Odboje čp. 84 (Kamenický Šenov)

kulturní památka České republiky v obci Kamenický Šenov

V hlubokém údolí v dolní partii Kamenického Šenova pod nevýrazným vrchem s kostelem narození svatého Jana Křtitele[1] se na pravém břehu Šenovského potoka u silničního mostku nachází v ulici Odboje roubená venkovská usedlost – trojkřídlý komplex budov[2] (objekt čp. 391, spojovací budova, objekt čp. 84) – označovaný v památkovém katalogu souhrnným názvem Odboje čp. 84 (Kamenický Šenov). Jedná se o bývalý hostinec U Ryšánků[3] (místními též nazývaný Ryšánkova hospoda;[4] dříve označovaný jako Schloss Pillnitz)[1] nacházející se v Libereckém kraji v okrese Česká Lípa v dolní části města Kamenický Šenov.

Odboje čp. 84 (Kamenický Šenov)
Trojkřídlý komplex budov (pohled na spojovací část a pravé křídlo – čp. 84)
Trojkřídlý komplex budov (pohled na spojovací část a pravé křídlo – čp. 84)
Účel stavby

obytný dům

Základní informace
Slohvenkovská architektura
Výstavba2. polovina 18. století (kolem roku 1780)
Materiálydřevo, kámen, (cihla)
StavebníkBartoloměj Zahn
Další majiteléAnton Vogel; Josef Kreibich; Jaroslav Ryšánek
Současný majitelSarka Daniells (čp. 84); David Wedlich (čp. 391)
Technické parametry
Počet podlaží2
Poloha
AdresaOdboje č.p. 84, 471 14 Kamenický Šenov, ČeskoČesko Česko
Nadmořská výška449 m n. m.
Souřadnice
Odboje čp. 84
Odboje čp. 84
Odboje čp. 84 na mapě ČR
Další informace
Rejstříkové číslo památky24200/5-3037 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Areál bývalé krčmy “U Ryšánků” je venkovská usedlost pocházející v jádru z poloviny 18. století.[5] Stavba je zmiňována již v roce 1772.[1] Tehdy byl majitelem objektu jeden ze členů rodiny Zahnů – obchodník se sklem Bartoloměj Zahn[1] (* 1748). Stavení jako takové po několik století souviselo s obchodem se sklem.[4] Původní firmu Bartholome & Sohn převzal jeho zeť Anton Vogel.[4][p. 1] V 19. století tady měla sídlo firma Josefa Kreibicha, která obchodovala se sklem.[4] Kreibich vedl pobočný prodejní sklad v Sasku u zámku Pillnitz a jeho firma prosperovala až do roku 1944.[4][p. 2]

Památková ochrana

Areál domu čp. 84 prošel v průběhu let delším stavebním vývojem.[8][5] Od 20. ledna 1965 požívá celý areál (jedná se o nejen o dům čp. 84, ale i o přilehlý roubený dům čp. 391, který sloužil jako výměnek (vejminek))[3] státní památkové ochrany neboť představuje velmi cenný a dobře dochovaný doklad nejen o vývoji venkovského stavitelství, ale i o venkovském způsobu života.[8][5][p. 3]

Sochy

Vedle domu čp. 391 hned u silničního mostku přes Šenovský potok stojí barokní mariánská socha Panny Marie, dříve mylně označována jako socha svaté Anny[9] z roku 1735[1] od markvartického sochaře Jana Václava Fügera[1] zhotovená na objednávku obchodníka se sklem Georga Josefa Zahna[9] v rámci širší kompozice sestávající z dalších několika soch.[9] Společně s touto sochou stávalo na stejném břehu Šenovského potoka u téhož můstku (jen naproti Panně Marii „přes silnici“) až do velké povodně v roce 1948, kdy bylo strženo vodou,[1] sousoší „Ukřižování“[9] zpodobňující Krista na kříži. Toto sousoší nechal vybudovat také v roce 1735 obchodník se sklem G. J. Zahn a jeho autorem je sochař Wenzel Füger z Markvartic.[4][9]

Popis areálu

Popis trojkřídlého komplexu budov zhotovili I. a V. Jirousovi a pochází z roku 1967, kdy vlastníkem objektu byl Jaroslav Ryšánek.[2]

