Plotice obecná

Plotice obecná (Rutilus rutilus (Linnaeus, 1758)) je nedravá sladkovodní paprskoploutvá rybačeledi kaprovitých (Cyprinidae). Na území České republiky je dosti hojná a není pro ni zákonem stanovena nejmenší lovná míra. V rybářství a rybníkářství je považována za tzv. doprovodnou (starší označení plevelnou) rybu.

Jak číst taxoboxPlotice obecná
alternativní popis obrázku chybí
Plotice obecná
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídapaprskoploutví (Actinopterygii)
Řádmáloostní (Cypriniformes)
Čeleďkaprovití (Cyprinidae)
Rodplotice (Rutilus)
Binomické jméno
Rutilus rutilus
(Linnaeus, 1758)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Popis

Na výstavě Pod hladinou Vltavy v Praze

Plotice má ze stran stříbrné až stříbro-bílé zbarvení a proto je typickým zástupcem tzv. bílých ryb. Má ze stran zploštělé tělo a tmavý hřbet. Ústa jsou koncová bez vousků. Břišní a prsní ploutve obvykle bývají zbarvené do červena. Někdy má červenou barvu i řitní ploutev. Naopak hřbetní a ocasní ploutev bývá zelenošedé barvy. Oko je cihlově červené. Spolehlivý rozpoznávací znak od ostatních podobných druhů ryb (např. perlína ostrobřichého) je postavení hřbetní ploutve a břišních ploutví v jedné vertikální rovině.[2]

Plotice obvykle dorůstá do délky 15–30 cm a hmotnosti 0,25–0,30 kg. Největší ulovená plotice o hmotnosti 3,13 kg a délce 56 cm byla ulovena v Německu.[3] Největší ulovená plotice v České republice byla zřejmě ulovena v roce 1985 v Labi a její délka činila 52 cm a hmotnost 2,1 kg.[4]

Pohlavní znaky

Samce od samic lze rozlišit pouze v období rozmnožování. Samci mají v období rozmnožování (tření) na hlavě a na bocích výraznou třecí vyrážku (bělavé epiteliální výrůstky), zatímco samice ji nemají vůbec nebo jen velmi slabě.[5] Samice bývají větší a dožívají se i vyššího věku než samci, nicméně existuje velký překryv ve velikosti mezi oběma pohlavími a tak tento znak nelze spolehlivě využít k determinaci pohlaví.[6]

Rozšíření a ekologické nároky

Plotice obecná je eurytopní druh obývající širokou škálu typů vod od pstruhového pásma po brakické vody. Nejhojnější je v nížinných tocích. Její areál výskytu v Eurasii sahá severně od Pyrenejí až po povodí řeky Leny na východě.[7] V České republice se vyskytuje na většině území.[8] Plotice je značně přizpůsobivý druh a v rámci vodního tělesa, které obývá, využívá všechny dostupné habitaty. Jde o jeden z dominantních druhů tzv. kaprové fáze evropských údolních nádrží.[9]

Chování

Plotice se často zdržuje v hejnech a je poměrně plachá. Na přítomnost predátorů reaguje zvýšenou preferencí litorálního habitatu.[10] Hejna plotic na volné vodě jsou dominována samicemi, což je dáno jejich nižším ohrožením ze strany predátorů vzhledem k větší velikosti samic ve srovnání se samci.[11] Větší jedinci plotice loví zooplankton na otevřené vodě pomocí takzvaného sinusového plavání, kdy plavou vodním sloupcem nahoru a dolu, což zvyšuje kontrast mezi tělíčky zooplanktonu a světlou hladinou nebo tmavým dnem.[12]

Rozmnožování

Pohlavní dospělosti dosahují samci v 1 až 2 letech a samice o rok později. Ve vodách s nižší úživností může být nástup pohlavní dospělosti oddálen.[13] Tření je závislé na teplotě vody a obvykle v našich podmínkách probíhá od začátku května do začátku června. K tření plotice preferují rostlinný substrát jako vodní rostliny, zatopené louky, ponořené kořeny atd., avšak spokojí se i s kamenitým či štěrkovým substrátem. Plodnost plotice je závislá zejména na velikosti samice, ale i úživnost prostředí má významný vliv. Obvykle se pohybuje v rozmezí od 30 000 – 100 000 jiker na jednu samici.[5] Na rozdíl od cejna nebo oukleje, tření plotice probíhá pouze jednou za sezónu.[5]

Plotice se může křížit s dalšími druhy kaprovitých ryb, zejména kříženci s cejnem velkým a perlínem ostrobřichým jsou častí. Kříženci s cejnkem malým nebo ouklejí obecnou jsou také životaschopní.[5] Mateřským druhem kříženců je nejčastěji plotice.

Potrava

Plotice je všežravý druh s minimální potravní vybíravostí a obvykle využívá ty potravní složky, které jsou v danou chvíli součástí potravní nabídky. Využívá i potravní nabídku, která je málo využívaná ostatními druhy, jako je třeba vodní vegetace. S rostoucím věkem obvykle narůstá zastoupení vodní vegetace v potravě. Mladší exempláře se živí především zooplanktonem.[5] V kaňonovitých údolních nádržích bývá dominantní složkou potravy zooplankton napříč všemi velikostními kategoriemi.[6][14] Sportovní rybáři ji mohou chytit na různé druhy těstovin, kukuřici, hrách, kroupy, burizony, rohlík, chleba, ale také na larvy hmyzu.

Bělka 32 cm

Reference

Související články

Externí odkazy