Ota B. Kraus

český spisovatel a učitel

Ota B. Kraus (1. září 1921, Praha[1]5. října 2000, Netanja, Izrael[1]) byl český spisovatel, učitel anglického jazyka a grafolog.

Otto (Ota) B. Kraus
Otto (Ota) B. Kraus
Otto (Ota) B. Kraus
Rodné jménoOtto Kraus
Narození1. září 1921
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí5. října 2000 (ve věku 79 let)
Netanja
IzraelIzrael Izrael
Příčina úmrtíKarcinom žaludku
Povoláníučitel angličtiny; spisovatel
NárodnostIzrael
StátČeskoslovensko; Izrael
Vzdělánídocent anglického jazyka a literatury[1]
Žánrpovídkové knihy a novely
Témataholokaust a život v Izraeli[1]
Manžel(ka)Dita Krausová (rozená Edith Polachová)
RodičeRichard Kraus (1884–1944); Marie Krausová (rozená Strassová)
Příbuzníbratr: Harry Kraus (1928–1945)
Web oficiální stránka
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Edith Polach (provdaná Dita Krausová) (* 1929) jako třináctiletá dívka (rok 1942)

Život

Rodiče a bratr

Richard Kraus byl spolumajitelem Továrny dětské konfekce a prádla Bloch a Kraus, později majitelem továrny RIKRA (mechanická továrna prádla, blůz a zástěr), kde zaměstnával asi šedesát švadlen.[2][3] Během manželství s Marií Strassovou se Krausovým narodil starší syn Otto Kraus (1921–2000) a mladší syn Harry Kraus (1928–1945).[2][3]

Druhá světová válka

V roce 1942 byl Richard Kraus deportován do Terezína a později do nacistického vyhlazovacího tábora v Osvětimi, kde byl zavražděn v plynové komoře.[2][3] Jeho manželka Marie Krausová zemřela na skvrnitý tyfus v koncentračním táboře Bergen-Belsen několik dní po osvobození tábora (15. dubna 1945) britskou armádou.[2][3] Mladší syn Harry Kraus zahynul nejspíše v dubnu 1945 během pochodu smrti.[2][3] Z celé Krausovy rodiny přežil pouze starší syn Ota Kraus.[2][3]

Léta 1945 až 1948

Po skončení druhé světové války se Ota Kraus vrátil do Československa (do Prahy), kde se setkal s Editou Polachovou, s níž se seznámil za druhé světové války v pracovním táboře.[2][3] Ota Kraus byl bývalý terezínský i osvětimský vězeň a tak podobný osud a vzájemné porozumění následně přerostlo v přátelství, lásku a později (v roce 1947) v manželství (Za Otu B. Krause se Edita Polachová provdala 21. května 1947 v Praze[4]).[5]

V restituci byla Oto Krausovi nakrátko vrácena původně arizovaná[2][3] továrna na dámské prádlo, kterou mu ale po „vítězném“ únoru 1948 komunisté zabavili a znárodnili.[2][3][p 1]

Asi v polovině roku 1948, když bylo jejich synkovi asi 6 měsíců (narozen 28. prosince 1947 v Praze[4]) se Krausoivi definitivně rozhodli k opuštění Československa a k legálnímu vystěhování se do Izralele. V květnu 1949 rodina Krausových (Ota Kraus s manželkou a synem) dorazila do Izraele.[7][2][3][5] Jejich synek byl tehdy stár jen 17 měsíců.

V Izraeli

V Izraeli pobývali manželé Krausovi nejprve několik měsíců ve sběrných stanových táborech v Haifě, pak se přesunuli do vesnice Ša'ar Chefer u Netanji, kde žili asi rok. Dalších sedm let pak žili v kibucu Giv'at Chajim, kde Dita pracovala v kuchyni a opravovala obuv v ševcovské dílně a její manžel vyučoval angličtinu.[p 2] Odtud se přestěhovali do Hadassim aby se nakonec usadili v Netanji.[7] Tady Ota Kraus dostal práci v internátní škole jako učitel angličtiny.[6] Později i Dita začala učit angličtinu a tak spolu dožili do penze.[6]

Ota Kraus pracoval v Izraeli nejen jako učitel angličtiny,[8] ale je i autorem několika povídkových knih a novel[8] (vyšly i v českém překladu) čerpajících z jeho válečných i izraelských zážitků.[8] Manželé Krausovi vychovali dva syny a dceru. (Dcera byla prostřední a zemřela ve dvaceti letech na nevyléčitelnou nemoc.) Ota Kraus zemřel v Izraeli 5. října 2000. Jeho manželka Dita Krausová žije v Izraeli a často navštěvuje Českou republiku. Svoji první návštěvu uskutečnila po čtyřiceti letech – v roce 1989. V roce 2019 byla Dita Krausová ve věku 90 let babičkou čtyř vnoučat a prababičkou čtyř pravnoučat.[9]


Dovětek

V úterý dne 24. listopadu 2020 převzala Dita Krausová (z Tel Avivu) v Centrálním depozitáři Uměleckoprůmyslového muzea (UPM) v Praze číšku z rosalinového[8] skla.[2][3] Číška z 19. století byla rodině jejího manžela Oty Krause spolu s ostatním majetkem zabavena během druhé světové války nacisty.[2][3] „Centrum pro dokumentaci majetkových převodů kulturních statků obětí druhé světové války“ určilo jako původního majitele číšky otce Otty Krause – Richarda Krause (1884–1944).[2][3]

Dílo

  • Země bez Boha (1948)
  • Vítr z hor (1991)
  • Vepři ve při (1993)
  • Můj bratr dým (1993)
  • The Painted Wall (1995)
  • Die Bemalte Wand (2002)
  • Obchodník se sny a jiné galilejské povídky (2009)

Odkazy

Poznámky

Reference

Literatura

  • Lorencová, Anna. Rozhovor Anny Lorencové s Ditou Krausovou o nelehkém životě. In: Terezínská iniciativa. 2011, číslo 56, strany 6–9.
  • Stránský, Pavel. Poslové obětí. Praha: Perla 1999.
  • Stránský, Pavel. Ota B. Kraus. In: Roš chodeš. 2000, číslo 12, strana 11.

Související články

Externí odkazy

  • Obrázky, zvuky či videa k tématu Dita a Ota Krausovi na Wikimedia Commons
  • Seznam dělSouborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Ota B. Kraus
  • Otto (Ota) B. Kraus [online]. www ottokraus com [cit. 2020-12-18]. Novels by Otto (Ota) B. Kraus (1921-2000) were published in the USA, Israel, Germany, France and the Czech Republic.. Dostupné online. (Anglicky) 
  • STRÁNSKÝ, Pavel. OTA B. KRAUS (1921 - 2000) [online]. www holocaust cz, 2011-08-07 [cit. 2020-12-18]. Životopis na stránkách holocaust.cz. Dostupné online.