Neveklov

Předpokládaný původní tvar názvu města byl Nevyklov nebo Neviklov a odvozen byl ve významu Nevyklův dvůr. V historických pramenech se jméno města objevuje ve tvarech: Neueclow (1285), Neveclov (1301), Newieclowa (1384), Neweklow (1352–1399), de Newieklowa (1389), Neweklow a Newyeklow (1396), Neweklow (1405), de Neweklowa (1483), z Neweklowa (1563) a Neweklow (1578 a 1654).^[4]

První písemná zmínka o městě pochází z roku 1285,^[4] ve kterém Jindřich z Rožmberka prodal neveklovské panství za tři sta hřiven stříbra zderazskému klášteru. Jindřich od kláštera dostal jen 260 hřiven, ale ve smlouvě si vymínil, že se v Neveklově může třikrát ročně ubytovat spolu s doprovodem v počtu 20–24 osob.^[5]

V sále zdejší sokolovny vystoupil 11. května 1940 na svém posledním koncertě houslista Jan Kubelík.

Za druhé světové války se město stalo součástí vojenského cvičiště Zbraní SS Benešov a jeho obyvatelé se museli 31. prosince 1943 vystěhovat.^[6]

Dne 10. října 2006 byl obci navrácen status města.^[7]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

• 1850 země česká, kraj České Budějovice, politický okres Benešov, soudní okres Neveklov^[8]
• 1855 země česká, kraj Tábor, soudní okres Neveklov
• 1868 země česká, politický okres Benešov, soudní okres Neveklov
• 1939 země česká, Oberlandrat Tábor, politický okres Benešov, soudní okres Neveklov^[9]
• 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Benešov, soudní okres Neveklov^[10]
• 1945 země česká, správní okres Benešov, soudní okres Neveklov^[11]
• 1949 Pražský kraj, okres Benešov^[12]
• 1960 Středočeský kraj, okres Benešov
• 2003 Středočeský kraj, okres Benešov, obec s rozšířenou působností Benešov

Ve městě Neveklov (přísl. Dubovka, 1084 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:^[13]

• Instituce a průmysl: poštovní úřad, telefonní úřad, telegrafní úřad, okresní soud, důchodkový kontrolní úřad, četnická stanice, katol. kostel, českoslov. kostel, synagoga, sbor dobrovolných hasičů, obchodní grémium, společenstvo živností stavebních, potravních, oděvních, kolářů a kovářů, cementářské družstvo invalidů, cihelna, skladištní hospodářské družstvo, 2 pily, výroba obuvnických svršků.
• Služby (výběr): 2 lékaři, zvěrolékař, notář, 4 autodopravci, bio Sokol, 2 cukráři, drogerie, hodinář, 5 hostinců, hotel Radnice, 2 kamnáři, kapelník, knihař, kožišník, lakýrník, lékárna, malíř, První česká vzájemná poojišťovna, sklenář, Městská spořitelna v Neveklově, Okresní hospodářská záložna, Živnostenská záložna v Neveklově, stavitel, tesařský mistr, 3 zahradnictví, zednický mistr, železářství.

V obci Bělice (303 obyvatel, katol. kostel, samostatná obec se později stala součástí Neveklova) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:^[14] bednář, cihelna, hostinec, kovář, 2 krejčí, obuvník, 2 rolníci, řezník, obchod se smíšeným zbožím, Spořitelní a záložní spolek pro Bělici, trafika, truhlář.

V obci Podělusy (100 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Neveklova) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:^[15] cihelna, 2 hostince, kovář, mlýn, obuvník, 5 rolníků, trafika.

Město se dělí na 23 částí a 20 základních sídelních jednotek, které leží na 9 katastrálních územích:^[16]

Od 1. ledna 1976 do 31. prosince 1991 k městu patřil i Stranný a od 1. ledna 1980 do 23. listopadu 1990 také Tisem.^[17]

• Pozemní komunikace – Městem vedou silnice II/105 Jesenice – Jílové u Prahy – Neveklov – Sedlčany – Milevsko a II/114 Benešov – Neveklov – Nový Knín – Dobříš.
• Železniční trať ani stanice na území města nejsou.
• Autobusová doprava od 1. dubna 2021 – V městě zastavovaly autobusové linky jedoucí do těchto cílů: Benešov (753, 754, 755 a 759), Jílové u Prahy a Praha (332), Sedlčany a Příbram (754 v Křečovicích E14), Týnec nad Sázavou (753) a Bystřice (759)

Městem vedou cyklotrasy č. 11 Praha – Týnec nad Sázavou – Neveklov – Sedlčany – Sedlec-Prčice – Tábor a č. 0094 Neveklov – Nesvačily – Bystřice – Postupice. Správním územím města vedou turisticky značené trasy:

• červeně: Benešov – Neveklov – Živohošť – Slapy
• červeně: Neveklov – Křečovice – Sedlčany
• zeleně: Neveklov – Maršovice – Olbramovice
• zeleně: Měřín – Jablonná – Tuchyně – Netvořice
• modře: Pod Hájkem – Netluky – Radějovice – Tuchyně – Rabyně
• žlutě: Nedvězí – Blaženice – Jablonná – Blažim – Nahoruby
• modře: Jablonná – Nebřich – Živohošťský most

Dnešní Městská knihovna byla založena jako veřejná obecní knihovna v roce 1896. Knihy do knihovny věnovali místní občané. V roce 1919 byla ustanovena knihovní rada. V letech 1939–1945 došlo ke ztrátám knih, část knih byla zachráněna tím, že byly zakopány. V roce 1967 nastoupil první profesionální pracovník. V roce 1980 byla přestěhována do větších a vhodnějších prostor. V roce 2001 byl zaveden automatizovaný výpůjční systém a v roce 2002 zřízena veřejná internetová stanice.

• Kostel svatého Havla
• Kaple Panny Marie
• Židovský hřbitov
• Boží muka na náměstí
• Boží muka u silnice
• Milník
• Děkanství v Komenského ulici
• Synagoga v Táborské ulici

• Ladislav Nebeský (1893–1942), lékař, odbojář

• Almanach: ohlédnutí 1942-2012 : vzpomínky pamětníků na vystěhování obyvatel Neveklovska a Sedlčanska za II. světové války ve středních Čechách. Editor Václav ŠMERÁK. Krňany: Mezi řekami, 2012. ISBN 978-80-260-2783-6.
• Knihovny Středočeského kraje. Kladno: Středočeská vědecká knihovna, 2004. ISBN 80-85191-46-6. S. 65.
• Neveklov 720 let: 1285-2005. [Česko: s.l., 2005].

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Neveklov na Wikimedia Commons
• Neveklov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Oficiální stránky
• Vyklizení Neveklovska – součást likvidace českého národa

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.