Olše (řeka)

V místních dialektech se řece podél toku říkalo Olza, Olsa, Olša. Jméno Olza, dříve Oldza^[2], pochází zřejmě od slova „oliga“ [olьga], což v jazyce starých Slovanů označovalo „řeku bohatou na vodu“ (obdoba ruské Volga).^[3]

Historickou studii na téma pojmenování řeky obsahuje článek Olza a Olše , který uveřejnil Dan Gawrecki v časopise Těšínsko č.3, ročník 1993.^[4]

Etymologie Jürgena Udolpha vychází z předpokládaného tvaru Aliga, Olьga, Oldza. Tentýž autor rekonstruoval kořenovou podobu *el-g/*ol-g- (zapáchat, hnít). Olza tedy znamená dle Udolpha páchnoucí řeka. Podle výkladu Ondřeje Šefčíka dnešní Olza (Olьza, germánská Aliza) po uplatnění Vernerova zákona vznikla z původního, staroevropského Alisa. Jméno Olza snad tedy znamenalo prostě jen tok, což je z hlediska pravidel pro určování staroevropských hydronym naprosto regulérní.^[5]

V německy vydaných mapách se řeka objevuje od roku 1493 jako Olsa (německy čteno [olza]). Název Olsza [olša] či Olše vznikl díky jazykovým puristům na konci 19. století.^[6] Na 10. shromáždění Kongresu Poláků v České republice v roce 2008 zavázali delegáti radu Kongresu k rozhodným akcím za oficiální navrácení jména Olza v Česku.^[7] Politické hnutí Coexistientia-Soužití připravilo petici s názvem: „Znovunavrácení původního historického názvu řece OLZA“. V roce 2010 ministr Michael Kocáb, předseda Rady pro národnostní menšiny požádal o stanovisko Ministerstvo vnitra, které přejmenování nedoporučilo z těchto důvodů:

• Náklady spojené se změnou názvu se jeví jako neúměrně a zbytečné.^[8]

• Oprava názvu ve všech státních mapách a vyhláškách by byla nákladná.
• Změna česko-polské smlouvy o společných státních hranicích je těžko uskutečnitelná.

Mimo otvírání česko-polské smlouvy s nevyřešeným územím o velikosti 368,54 ha, je problém i s rizikem národnostních vášní.^[9]

V roce 2016 projednávala návrh na změnu názvu Názvoslovná komise Českého úřadu zeměměřického a kartografického. Shoda panovala na věcné správnosti návrhu, převážily však argumenty poukazující na nepřiměřené problémy při procesu změny názvu.^[10]

• lidová etymologie, předpokládající původ názvu odvozením z názvu stromu olše^[11]
• počeštění přidáním háčku nad „s“ v německém názvu Olse [olze] použitém např. Jonášem Nigrinim v roce 1724^[12][9]
• naivněnacionalistický aktivizmus jak na české (Olešnice, Olše), tak polské (Olsza) straně^[11]

• servilita „Kartografického ústavu“, kde bylo dne 1. 10. 1961^[13] převzato pojmenování ze sovětských vojenských map^[14] Tato informace je nepřesná:
  • Výzkumný ústav geodetický, topografický a kartografický (VÚGTK) se problematikou názvů nezabýval
  • od roku 1954 se zabývala problematikou názvů Názvoslovná komise kartografická při Ústřední správě geodesie a kartografie nikoli Ústav; výstupem její práce byl Seznam hlavních vodních toků a ploch ČSSR, který byl pouze pro potřeby kartografů.^[15][16]
  • název Olše byl používán už v mapách vydávaných v letech 1918-1939 (název Olza byl někdy uveden v závorce)

    

Pramení nedaleko polské vesnice Jistebná ve Slezských Beskydech v krajinném parku Park Krajobrazowy Beskidu Śląskiego v nadmořské výšce 840–880 metrů. V horní části od Jablunkova po Třinec tvoří hranici mezi Slezskými a Moravskoslezskými Beskydy. Od Těšína ke Karviné a od Závady k ústí tvoří česko-polskou hranici. Vlévá se do řeky Odry u polské vesnice Olza v nadmořské výšce 195 metrů.

Větší přítoky:

• levé – Lomná, Jasení potok, Kopytná, Tyrka, Bystrý potok, Neborůvka, Ropičanka, Hrabinka, Stonávka, Karvinský potok, Mlýnka, Lutyňka, Jatný potok
• pravé – Hluchová, Puncówka, Bobrůvka (v Polsku), Petrůvka, Šotkůvka (Szotkówka)

Průměrný průtok ve Věřňovicích na říčním kilometru 7,5 činí 15,4 m³/s.^[17] Maximální průtok na témže místě 17. května 2010 dosáhl cca 1 030 m³/s.

Na řece Olši leží několik významných měst, z nichž největší je Karviná. V minulosti poblíž Olše také stálo několik hradů a zámků: Šance, Hrádek, hrad a zámek v Těšíně, zámky Ráj, Solca, Fryštát v Karviné a Petrovice u Karviné, z nichž jen zámky Fryštát a Petrovice jsou dodnes stojící a veřejnosti přístupné. Také hrad a zámek v Českém Těšíně je přístupný, ale z někdejšího hradu jsou dnes jen trosky.

Řeka Olše má velký význam i pro místní polskou menšinu – k řece se vztahuje i její neoficiální hymna Płyniesz Olzo po dolinie (Plyneš Olše po dolině). Poláci též nazývají východní část českého Těšínska Zaolzie (Zaolší – oblast ležící za řekou Olší viděno směrem z Polska), přestože částečně leží i na pravém břehu řeky.

• 
  Olše v Bukovci
• 
  Olše v Hrádku
• 
  Olše v Těšíně
• 
  Olše v Karviné
• 
  Olše ve Věřňovicích

• Lutterer, Ivan, Majtán, Milan, Šrámek, Rudolf: Zeměpisná jména Československa, Mladá fronta (1982), Praha
• Bohdan Małysz: Proč Olza, a ne Olše? (w:) Poláci na Těšínsku, eds. Roman Kaszper, Bohdan Małysz, Český Těšín 2009, s. 107-110. Archivováno 7. 11. 2017 na Wayback Machine.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Olše na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo Olše ve Wikislovníku
• Hlásné profily
• Vodácký průvodce po Olši
• www.ian.cz, Geovycházky 4 Archivováno 29. 10. 2007 na Wayback Machine.