Střední (spojovací budova)

Střední budova komplexu je zděná, patrová se sedlovou střechou krytou plechem. Byla vybudována na půdorysu obdélníku. V patře se nacházejí 4 okna směřující do prostoru dvora (do ulice Odboje). Mezi okny vystupují mělce z povrchu omítky tři pilastry s nevýraznými patkami a hlavicemi, další dva identické pilastry jsou na okrajích krajních oken. Okna sama jsou ve svých horních částech půlkruhovitě uzavřena. Všech pět pilastrů je spojeno v dolní části do společného soklu a v horní části jsou vetknuty do společného kladí. Stropy této střední (spojovací) budovy jsou trámové, ale v místech, kde byla část budovy přestavěna jsou již místnosti s plochými stropy. V patře se nachází jedna místnost, která má na stropě štukovou výzdobu ve tvaru zrcadla.[2]

Levé křídlo (čp. 391)

Levé křídlo komplexu je tvořeno v přízemí zděnou, v patře roubenou budovou. Ta je vystavena na obdélníkovém půdorysu a má sedlovou střechu krytou plechem. Průčelí budovy disponuje v roubeném patře dvojicí obdélných, světle orámovaných oken. Nad nimi se klene tmavý svisle bedněný štít s mírně vystupujícími lištami. Podélná stěna směřující do dvora je opatřena dřevěným schodištěm vedoucím do patra na pavlač. V patře nad pavlačovými schody je obdélné okno, v místě, kde končí dřevěné schody na pavlač jsou dveře a na samém konci pavlače je pak druhé obdélné okno. V přízemí této budovy jsou valené klenby.[2]

Pravé křídlo (čp. 84)

Pravé křídlo komplexu má dvě pod-části: vlastní budovu a k ní přiléhající přístavek.

Budova pravého křídla

Pravé křídlo komplexu je tvořeno cele roubenou patrovou budovou opatřenou sedlovou střechou opět krytou plechem. Průčelí budovy má dvě okenní osy, v přízemí dvojice tence orámovaných obdélných oken, v patře nad nimi pár šířeji orámovaných, rovněž obdélných oken. Tmavý štít, klenoucí se nad patrem je svisle bedněný s mírně vystupujícími lištami. Přízemí této budovy je vybaveno podstávkou.[p. 4] Podélná stěna pravého křídla směřující do dvora (kolmo na ulici Odboje) disponuje třemi okenními osami. Osa nacházející se nejblíže ke střední (spojovací) budově je v přízemí i v patře zděná; v přízemí obsahuje dveře, v patře pak obdélné okno. Roubené přízemí obsahuje rovněž podstávku.[p. 4] V roubeném patře nad nimi se nachází (v prostoru mezi druhou a třetí okenní osou) dřevěná barokní plastika ukřižovaného Ježíše Krista.[2]

Přístavek pravého křídla

K pravému křídlu vlastní budovy přiléhá z pravé strany (při pohledu z ulice Odboje) patrový, cele roubený přístavek se dvěma okenními osami (dvě obdélná okna v přízemí + 2 identická v patře). Přístavek má v přízemí rovněž podstávku.[2][p. 4]

Odkazy

Poznámky

Reference

Literatura

  • POLÁK, Jaroslav. Kamenický Šenov na starých pohlednicích = Steinschönau auf alten Ansichtskarten. Vydání 1. Děčín: Město Kamenický Šenov v nakladatelství PolArt, 2013; 175 stran; strany 57, 58, 59; ISBN 978-80-87286-17-3.
  • FRÖMMEL, Václav. Sklářští obchodníci versus řemeslníci v Kamenickém Šenově. Vydání 1.; Kamenický Šenov: Na Výsluní, Praha 2009; strany 84 až 86; ISBN 978-80-86177-22-9. (Kniha o obchodnících a sklářích z let 1630–1868 zachycuje vznik sklářského obchodu a řemesla v Kamenickém Šenově až do velkého požáru města v roce 1868)
  • mip. Před 200 lety zemřel Franz Vogel, šenovský obchodník se sklem. Českolipský deník, ročník 23, 2015, číslo 61, strana 2.

Související články

Externí odkazy