Okres Praha-východ

Okres je v rámci kraje nejlidnatější. Jeho rozloha činí 755 km² a z toho k roku 2019 tvoří 63,2 % zemědělská půda a 22,5 % lesy.^[2] Spolu s okresem Praha-západ mají výjimečné postavení, zcela obklopují českou metropoli a tvoří tak nejbližší zázemí pro pražskou aglomeraci. Obyvatelé okresu často dojíždějí do Prahy kvůli zaměstnání a zde naopak v rámci procesu tzv. suburbanizace probíhá masivní výstavba zejména rodinných domů pro ekonomicky silné obyvatelstvo hlavního města.^[2]

Největšími městy okresu jsou Brandýs nad Labem-Stará Boleslav (19 tisíc obyvatel), Říčany (16 tisíc obyvatel) a Čelákovice (12 tisíc obyvatel). Brandýs nad Labem-Stará Boleslav a Říčany mají postavení obce s rozšířenou působností a jejich správní obvody se dále člení na sedm správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem (Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, Čelákovice, Odolena Voda a Úvaly, resp. Říčany, Kamenice a Kostelec nad Černými lesy).

Zemědělství zde není příliš významné, z oblasti průmyslu má tradici hutnictví barevných kovů, dále strojírenství, potravinářství a zpracování dřeva. Je zde také umístěno několik vědecko-výzkumných pracovišť.^[2] Okresem prochází silnice směřující do Prahy ze severu, východu a částečně z jihu. Jde o dálnice D0, D1, D8, D10 a D11 a silnice I. třídy I/2, I/3, I/9 a I/12. Dále tudy vedou silnice II. třídy II/101, II/107, II/108, II/113, II/243, II/244, II/245, II/331, II/335, II/508, II/522, II/603, II/608, II/610 a II/611.

Povrch okresu má na severu v okolí Labe nížinný charakter, na jihu se již projevuje členitost Středočeské pahorkatiny. Nejvyšším bodem je vrch Pecný (545 m n. m.). Nachází se zde dvě národní přírodní rezervace, lesnaté Voděradské bučiny a Větrušické rokle na pravém břehu Vltavy. Dalšími vodními toky jsou kupř. Botič, Rokytka a Výmola. Z kulturních památek jsou významnými např. staroboleslavský kostel sv. Václava, brandýský zámek, zřícenina hradu Jenštejna nebo zámky Jirny, Měšice, Panenské Břežany a Štiřín. Důležitou archeologickou lokalitou je Zlatý kopec u Přezletic.^[2]

Města jsou uvedena tučně, městyse kurzívou, části obcí malince.

Babice •Bašť •Borek •Bořanovice (Pakoměřice) •Brandýs nad Labem-Stará Boleslav (Brandýs nad Labem • Popovice • Stará Boleslav) •Brázdim (Nový Brázdim • Starý Brázdim • Veliký Brázdim) •Březí •Čelákovice (Císařská Kuchyně • Sedlčánky • Záluží) •Černé Voděrady •Čestlice •Dobročovice •Dobřejovice •Doubek •Dřevčice •Dřísy •Herink •Hlavenec •Horoušany (Horoušánky) •Hovorčovice •Hrusice •Husinec (Řež) •Jenštejn (Dehtáry) •Jevany •Jirny (Nové Jirny) •Kaliště (Lensedly • Poddubí) •Kamenice (Ládeves • Ládví • Nová Hospoda • Olešovice • Skuheř • Struhařov • Štiřín • Těptín • Všedobrovice) •Káraný •Klecany (Drasty • Klecánky • Zdibsko) •Klíčany •Klokočná •Konětopy •Konojedy (Klíče) •Kostelec nad Černými lesy (Svatbín) •Kostelec u Křížků •Kostelní Hlavno •Kozojedy •Křenek •Křenice •Křížkový Újezdec (Čenětice) •Kunice (Dolní Lomnice • Horní Lomnice • Vidovice • Všešímy) •Květnice •Lázně Toušeň •Lhota •Líbeznice •Louňovice •Máslovice •Měšice •Mirošovice •Mnichovice (Božkov • Myšlín) •Modletice •Mochov •Mratín •Mukařov (Srbín • Žernovka) •Nehvizdy (Nehvízdky) •Nová Ves •Nový Vestec •Nučice •Nupaky •Odolena Voda (Dolínek) •Oleška (Brník • Bulánka • Králka • Krymlov) •Ondřejov (Třemblat • Turkovice) •Oplany •Panenské Břežany •Pětihosty •Petříkov (Radimovice) •Podolanka •Polerady •Popovičky (Chomutovice • Nebřenice) •Prusice •Předboj •Přezletice •Radějovice (Olešky) •Radonice •Říčany (Jažlovice • Kuří • Pacov • Radošovice • Strašín • Voděrádky) •Sedlec •Senohraby •Sibřina (Stupice) •Sluhy •Sluštice •Strančice (Kašovice • Otice • Předboř • Sklenka • Strančice • Svojšovice • Všechromy) •Struhařov •Stříbrná Skalice (Hradec • Hradové Střimelice • Kostelní Střimelice) •Sudovo Hlavno •Sulice (Hlubočinka • Nechánice • Želivec) •Svémyslice •Světice •Svojetice •Šestajovice •Škvorec (Třebohostice) •Štíhlice •Tehov •Tehovec •Úvaly •Veleň (Mírovice) •Veliká Ves •Velké Popovice (Brtnice • Dub • Dubiny • Klenové • Krámský • Křivá Ves • Lojovice • Mokřany • Řepčice) •Větrušice •Vlkančice (Pyskočely) •Vodochody (Hoštice) •Všestary (Menčice) •Vyšehořovice (Kozovazy) •Výžerky •Vyžlovka •Zápy •Záryby (Martinov) •Zdiby (Brnky • Přemyšlení • Veltěž) •Zeleneč (Mstětice) •Zlatá •Zlonín •Zvánovice

Do roku 1995 byla v okrese také obec Pyšely, která přešla od roku 1996 k okresu Benešov.^[3]

Do 31. prosince 2006 byly v okrese Praha-východ také obce Čakovičky, Kojetice a Postřižín, které byly od 1. ledna 2007 převedeny do okresu Mělník, a Řehenice, které byly převedeny do okresu Benešov.^[4]

K okresu Praha-východ byly od 1. ledna 2007 připojeny obce:^[4]

• Borek, Dřísy, Konětopy, Křenek, Lhota a Záryby z okresu Mělník
• město Kostelec nad Černými lesy a další obce Černé Voděrady, Jevany, Konojedy, Kozojedy, Nučice, Oleška, Oplany, Prusice, Stříbrná Skalice, Štíhlice, Vlkančice, Výžerky a Vyžlovka z okresu Kolín
• obce Hlavenec, Kostelní Hlavno a Sudovo Hlavno z okresu Mladá Boleslav

• Seznam katastrálních území v okrese Praha-východ
• Seznam chráněných území v okrese Praha-východ
• Seznam památných stromů v okrese Praha-východ
• Seznam kulturních památek v okrese Praha-východ
• Senátní obvod č. 28 – Mělník
• Senátní obvod č. 41 – Benešov
• Senátní obvod č. 42 – Kolín
• Okresní soud Praha-východ

• Obrázky, zvuky či videa k tématu okres Praha-východ na Wikimedia Commons
• Populační vývoj okresu Praha-východ