Pleonasmus nebo nověji pleonazmus (z řeckéhoπλεονασμóς, pleonasmos – nadbytek, přebytek) je stylistický prostředek, který vzniká, jestliže se k vyjádření myšlenky použije nadbytečnýchslov stejného nebo podobného významu.[1] Jde o velice častou rétorickou a stylistickou figuru,[2] stylistický prohřešek vznikající z neznalosti, jazykové klišé, někdy o záměrnou snahu zdůraznění zmiňované vlastnosti, v beletrii může jít o umělecký záměr.[3]
Pleonasmus bývá dvouslovný (např. židovská synagoga, největší maximum), kdy se opakuje vlastnost již vyjádřená podstatným jménem. Může být složený i z více složek (např. biftek z hovězího masa). Stupňováním superlativů vznikají pleonasmy jednoslovné (např. nejmaximálnější, nejjedinečnější).[4]
Nadbytečné nahromadění významově blízkých výrazů se nazývá sémantický pleonasmus. Někdy se považuje za stylistický nedostatek (např. „dárek zdarma“ nebo „všeobecný konsensus“).[5] Lze jej však používat i cíleně pro posílení či zdůraznění nějakého sdělení, např. „Viděl jsem to na vlastní oči.“,[6] „I báli se bázní velikou.“ (Bible kralická, Lukáš, 2, 9) nebo jako básnický prostředek, např. „po modrém blankytu bělavé páry hynou“ (Karel Hynek Mácha, Máj). Využit může být také při vysvětlování, např. „Pružnost, tj. elasticita materiálu, je...“
recenzní posudek – slovo recenze znamená „posudek“ či „kritika“ (vědeckého nebo uměleckého díla), slova recenze a posudek jsou částečně synonymní, recenzní posudek je tedy vlastně „posudkový posudek“ či „posuzující posudek“[7]
citronová limonáda – slovo limonáda čeština přejala přes němčinu z francouzského slova limonade, které bylo odvozeno ze slova limon, česky citron, limonáda je tedy jinak řečeno „citronáda“[7]
hlavní protagonista – už slovo protagonista znamená „představitel hlavní role“ nebo přeneseně „vedoucí osobnost“[7]
slavnostní vernisáž – samo slovo vernisáž znamená „slavnostní zahájení výstavy“[7]
Je l'ai vu, dis-je, vu, de mes propres yeux vu, ce qui s'appelle vu... – „....viděl jsem. Těmahle očima! A vidět znamená vidět.“ (Molière: Tartuffe, překlad Antonín Přidal[8])