Nevřeň

obec v okrese Plzeň-sever v Plzeňském kraji

Nevřeň je obec v okrese Plzeň-sever v Plzeňském kraji. Žije v ní 305[1] obyvatel. Nevřeň leží zhruba třináct kilometrů směrem na severozápad od centra Plzně a čtrnáct kilometrů jižně od Nýřan.[4] Poblíž obce se nacházejí pozůstatky povrchových lomů i podzemních dolů, dříve sloužících k těžbě kaolinu a černého uhlí.

Nevřeň
Znak obce NevřeňVlajka obce Nevřeň
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecVšeruby
Obec s rozšířenou působnostíNýřany
(správní obvod)
OkresPlzeň-sever
KrajPlzeňský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel305 (2024)[1]
Rozloha6,33 km²[2]
Katastrální územíNevřeň
Nadmořská výška398 m n. m.
PSČ330 11
Počet domů106 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduNevřeň 73
330 11 Třemošná
nevren@nevren.cz
StarostkaIng. Štěpánka Bejčková
Oficiální web: www.nevren.cz
Nevřeň
Nevřeň
Další údaje
Kód obce559288
Kód části obce104353
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Přesné datum založení obce není známo, existuje pouze dohad, že Nevřeň pravděpodobně založil v první polovině 14. století některý z příslušníků západočeského rodu Hroznatovců. První písemná zmínka o vesnici jménem Newrzien pochází z roku 1364, kdy ji koupili majitelé hradu Bělá.[5][6] Ve vlastnictví obce, respektive její části, je od roku 1484 vystřídal Markvart z Úlic a po něm plzeňský soukeník Vít. Podle jeho závěti se od roku 1487 stala Nevřeň na 150 let majetkem města Plzně.

Památky na těžbu kaolinu v hlubinném Dole Nevřeň

V roce 1651 koupil panství Nekmíř od Jana Vikarta Vřesovce z Vřesovic polní maršálek Jan Zikmund Bedřich hrabě Gőtz. Po jeho smrti v roce 1662 Gőtzova manželka Marie Isabella Trčková z Lípy panství rozšířila a zahrnula do něj i Nevřeň.[6]

V roce 1895 Nevřeň (tehdy zvanou Nebřem) s nekmířským panstvím koupil od Lobkowitzů plzeňský právník JUDr. Stanislav Wopršálek. Podle Slovníku Království českého bylo v uvedeném roce v Nevřeni 56 domů s 381 obyvateli. Součástí obce byly též dvě osady – Nová Hospoda a Kokořov.[6]

Od poloviny 19. století se u vesnice těžilo černé uhlí uložené v jediné sloji s mocností 0,6 až jeden metr v hloubce čtrnáct až 93 metrů. Nejstaršími provozy byly doly Adam a Chrisogon. Roku 1910 byl jihovýchodně od vesnice otevřen důl Irena hluboký 43 metrů. Těžba začala až v roce 1917 a už po dvou letech skončila. Obnovena byla roku 1920 a Mezi roky 1870 a 1897 se na území obce těžil kaolin.

Osada Nová Hospoda se sedmi popisnými čísly zůstala součástí Nevřeně až do 21. století, zatímco Kokořov byl v roce 1960 převeden pod správu obce Všeruby.

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[7][8]
Rok186918801890190019101921193019501961197019801991200120112021
Počet obyvatel392318321322368512469353316290243185210268296
Počet domů4952566871758595838078758589106

Obecní správa

Mezi lety 1869–1985 Nevřeň byl obcí v okrese Plzeň (1869–1930), poté v okrese Plzeň-okolí (1950) a později v okrese Plzeň-sever. Od 1. ledna 1986 do 23. listopadu 1990 patřil jako část městaVšerubům a od 24. listopadu 1990 je opět samostatnou obcí.[9]

Obecní symboly

Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 12. dubna 2024.[10]

Pamětihodnosti

Centrum Caolinum Nevřeň
Centrum Caolinum
V roce 2014 bylo v obci otevřeno Centrum Caolinum – multifunkční společenské centrum spojené s hasičskou zbrojnicí (která vyhořela o dva roky dříve). V centru je stálá expozice těžby kaolinu. Novostavba Centra Caolina získala druhé místo v Ceně Klubu Za starou Prahu za rok 2016.[11]
Hlubinný důl
Dne 15. června 2019 se pro veřejnost otevřel i bývalý kaolinový důl, jehož nový vstupní portál se nachází asi 750 metrů severovýchodně od Centra Caolinum. Těžba v tomto dole byla zahájena roku 1870, avšak již v roce 1897 byla pro nízkou kvalitu dobývané suroviny a logistické problémy spojené s kvalitou cest nezbytných pro přepravu vytěženého materiálu ukončena. Tento důl patří spolu s dolem Orty u Hosína na předměstí Českých Budějovic k nejhodnotnějším příkladům dobývání kaolinu podzemním způsobem v České republice.

Galerie

Odkazy

Reference

Literatura

  • TOUŠLOVÁ, Iveta; PODHORSKÝ, Marek; MARŠÁL, Josef. Toulavá kamera 25. 1. vyd. Praha: Freytag & Berndt, Česká televize, 2017. 237 s. ISBN 978-80-7445-185-0, ISBN 978-80-7404-240-9. Kapitola Centrum Caolinum Nevřeň, s. 158–160. 

Externí odkazy