Pablo Carreño Busta

španělský tenista

Pablo Carreño Busta (* 12. července 1991 Gijón) je španělský profesionální tenista. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál sedm turnajů ve dvouhře a čtyři ve čtyřhře. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal dvacet tři titulů ve dvouhře a čtyři ve čtyřhře.[2]

Pablo Carreño Busta
Pablo Carreño Busta na French Open 2019
Pablo Carreño Busta na French Open 2019
StátŠpanělskoŠpanělsko Španělsko
Datum narození12. července 1991 (32 let)
Místo narozeníGijón, Španělsko[1]
BydlištěBarcelona, Španělsko[1]
Výška188 cm[1]
Hmotnost74 kg[1]
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek15 249 901 USD
Dvouhra
Poměr zápasů268–212
Tituly7 ATP, 11 challengerů, 12 Futures
Nejvyšší umístění10. místo (11. září 2017)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open4. kolo (2018, 2019, 2022)
French Openčtvrtfinále (2017, 2020)
Wimbledon1. kolo (2014, 2015, 2016, 2018, 2019, 2021, 2022)
US Opensemifinále (2017, 2020)
Velké turnaje ve dvouhře
Turnaj mistrůzákladní skupina (2017)
Olympijské hryBronzová medaile bronz (2020)
Čtyřhra
Poměr zápasů99–91
Tituly4 ATP, 4 Futures
Nejvyšší umístění16. místo (17. července 2017)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Opensemifinále (2017)
French Open2. kolo (2015, 2016)
Wimbledon2. kolo (2019)
US Openfinále (2016)
Týmové soutěže
Davis Cupvítěz (2019)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20240307a7. března 2024
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Olympijské kruhy Tenis na LOH
bronz2020 Tokiomužská dvouhra

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v září 2017 na 10. místě a ve čtyřhře pak v červenci téhož roku na 16. místě. Trénují ho krajané Samuel López a Cesar Fàbregas.[1]

Ve španělském daviscupovém týmu debutoval v roce 2016 utkáním 1. skupiny zóny Evropy a Afriky proti Rumunsku, v němž už za rozhodnutého stavu vyhrál ve dvou setech nad Adrianem Ungurem. Španělsko v sérii zvítězilo 4:1 na zápasy. Do roku 2021 v soutěži nastoupil k šesti mezistátním utkáním s bilancí 2–4 ve dvouhře a 1–1 ve čtyřhře.[3]

Španělsko reprezentoval na Letních olympijských hrách 2020 v Tokiu. Po semifinálové prohře s Rusem Karenem Chačanovem přehrál v zápase o bronz světovou jedničku Novaka Djokoviće.[4]

Tenisová kariéra

Na juniorském kombinovaném žebříčku ITF byl nejvýše hodnocen v únoru 2009, kdy mu patřilo 6. místo.[5]

V rámci hlavních soutěží událostí okruhu ITF debutoval v roce 2008, když na turnaj v Irunu s dotací 15 tisíc dolarů obdržel divokou kartu. V úvodním kole podlehl Carlosi Rexachovi-Itoizovi.[2] Premiérový singlový titul v této úrovni vybojoval ve španělské Melille po finálové výhře nad krajanem Andonim Vivancem-Guzmánem. Na challengerech ATP se poprvé objevil v roce 2010 v kvalifikaci v marockém Tangeru.[2]

Ve dvouhře okruhu ATP Tour debutoval na turnaji Barcelona Open Banco Sabadell 2011, kde dostal od pořadatelů divokou kartu. Na úvod hlavní soutěže nestačil ve třech setech na francouzského hráče Benoîta Paireho.[1] Premiérové finále na okruhu ATP Tour odehrál na Ecuador Open Quito 2016, když ve finále čtyřhry s Argentincem Guillermem Duránem porazili brazilskou dvojici Thomaz Bellucci a Marcelo Demoliner výsledkem 7–5 a 6–4.[1]

Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenal v mužském singlu French Open 2013, když postoupil z kvalifikace do hlavní části turnaje. V úvodním kole nenašel recept na Švýcara Rogera Federera, kterému podlehl ve třech setech.[1]

2017: Semifinalista US Open a průnik do první světové desítky

Po čtvrtfinále na lednovém Apia International Sydney vypadl ve třetím kole Australian Open s Uzbekem Denisem Istominem.[6] Mezi poslední čtveřici startujících se probojoval i v melbournské mužské čtyřhře po boku krajana Guillerma Garcíi Lópeze.[7] Na buenosaireském Argentina Open jej před branami finále vyřadil pozdější vítěz Alexandr Dolgopolov z Ukrajiny po dvousetovém průběhu.[8] Navazují týden prošel do debutového finále události kategorie ATP 500, když na cestě pavoukem Rio Open odvrátil mečbol norskému teenagerovi Casperu Ruudovi,[9] než v zápase o titul podlehl Rakušanu Dominicu Thiemovi.[10] Přesto si z brazilského turnaje odvezl trofej z mužského deblu, do něhož nastoupil s Uruguaycem Pablem Cuevasem.[10] Deblový spoluhráč a dvojnásobný obhájce Cuevas jej pak vyřadila v semifinále Brasil Open v Sau Paulu.[11]

