17. století postihla obec tragická událost - mor. Když mor pominul, zůstala ves liduprázdná. Hrstka obyvatel, která se chtěla zachránit, odešla ze vsi, čehož využili tehdejší měšťané Pelhřimova a za poskytnutí jídla požadovali celý jejich majetek. Tímto způsobem připadly rozsáhlé lesy rohozenské obci Pelhřimov.^[6]

V roce 1715 přichází významný pelhřimovský měšťan Josef Ignác Pichman návrhem, aby se odlehlé dvory včetně Rohozné pronajaly, a zlepšila se tak jejich prosperita. Nájemcem rohozenského dvora, dosavadní majitel zdejší hospody, měl napříště odvádět městu peněžní úrok (25-40zl.), a poplatek z vyšenkovaného piva a kořalky.^[5]

Za vlády Marie Terezie byl zaveden tzv. Raabův systém, který postupně vedl k tomu, že vrchnostenské dvory byly zrušeny a většina půdy se rozdělila mezi dědičné nájemce. Roku 1788 byl tento systém dokončen též v Pelhřimově. Rohozná se rozrostla o nové domy a část zdejších pastvin byla přenechána obcím jako obecní majetek.^[5]

V důsledku Stadionova prozatímního obecního zřízení z 20. března 1849 byly i v Rohozné zřízeny dva samosprávné orgány. Jednak širší orgán obecního výboru a jednak užší orgán purkmistra (starosty). Mezi významné rohozenské starosty patřili např. lesmistr Václav Herget, mlynář Josef Bezděkovský^[7] z tzv. Dolního mlýna^[8] či chalupník Václav Rod.^[5]

Sbor dobrovolných hasičů vznikl 16. listopadu 1890. První představitelé byli zvoleni až 22. března 1891, v té době byla postavena kolna pro čtyřkolovou stříkačku. V roce 1935 došlo k výstavbě hasičského skladiště. 30. září 1994 byla slavnostně otevřena nová hasičská zbrojnice. K roku 2013 má 68 členů.^[9] V roce 2018 získala obec ocenění v soutěži Vesnice Vysočiny 2018, konkrétně obdržela Zlatou cihlu kategorie A za obnovu/rekonstrukci památkově chráněných objektů a památek místního významu za opravu kaple sv. Václava.^[10]

Rohozná leží v okrese Jihlava v Kraji Vysočina. Nachází se 4,5 km jižně od Hojkova, 14 km jihozápadně od Jihlavy, 4 km západně od Dolní Cerekve, 4 km severně od Batelova, 6 km severovýchodně od Horní Cerekve, 3 km východně od Těšenova a 4,5 km jihovýchodně od Nového Rychnova. Geomorfologicky je oblast součástí Česko-moravské subprovincie, konkrétně Křemešnické vrchoviny a jejích podcelků Pacovská pahorkatina a Humpolecká vrchovina, v jejichž rámci spadá pod geomorfologické okrsky Rohozenská kotlina a Čeřínecká vrchovina.^[11] Průměrná nadmořská výška činí 554 metrů.^[12]

Nejvyšší bod, Čertův hrádek (714 m n. m.), leží na severní hranici katastru obce. V severozápadní části stojí Lísek (645 m n. m.) a jižně od Rohozné Nad Loukami (603 m n. m.). Obcí protéká potok Rohozná, do níž se na východně vlévá Dolnohuťský potok, na němž se rozkládá rybník Klechtavec.^[13] Na území Rohozné se nachází přírodní památka Čertův hrádek s ochranou význačného geologického a geomorfologického útvaru a zbytků přirozených jedlobukových porostů.^[14] Po obou stranách cesty od hájovny Starý Hamr k lesním pozemkům roste 22 památných dubů letních.^[15]

Podle sčítání 1921 zde žilo v 138 domech 915 obyvatel, z nichž bylo 477 žen. 908 obyvatel se hlásilo k československé národnosti, 1 k německé. Žilo zde 892 římských katolíků, 20 evangelíků a 3 židé.^[16]

Obec leží na katastrálním území Rohozná u Jihlavy. Její součástí jsou místní části Familie, Sedlíšťky, Kopaniny a Šance.^[6] Rohozná je členem Mikroregionu Třešťsko a místní akční skupiny Třešťsko.

Obec má devítičlenné zastupitelstvo, v jehož čele od roku 2014 stojí starostka Štěpánka Šteflová.

Právo užívat znak a vlajku bylo obci uděleno rozhodnutím Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 30. listopadu 2007.^[18]

Znak: V modrém štítě z prostředního vrchu stříbrného trojvrší s červenou svatojakubskou mušlí vyrůstají od středu na obě strany špičák a hornická motyka, odvrácené, stříbrné a na zlatých násadách, provázené třemi vyrůstajícími zlatými obilnými klasy. Vše převýšeno knížecí čepicí.

Vlajka: List tvoří čtyři vodorovné pruhy, modrý, bílý, červený a bílý, v poměru 5 : 1 : 1 : 1. Z horního bílého pruhu vyrůstají od středu na obě strany špičák a hornická motyka, odvrácené, bílé a na žlutých násadách, provázené třemi vyrůstajícími žlutými obilnými klasy. Vše převýšeno knížecí čepicí. Poměr šířky k délce listu je 2 : 3.

Nachází se zde husí farma Josefa Třísky,^[19] Bezděkovský mlýn, ekologická farma manželů Řezníčkových^[20], Svatební salon Elegance^[21] a Svatební salon Noiva.^[22] Dále tu sídlí firmy POROS, spol. s r.o., RYHOS s.r.o., PEKOZ-plus, s.r.o., Huegli Tech Eastern Europe s.r.o., pobočka České pošty a obchod firmy LAPEK, a.s.^[23] Obcí prochází silnice III. třídy č. 1335 z Nového Rychnova k Dolní Cerekvi.^[24] Dopravní obslužnost zajišťují dopravci ICOM transport a Jaromír Herna. Autobusy jezdí ve směrech Pelhřimov, Nový Rychnov, Batelov, Jihlava, Kamenice nad Lipou, Počátky, Vyskytná, Horní Cerekev, Jihlávka, Lovětín a Jindřichův Hradec.^[25] Obcí prochází cyklistické trasy č. 5129 z Nového Rychnova do Jezdovic a č. 5090 k Čeřínku.

Od 50. let 20. století dojíždějí místní děti do základní školy v Batelově, předtím zdejší děti chodily do škol v Dolní Cerekvi či v Novém Rychnově.^[26] Sídlí zde i knihovna a Sbor dobrovolných hasičů Rohozná.^[27] Sportovní klub Rohozná hraje v roce 2014/2015 fotbalovou IV. třídu skupinu B v okrese Jihlava.^[28]

• Kaple svatého Václava z roku 1881 na návsi
• Přírodní památka Čertův hrádek
• Šance, terénní pozůstatky švédského tábora ze třicetileté války

• Římskokatolická farnost Dolní Cerekev

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Rohozná na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Rohozná v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Rohozná v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.