Nejvyšší komorník nad stříbrem

Nejvyšší komorník nad stříbrem (případně nejvyšší komorník nad stříbry nebo také nejvyšší komoří nad stříbrem, případně nejvyšší komoří nad stříbry, také nejvyšší stříbrník; německy Oberstsilberkämmerer) byl dvorský úřad, který měl na starosti evidenci stříbrného nádobí a také jeho časté inventury. Postupně se vyvinul ve spíše čestný úřad.

České království

Od roku 1743 byl úřad v Českém království dědičně v rodě hrabat z Uhlfeldu^[1] a od roku 1796 dědičně v rodě knížat a starohrabat ze Salm-Reifferscheidtu. V roce 1836 během korunovační hostiny Ferdinanda V. Dobrotivého podal novému králi po umytí rukou ručník.^[2]

Mikuláš Popel z Lobkowicz († 1599, z chlumecké linie, majitel Nových Hradů)^[3] – český nebo císařský?
1642–1644 Maxmilián Valentin z Martinic (1612 – 20. 12. 1677 Praha)
...
1723 neobsazen, při korunovaci Karla VI. ho nahradil císařský komorník nad stříbry Bedřich Vavřinec Cavriani (1687–1745)^[4]
...
1743 (12. 5.)^[5] – 1769 (31. 12.) Antonín Corfitz z Ulfeldu (15. 6. 1699 Brašov – 31. 12. 1769 Vídeň), dědičný,^[6]^[5] ultimus familiae
- při korunovaci Marie Terezie v roce 1743
1770–1771 (7. 7.) Rudolf Chotek z Chotkova a Vojnína (24. 3. 1707^[7] nebo 24. 1. 1708^[7] – 7. 7. 1771 Vídeň), dědičný^[7]
...
(1791) neobsazen – při korunovaci Leopolda II.
1790^[8] nebo 1796–1802 František Václav ze Salm-Reifferscheidt-Hainspachu^[8] (6. 1. 1747 – 28. 6. 1802)
1802–1842 František Vincenc ze Salm-Reifferscheidt-Hainspachu (18. 9. 1774 – 11. 7. 1842)
- při korunovaci Ferdinanda V. v roce 1836
1842–1847 Jan František Václav ze Salm-Reifferscheidt-Hainspachu (7. 4. 1780 – 3. 4. 1847)
1847–1887 nebo 1891^[8] František Josef ze Salm-Reifferscheidt-Hainspachu (1819–1887 nebo 1891^[8])

Císařský nejvyšší komoří nad stříbrem

?–? Ondřej z Gloyachu († 1573),^[9] nejvyšší dvorní komorník nad stříbrem císaře Ferdinanda I.
...
?–? Baltazar Kryštof Thanrädl^[10]^{[pozn. 1]}
...
1594–? Adam mladší z Valdštejna (1569 / 8. 6. 1570 – 24. 8. 1638 Praha)^[11]
1600–? Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic (1564 Klenová – 21. 6. 1621 Praha), nejvyšší stříbrník v císařově osobní komoře^[12]; možná byl v této době nejvyšším stolníkem;^[13] český nebo císařský?
1600–? Heřman Czernin z Chudenic (24. 7. 1576 Nedrahovice – 7. 3. 1651 Petrohrad nebo Praha), stříbrník v císařově osobní komoře,^[12] nejvyšší komoří nad stříbrem (Silberkämmerer)^[13] – český nebo císařský?
...
?–? Hans Gottfried z Herzenkrafftu^[14] († 25. 8. 1625 Štýrský Hradec)^[15]^{[pozn. 2]}
?–? Jiří Arnošt z Herbersteinu († po 4. 2. 1634)^[16]
?–? Jan Antonín z Rottalu^[17]^{[chybí lepší zdroj]} (1605 – 4. (21.?) 12. 1674 Vídeň), říšský hrabě (1641)
...
?–? František Arnošt z Mollartu († mezi 21. 2. a 13. 3. 1669),^[18] také nejvyšší císařský kuchmistr,^[18]
?–? Arnošt Petr Ludvík z Mollartu (22. 8. 1642 (?) – 5. 12. 1686),^[18] také nejvyšší císařský kuchmistr^[18]
...
?–? Bedřich Vavřinec (Friedrich Lorenz) Cavriani (11. 8. 1687 Vídeň – 8. 2. 1745 Vídeň)
- při korunovaci Karla VI. na českého krále v roce 1723 prostřel ve Vladislavském sále panovníkovu tabuli^[19]
...
1770–1771 Rudolf Chotek z Chotkova a Vojnína (24. 1. 1706 Bělušice – 7. 7. 1771 Vídeň)
?–? František Karel^[20] (František Tomáš)^[21] z Dietrichsteinu (13. 12. 1731 Vídeň – 29. 11. 1813 Vídeň)
...
1807–1812 Jan Nepomuk Norbert z Trauttmannsdorff-Weinsbergu (18. 3. 1780 Vídeň – 24. 9. 1834 Vídeň)^[22]
....
?–1837 (1. 2.) (určitě 1819, 1824, 1828, 1834, 1835, 1836) Maxmilián František Cavriani (11. 5. 1773 Seibersdorf, Dolní Rakousy – 1. 2. 1837 Vídeň)
1837–1840 Karel František z Clary-Aldringenu^[23] († 29. 7. 1840), předtím nejvyšší císařský konferenciér
?–? (určitě 1843, 1846, 1848) Jiří Esterházy z Galanty, v roce 1853 byl nejvyšším císařským konferenciérem