Březnový BNP Paribas Open v Indian Wells znamenal první semifinálovou účast v sérii Masters poté, co ve čtvrtfinále odvrátil dva mečboly Cuevasovi.[12] Na kalifornské události jej zastavila až světová trojka Stan Wawrinka po dvousetovém průběhu.[13] Bodový zisk jej po turnaji posunul na nové kariérní maximum, 19. příčku. Na Miami Open v Key Byscaine obdržel volný los do druhého kola, aby jej v něm vyřadil Argentinec Federico Delbonis. Ve španělském týmu odehrál čtvrtfinále světové skupiny Davis Cupu proti Srbsku a z obou duelů odešel poražen. Ve dvouhře nestačil na Viktora Troického a s Marcem Lópezem prohrál i sobotní čtyřhru proti Troickému se Zimonjićem. Srbové zvítězili 4:1 na zápasy.

Antukovou sezónu otevřel na dubnovém Monte-Carlo Masters porážkou ve třetí fázi od světové dvojky Novaka Djokoviće ve třech setech.[14] Do stejného kola se podíval i na Barcelona Open Banc Sabadell, kde na jeho raketě zůstali Tommy Robredo a Richard Gasquet, aby poté nestačil na šťastného poraženého kvalifikanta Juiči Sugitu.[15] Na květnovém Estoril Open zvládl roli favorita, když jako nejvýše nasazený ve finále zdolal 33letou lucemburskou turnajovou trojku Gillese Müllera po dvousetovém průběhu. Během turnaje neztratil žádný set. Připsal si tak třetí singlový titul na okruhu ATP Tour a první z antukového povrchu.[16]

Po časném vyřazení z Mutua Madrid Open i římského Internazionali BNL d'Italia se probojoval do svého premiérového čtvrtfinále na grandslamu. Na pařížské antuce French Open zdolal ve třetí fázi jedenáctého nasazeného Grigora Dimitrova[17] a turnajovou pětku Milose Raonice po pětisetové bitvě.[18]

Newyorské US Open přineslo první účast v grandslamovém semifinále, do něhož prošel bez ztráty sady. Mezi poslední osmičkou hráčů porazil Argentince Diega Schwartzmana[19] a následně jej zdolal jihoafrický tenista Kevin Anderson po čtyřsetovém průběhu.

Finále na Grand Slamu

Mužská čtyřhra: 1 (0–1)

StavRokTurnajPovrchSpoluhráčSoupeři ve fináleVýsledek
Finalista2016US Opentvrdý Guillermo García-López Jamie Murray
Bruno Soares
2–6, 3–6

Zápasy o olympijské medaile

Mužská dvouhra: 1 (1 bronz)

Stavrokmísto konánípovrchsoupeřvýsledek
Bronz2020Tokio, Japonskotvrdý Novak Djoković6–4, 6–7(6–8), 6–3

Finále na okruhu ATP Tour

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0–1 Č)
Turnaj mistrů (0)
ATP Tour Masters 1000 (1–0 D; 1–1 Č)
ATP Tour 500 (1–2 D; 2–1 Č)
ATP Tour 250 (5–3 D; 1–2 Č)

Dvouhra: 12 (7–5)

Stavč.datumturnajpovrchsoupeř ve finálevýsledek
Finalista1.28. února 2016São Paulo, Brazílieantuka Pablo Cuevas6–7(4–7), 3–6
Finalista2.1. května 2016Cascais, Portugalskoantuka Nicolás Almagro7–6(8–6), 6–7(5–7), 3–6
Vítěz1.27. srpna 2016Winston-Salem, Spojené státytvrdý Roberto Bautista Agut6–7(6–8), 7–6(7–1), 6–4
Vítěz2.23. října 2016Moskva, Ruskotvrdý (h) Fabio Fognini4–6, 6–3, 6–2
Finalista3.26. února 2017Rio de Janeiro, Brazílieantuka Dominic Thiem5–7, 4–6
Vítěz3.7. května 2017Estoril, Portugalskoantuka Gilles Müller6–2, 7–6(7–5)
Vítěz4.29. září 2019Čcheng-tu, Čínatvrdý Alexandr Bublik6–7(5–7), 6–4, 7–6(7–3)
Vítěz5.11. dubna 2021Marbella, Španělskoantuka Jaume Munar6–1, 2–6, 6–4
Vítěz6.18. července 2021Hamburk, Německoantuka Filip Krajinović6–2, 6–4
Finalista4.26. září 2021Méty, Francietvrdý (h) Hubert Hurkacz6–7(2–7), 3–6
Finalista5.24. dubna 2022Barcelona, Španělskoantuka Carlos Alcaraz3–6, 2–6
Vítěz7.14. srpna 2022Montréal, Kanadatvrdý Hubert Hurkacz3–6, 6–3, 6–3

