Radkovice u Budče
Obec Radkovice u Budče se nachází v okrese Třebíč v Kraji Vysočina. Obec leží na levém břehu Želetavky, 14 km východně od Dačic. Žije zde 156[1] obyvatel.
Radkovice u Budče | |
---|---|
Centrum | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | obec |
Pověřená obec | Moravské Budějovice |
Obec s rozšířenou působností | Moravské Budějovice (správní obvod) |
Okres | Třebíč |
Kraj | Vysočina |
Historická země | Morava |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 49°4′57″ s. š., 15°37′18″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 156 (2024)[1] |
Rozloha | 5,31 km²[2] |
Katastrální území | Radkovice u Budče |
Nadmořská výška | 500 m n. m. |
PSČ | 380 01 |
Počet domů | 57 (2021)[3] |
Počet částí obce | 1 |
Počet k. ú. | 1 |
Počet ZSJ | 1 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | Radkovic u Budče 1 380 01 Dačice obec_radkovice@volny.cz |
Starosta | Martin Kessner |
Oficiální web: www | |
Radkovice u Budče | |
Další údaje | |
Kód obce | 550493 |
Kód části obce | 138037 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Sousedními obcemi sídla jsou Meziříčko, Lomy, Knínice, Krasonice a Štěpkov.
Přírodní poměry
Obec se nachází v jihovýchodní části Brtnické vrchoviny, v údolní kotlině při vyústění dvou malých poboček do lomeně probíhajícího údolí Želetavky nad Knínicemi. Stýká se zde od severovýchodu probíhající zakončení Zašovického hřbetu se západovýchodně uspořádaným hřbetem Inženýrského kopce u Jemnice. Katastr obce na západě omezuje údolí Želetavky se strmými východními svahy a náleží k němu i pás plošin nad údolím. Nejvyšším bodem je vyvýšenina Strážnice 555 m n. m. (M. Hrádek)[4]
Historie
První písemná zpráva o vsi je z roku 1310 ve spojení s Údeřicemi a neznámou vsí Bachziczemi (nyní Bačice), které držel Rajmund z Lichtenburka. V polovině 14. století byl majitelem vsi Jan z Budkova. Majitelé vsi se v průběhu dalších století velmi často střídali až v polovině 15. století se ves stala majetkem rodu ze Stonařova, když roku 1446 Záviš ze Stonařova prodal Radkovice své manželce Barboře rozené z Budkova. Od roku 1492 náležela ves k statku Budeč, kam se dostala prostřednictvím Jana z Krušovic, manžela Doroty ze Stonařova. Roku 1492 zapsal Jan z Krušovic své dědictví ves Radkovice a dvůr pustý Zahrádky Janu Koňasovi z Vydři, s jehož potomky byla ves sloučena s Budčí a pak se statkem Knínice, jejichž součástí byla až do roku 1849.
Podle lánového rejstříku před třicetiletou válkou bylo v Radkovicích 33 usedlostí, z toho zůstalo za války osazeno 17 a 16 zpustlo. Do roku 1671 se podařilo znovu osadit 5 usedlostí.
Podle vceňovacího operátu žilo roku 1843 v Radkovicích 286 obyvatel, z toho 134 mužů a 152 žen v 41 domech a 68 domácnostech. Z nich se živilo 61 zemědělstvím, 6 živnostmi a 1 obojím. Desátky byly odváděny panství Budeč a faře tamtéž. Z Radkovic se jezdilo na týdenní sobotní trhy do Dačic. Ve vsi byl mlýn o dvou složeních, kde mlynář semlel ročně 30 měřic pšenice a 350 měřic žita.[4] V roce 1850 měla 276 obyvatel. Katastr obce měl v roku 1900 výměru 534 ha.
