Nepokoje v Tibetu (2008)

Tibetské nepokoje v roce 2008, v tibetských médiích označované i jako tibetské povstání,^[1] byly sérií protestů a demonstrací proti přístupu čínské vlády k Tibeťanům a jejich pronásledování. Za počátek demonstrací jsou považovány protesty mnichů a jeptišek, které ve Lhase, hlavním městě Tibetu, vypukly 10. března 2008.

Četné protesty a demonstrace se konaly u příležitosti 49. výročí Dne tibetského povstání v roce 1959, kdy 14. dalajlama uprchl z Tibetu.^[2] Protesty se spontánně rozšířily do řady klášterů a po tibetské náhorní plošině, včetně okresů mimo Tibetskou autonomní oblast.^[1] Došlo ke střetům mezi Tibeťany a čínskými obyvateli, zabití civilistů i zničení obchodů a budov.^[3][4][5]

Čínská vláda oznámila, že během nepokojů bylo zabito 23 lidí, zatímco ústřední tibetská správa tvrdila, že šlo o 203 lidí^[6] a dalajlama uvedl, že zabito bylo 400 Tibeťanů. Zahraniční novináři byli v té době z oblasti vyhoštěni.

Protesty na podporu Tibeťanů se konaly v řadě měst světa, v Severní Americe i Evropě,^[7] ale také v Pekingu, Nepálu, Indii^[8] nebo Austrálii^[9]. Mnohé mezinárodní protesty zároveň usilovaly o bojkot nadcházejících olympijských her v Pekingu. Dne 24. března narušili aktivisté v Řecku zapálení olympijské pochodně. Na čínských ambasádách docházelo k házení vejci i kameny^[10] i vniknutí demonstrantů a vztyčování tibetských vlajek, což čínská vláda v Tibetu zakázala už v roce 1959.^[11][12][13]

Březnové protesty byly nejdelší a nejsilnější za 57 let čínské nadvlády v Tibetu. Čína obvinila dalajlámu, žijícího v indickém exilu, že násilnosti organizoval, aby sabotoval olympijské hry a dosáhl nezávislého tibetského státu.^[14][15] Dalajlama obvinění popřel a řekl, že situaci způsobila „hluboce zakořeněná deziluze a zoufalství“.^[16]