Čtyřhra: 9 (4–5)

Stavč.datumturnajpovrchspoluhráčsoupeři ve finálevýsledek
Vítěz1.6. února 2016Quito, Ekvádorantuka Guillermo Durán Thomaz Bellucci
Marcelo Demoliner
7–5, 6–4
Finalista1.21. února 2016Rio de Janeiro, Brazílieantuka David Marrero Juan Sebastián Cabal
Robert Farah
6–7(5–7), 1–6
Finalista2.27. února 2016São Paulo, Brazílieantuka David Marrero Julio Peralta
Horacio Zeballos
6–4, 1–6, [5–10]
Finalista3.10. září 2016US Open, New York, Spojené státytvrdý Guillermo García-López Jamie Murray
Bruno Soares
2–6, 3–6
Finalista4.1. října 2016Čcheng-tu, ČLRtvrdý Mariusz Fyrstenberg Raven Klaasen
Rajeev Ram
6–7(2–7), 5–7
Vítěz2.9. října 2016Peking, ČLRtvrdý Rafael Nadal Jack Sock
Bernard Tomic
6–7(6–8), 6–2, [10–8]
Vítěz3.25. února 2017Rio de Janeiro, Brazílieantuka Pablo Cuevas Juan Sebastián Cabal
Robert Farah
6–4, 5–7, [10–8]
Finalista5.20. května 2018Řím, Itálieantuka João Sousa Juan Sebastián Cabal
Robert Farah
6–3, 4–6, [4–10]
Vítěz4.29. srpna 2020New York, Spojené státytvrdý Alex de Minaur Jamie Murray
Neal Skupski
6–2, 7–5

Vítězství na challengerech ATP a okruhu Futures

Legenda
Challengery (11)
Futures (12)

Dvouhra (23)

č.datumturnajpovrchsoupeř ve finálevýsledek
1.27. června 2009Melilla, Španělskotvrdý Andoni Vivanco-Guzmán6–4, 6–4
2.11. dubna 2010Madrid, Španělskotvrdý Kārlis Lejnieks7–5, 6–7(5-7), 6–3
3.23. ledna 2011Mallorca, Španělskoantuka Pedro Clar-Roselló2–6, 6–2, 6–3
4.13. února 2011Murcia, Španělskoantuka Pablo Santos1–0skreč.
5.29. května 2011Alessandria, Itálieantuka Roberto Bautista Agut3–6, 6–3, 7–5
6.13. srpna 2011Irun, Španělskoantuka Martín Alund6-4, 6–7(4-7), 6–4
7.4. září 2011Città di Como, Itálieantuka Andreas Beck6–4, 7–6(7–4)
8.27. ledna 2013Antalya, Tureckotvrdý Toni Androić6–3, 6–2
9.10. února 2013Mallorca, Španělskoantuka Alessio di Mauro6–1, 6–1
10.17. února 2013Mallorca, Španělskoantuka Taró Daniel6–3, 5–7, 6–1
11.24. února 2013Murcia, Španělskoantuka Roberto Carballés Baena6–7(7–9), 6–3, 6–3
12.2. března 2013Cartagena, Španělskoantuka Roberto Carballés Baena6–1, 6–0
13.17. března 2013Badalona, Španělskoantuka Jordi Samper Montaña2–6, 6–1, 7–6
14.24. března 2013Villajoyosa, Španělskokoberec Roberto Carballés Baena6–3, 6–7, 6–3
15.22. června 2013Tanger, Marokoantuka Michail Kukuškin6–2, 4–1skreč
16.4. srpna 2013El Espinar, Španělskotvrdý Albano Olivetti6–4, 7–6(7–2)
17.18. srpna 2013Cordenons, Španělskotvrdý Grégoire Burquier6–4, 6–4
18.1. září 2013Città di Como, Itálieantuka Dominic Thiem6–2, 5–7, 6–0
19.15. června 2014Città di Caltanissetta, Španělskoantuka Facundo Bagnis4–6, 6–4, 6–1
20.21. června 2014Mohammedia, Marokoantuka Daniel Muñoz de la Nava7–6(7–2), 2–6, 6–2
21.14. září 2014Sevilla, Španělskoantuka Taró Daniel6–4, 6–1
22.21. června 2015Perugia, Itálieantuka Matteo Viola6–2, 6–2
23.19. července 2015Poznań, Polskoantuka Radu Albot6–4, 6–4

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Pablo Carreño Busta na anglické Wikipedii.

Externí odkazy