Správní začlenění obce od roku 1850
Do roku 1849 byly Radkovice součástí statku Knínice v rámci panství Budeč ve Znojemském kraji. V letech 1850 až 1855 byly podřízeny politické pravomoci Podkrajského úřadu v Dačicích a v rámci soudní správy okresnímu soudu tamtéž. Po zřízení smíšených okresních úřadů s politickou a soudní pravomocí byly v letech 1855 až 1868 podřízeny Okresnímu úřadu v Dačicích. Když byly roku 1868 veřejná správa a soudnictví opět odděleny, vrátily se pod politickou pravomoc Okresního hejtmanství v Dačicích, od roku 1919 okresní správy politické a od roku 1928 okresního úřadu tamtéž, což trvalo až do roku 1945. Po osvobození v květnu 1945 náležely pod Okresní národní výbor v Dačicích a v jeho rámci od roku 1949 pod nově vzniklý Jihlavský kraj. Toto začlenění trvalo do poloviny roku 1960, kdy byly po územní reorganizaci Radkovice začleněny pod správní okres Třebíč a Jihomoravský kraj, což trvalo až do zrušení Okresního úřadu v Třebíči koncem roku 2002. V roce 1980 byly Radkovice připojeny pod město Jemnice, od roku 1990 opět mají samostatný obecní úřad. Od roku 2003 spadají pod pověřený městský úřad v Moravských Budějovicích v samosprávném kraji Vysočina.[4]
Vývoj obce do současnosti
Ve 2. polovině 19. a v 1. polovině 20. století se většina obyvatelstva obce živila zemědělstvím. V roku 1900 byla výměra hospodářské půdy obce 514 ha. Živnosti roku 1911: 1 bednář, 1 hostinský, 1 kovář, 1 krejčí, 1 mlynář (s pilou), 1 obchodník s rybami, 2 obchodníci se smíšeným zbožím, 1 krejčí, 1 mlynář, 2 obuvníci a 3 stolaři. V obci tzv. Radkovský mlýn s pilou. Živnosti roku 1924: 1 bednář, 1 hostinský, 1 kovář, 1 mlynář s pilou, 3 obchodníci s potravinami a smíšeným zbožím, 1 obuvník, 1 pokrývač, 1 stolař, 1 trafikant, 11 hospodářských rolníků.[4]
Obec byla elektrifikována připojením na síť ZME Brno roku 1931. JZD bylo založeno roku 1957, v roce 1973 bylo sloučeno s JZD Lomy a poté do JZD Mír Jemnice. Nyní převládající zaměstnání: zemědělství – soukromě hospodařící zemědělci, výrobna betonového zboží. Po roce 1945 v obci byl vybudován kulturní dům, vodovod, kanalizace, regulace potoka, požární nádrž, komunikace, prodejna, rodinné domky a bytový dům a požární zbrojnice.
Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2016 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 270 | 277 | 228 | 226 | 261 | 260 | 225 | 212 | 180 | 161 | 166 | 136 | 137 | 157 |
Politika
Do 19. dubna 2019 byl starostou Milan Procházka, od 19. dubna 2019 vykonává tuto funkci Martin Kessner.
Volby do poslanecké sněmovny
2006[6] | 2010[7] | 2013[8] | 2017[9] | 2021[10] | |
---|---|---|---|---|---|
1. | ČSSD (36.36 %) | ČSSD (28.07 %) | ČSSD (27.77 %) | ANO (22.22 %) | ANO (34.48 %) |
2. | KSČM (20.0 %) | KSČM (17.54 %) | KSČM (27.77 %) | KDU-ČSL (20.63 %) | SPOLU (25.86 %) |
3. | KDU-ČSL (20.0 %) | TOP 09 (15.78 %) | KDU-ČSL (14.81 %) | SPD (20.63 %) | SPD (15.51 %) |
účast | 53.33 % (55 z 105) | 50.00 % (57 z 114) | 46.96 % (54 z 115) | 55.46 % (66 z 119) | 49.15 % (58 z 118) |
Volby do krajského zastupitelstva
2008[11] | 2012[12] | 2016[13] | 2020[14] | |
---|---|---|---|---|
1. | ČSSD (50.0 %) | KSČM (43.33 %) | KDU-ČSL (22.5 %) | ANO (30.0 %) |
2. | KDU-ČSL (18.42 %) | ČSSD (20.0 %) | KSČM (22.5 %) | MZH (26.66 %) |
3. | KSČM (15.78 %) | STO (13.33 %) | STO (17.5 %) | KDU-ČSL (13.33 %) |
účast | 34.82 % (39 z 112) | 34.48 % (40 z 116) | 33.06 % (40 z 121) | 25.00 % (30 z 120) |
Prezidentské volby
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Jan Fischer (26 hlasů), druhé místo obsadil Miloš Zeman (17 hlasů) a třetí místo obsadil Jiří Dienstbier (10 hlasů). Volební účast byla 63.79 %, tj. 74 ze 116 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (50 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (20 hlasů). Volební účast byla 59.83 %, tj. 70 ze 117 oprávněných voličů.[15]
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (35 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (12 hlasů) a třetí místo obsadil Pavel Fischer (8 hlasů). Volební účast byla 58.97 %, tj. 69 ze 117 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (49 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (29 hlasů). Volební účast byla 67.24 %, tj. 78 ze 116 oprávněných voličů.[16]
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (34 hlasů), druhé místo obsadil Petr Pavel (18 hlasů) a třetí místo obsadila Danuše Nerudová (9 hlasů). Volební účast byla 62.93 %, tj. 73 ze 116 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (46 hlasů) a druhé místo obsadil Petr Pavel (34 hlasů). Volební účast byla 70.43 %, tj. 81 ze 115 oprávněných voličů.[17]
Pamětihodnosti
- Kaplička – na návsi, v barokním stylu, z roku 1731
- Kamenný kříž – tyčí se u kapličky
- Socha svatého Jana Nepomuckého – u silnice na Budeč, pocházející z roku 1712
- Kamenné kříže – v okolí obce
- Pomník padlým v první světové válce
Galerie
- Kaplička
- Pohled na zasněženou část obce
- Obecní úřad
- Centrum obce od kaple
- Pohled na kapli ze silnice
Odkazy
Reference
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Radkovice u Budče na Wikimedia Commons
- Encyklopedické heslo Radkovice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Radkovice u Budče v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)