Ostrov Jamese Rosse

ostrov u pobřeží Antarktidy
Možná hledáte: Rossův ostrov.

Ostrov Jamese Rosse (anglicky James Ross Island [ˌdžeimz ˌros ˈailənd]) je velký ostrov v Jižním oceánu u pobřeží Antarktidy, východně od nejsevernějšího výběžku Antarktického poloostrova, od kterého je oddělen průlivem prince Gustava. Ostrov Jamese Rosse (James Ross Island) není totožný s mnohem známějším ostrovem v Rossově moři pojmenovaným Rossův ostrov (Ross Island).

Ostrov Jamese Rosse
Mapa Grahamovy země, Ostrov Jamese Rosse označen číslem 2
Mapa Grahamovy země, Ostrov Jamese Rosse označen číslem 2

Mapa Grahamovy země, Ostrov Jamese Rosse označen číslem 2
Ostrov Jamese Rosse
Ostrov Jamese Rosse
Topografie
Zeměpisné souřadnice
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Geografická charakteristika

Ostrov s rozlohou přibližně 2500 km² je velmi členitý a ze 70 až 80 % je pokryt ledovcem, který dosahuje nejvyšší výšky 1630 m n. m.

Historie mapování

Oblast zmapovala v říjnu 1903 švédská antarktická expedice vedená Otto Nordenskjöldem. Jméno ostrov dostal po britském průzkumníkovi J. C. Rossovi, který při expedici v roce 1842 zhruba zakreslil množství míst na východní straně ostrova.

Mendelova polární stanice

V severní odledněné části ostrova (Ulu Peninsula), která má rozlohu asi 160 km², je od roku 2007 zprovozněna česká Mendelova polární stanice, která je majetkem brněnské Masarykovy univerzity.

Zajímavosti

Na ostrově byly v roce 1986 nalezeny fosilní pozůstatky prvního dinosaura objeveného v oblasti Antarktidy (v sedimentech geologického souvrství Snow Hill Island). Argentinští geologové Eduardo Oliveiro a Roberto Scasso nalezli zkamenělé pozůstatky středně velkého ankylosaura, který byl v roce 2006 pojmenován Antarctopelta oliveroi. V roce 2013 byl vědecky popsán další dinosaurus z tohoto místa, ornitopod Trinisaura santamartaensis.[1]

Bylo také zjištěno že v období pozdní křídy (geologický věk kampán) byly v této oblasti velmi rozšířené rozsáhlé požáry, které značně ovlivňovaly podobu místní vegetace.[2]

Odkazy

Externí odkazy

Reference

Literatura