Nevřeň
Nevřeň je obec v okrese Plzeň-sever v Plzeňském kraji. Žije v ní 305[1] obyvatel. Nevřeň leží zhruba třináct kilometrů směrem na severozápad od centra Plzně a čtrnáct kilometrů jižně od Nýřan.[4] Poblíž obce se nacházejí pozůstatky povrchových lomů i podzemních dolů, dříve sloužících k těžbě kaolinu a černého uhlí.
Nevřeň | |
---|---|
![]() | |
![]() ![]() | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | obec |
Pověřená obec | Všeruby |
Obec s rozšířenou působností | Nýřany (správní obvod) |
Okres | Plzeň-sever |
Kraj | Plzeňský |
Historická země | Čechy |
Stát | ![]() |
Zeměpisné souřadnice | 49°49′23″ s. š., 13°16′30″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 305 (2024)[1] |
Rozloha | 6,33 km²[2] |
Katastrální území | Nevřeň |
Nadmořská výška | 398 m n. m. |
PSČ | 330 11 |
Počet domů | 106 (2021)[3] |
Počet částí obce | 1 |
Počet k. ú. | 1 |
Počet ZSJ | 1 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | Nevřeň 73 330 11 Třemošná nevren@nevren.cz |
Starostka | Ing. Štěpánka Bejčková |
Oficiální web: www | |
![]() ![]() Nevřeň | |
Další údaje | |
Kód obce | 559288 |
Kód části obce | 104353 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
![]() | |
![]() Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Historie
Přesné datum založení obce není známo, existuje pouze dohad, že Nevřeň pravděpodobně založil v první polovině 14. století některý z příslušníků západočeského rodu Hroznatovců. První písemná zmínka o vesnici jménem Newrzien pochází z roku 1364, kdy ji koupili majitelé hradu Bělá.[5][6] Ve vlastnictví obce, respektive její části, je od roku 1484 vystřídal Markvart z Úlic a po něm plzeňský soukeník Vít. Podle jeho závěti se od roku 1487 stala Nevřeň na 150 let majetkem města Plzně.
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/25/D%C5%AFl_Nev%C5%99e%C5%88_%2820%29.jpg/220px-D%C5%AFl_Nev%C5%99e%C5%88_%2820%29.jpg)
V roce 1651 koupil panství Nekmíř od Jana Vikarta Vřesovce z Vřesovic polní maršálek Jan Zikmund Bedřich hrabě Gőtz. Po jeho smrti v roce 1662 Gőtzova manželka Marie Isabella Trčková z Lípy panství rozšířila a zahrnula do něj i Nevřeň.[6]
V roce 1895 Nevřeň (tehdy zvanou Nebřem) s nekmířským panstvím koupil od Lobkowitzů plzeňský právník JUDr. Stanislav Wopršálek. Podle Slovníku Království českého bylo v uvedeném roce v Nevřeni 56 domů s 381 obyvateli. Součástí obce byly též dvě osady – Nová Hospoda a Kokořov.[6]
Od poloviny 19. století se u vesnice těžilo černé uhlí uložené v jediné sloji s mocností 0,6 až jeden metr v hloubce čtrnáct až 93 metrů. Nejstaršími provozy byly doly Adam a Chrisogon. Roku 1910 byl jihovýchodně od vesnice otevřen důl Irena hluboký 43 metrů. Těžba začala až v roce 1917 a už po dvou letech skončila. Obnovena byla roku 1920 a Mezi roky 1870 a 1897 se na území obce těžil kaolin.
Osada Nová Hospoda se sedmi popisnými čísly zůstala součástí Nevřeně až do 21. století, zatímco Kokořov byl v roce 1960 převeden pod správu obce Všeruby.
Obyvatelstvo
Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 392 | 318 | 321 | 322 | 368 | 512 | 469 | 353 | 316 | 290 | 243 | 185 | 210 | 268 | 296 |
Počet domů | 49 | 52 | 56 | 68 | 71 | 75 | 85 | 95 | 83 | 80 | 78 | 75 | 85 | 89 | 106 |
Obecní správa
Mezi lety 1869–1985 Nevřeň byl obcí v okrese Plzeň (1869–1930), poté v okrese Plzeň-okolí (1950) a později v okrese Plzeň-sever. Od 1. ledna 1986 do 23. listopadu 1990 patřil jako část města k Všerubům a od 24. listopadu 1990 je opět samostatnou obcí.[9]
Obecní symboly
Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 12. dubna 2024.[10]
Pamětihodnosti
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/ef/Nevren_Centrum_Caolinum.jpg/220px-Nevren_Centrum_Caolinum.jpg)
- Centrum Caolinum
- V roce 2014 bylo v obci otevřeno Centrum Caolinum – multifunkční společenské centrum spojené s hasičskou zbrojnicí (která vyhořela o dva roky dříve). V centru je stálá expozice těžby kaolinu. Novostavba Centra Caolina získala druhé místo v Ceně Klubu Za starou Prahu za rok 2016.[11]
- Hlubinný důl
- Dne 15. června 2019 se pro veřejnost otevřel i bývalý kaolinový důl, jehož nový vstupní portál se nachází asi 750 metrů severovýchodně od Centra Caolinum. Těžba v tomto dole byla zahájena roku 1870, avšak již v roce 1897 byla pro nízkou kvalitu dobývané suroviny a logistické problémy spojené s kvalitou cest nezbytných pro přepravu vytěženého materiálu ukončena. Tento důl patří spolu s dolem Orty u Hosína na předměstí Českých Budějovic k nejhodnotnějším příkladům dobývání kaolinu podzemním způsobem v České republice.
Galerie
- Turistické informace o obci a okolí
- Kaplička na návsi
- Prostranství u vstupu do hlubinného dolu
- Pohled na náves od jihozápadu
- Restaurace U Krystlů v osadě Nová Hospoda
Odkazy
Reference
Literatura
- TOUŠLOVÁ, Iveta; PODHORSKÝ, Marek; MARŠÁL, Josef. Toulavá kamera 25. 1. vyd. Praha: Freytag & Berndt, Česká televize, 2017. 237 s. ISBN 978-80-7445-185-0, ISBN 978-80-7404-240-9. Kapitola Centrum Caolinum Nevřeň, s. 158–160.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Nevřeň na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky
- Nevřeň v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)