Nejvyšší komorník nad stříbrem císařovny

Eleonora
- ?–? Jiljí Antonín z Königsackeru a Neuhausu^[24]^{[pozn. 3]}

Rakouské země

Horní a Dolní Rakousy

Císař Ferdinand II. udělil 25. června 1624 ve Vídni úřad nejvyššího dědičného zemského komorníka nad stříbrem v Horních a Dolních Rakousích (Obersterblandsilberkämmerer in Österreich ob und unter der Enns) Hansi Jakubovi svobodnému pánu z Kuefsteinu a jeho legitimním mužským potomkům.^[25] Následně 20. září 1627 císař rozšířil úřad komorníka na stříbrem bratrům Hanse Jakuba, a sice Hansi Vavřincovi a Hansi Ludvíkovi jako seniorát pro celý rod.^[25] I v roce 1848 úřad zastávala hrabata z Kuefsteinu.^[26]

1624 (25. 6.) – ? Hans Jakub z Kuefsteinu^[25] (26. 5. 1577 – 31. 8. 1633 Greillenstein)
...
?–? Lobgott z Kuefsteinu (18. 12. 1632 Linec – 1680 Linec)^[27]
?–? Gotttrau z Kuefsteinu (2. 12. 1634 Linec – 1691)^[27]
?–? Jan Jiří z Kuefsteinu (21. 5. 1645 Vídeň – 7. 4. 1699 Vídeň)^[28]
?–? František Ludvík z Kuefsteinu (2. 4. 1679 – 1733)^[27]
?–? Jan Leopold Antonín z Kuefsteinu (22. 11. 1676 – 20. 11. 1745 Kirchberg am Wald (Vídeň)),^[28] říšský hrabě (1709)^[28]
?–? Jan Ferdinand Josef z Kuefsteinu (26. 3. 1688 Vídeň – 12. 4. 1755 Vídeň),^[29] říšský hrabě (1709)^[29]
1794–1818 (23. 11.) Jan Ferdinand z Kuefsteinu (18. 10. 1752 Vídeň – 23. 11. 1818 Vídeň),^[29] majorátní pán
?–1871 František Jan z Kuefsteinu (8. 3. 1794 Vídeň – 3. 1. 1871 Vídeň)^[30]
?–1918 Carl Ferdinand z Kuefsteinu (31. 7. 1838 Viehofen (b. St. Pölten) – 2. 2. 1925 Greillenstein)^[30]

Štýrsko

Od roku 1596 až do vymření rodu zastávali dědičný úřad svobodní páni a později hrabata Rottalové.^[31] Poté byl Marií Terezií do úřadu jmenován hrabě František z Vilana-Perlas (v jeho rodě 1763–1817).^[31] V letech 1838–1848 byl úřad v rukou hrabat z Wickenburgu.^[31]

1596 (16. 12)^[32] – 1597 (8. 5.) Kašpar z Rottalu^[32] († Graz 8. 5. 1597 Štýrský Hradec)
?–? Vilém II. z Rottalu († 7. 4. 1610)^[33]
?–? Vilém III. z Rottalu († 1624),^[33] svobodný pán (1610)
?–? Jiří Julius z Rottalu^[34] († konec 1656(?), mrtvý jistě 9. 2. 1657)^{[pozn. 4]}
?– 1674 (4.12.) Jan Antonín z Rottalu (1605 Štýrský Hradec – 4. 12. 1674 Vídeň)
?–? Jan Kryštof z Rottalu (31. 12. 1635 – 20. 12. 1699),^[28] hrabě (1693)^[28]
?–? Jan Josef z Rottalu
- při holdování Karlu VI. v roce 1728 ho zastupoval František Antonín z Rottalu
?–? Jan Jáchym Adam z Rottalu (13. 2. 1708 Vídeň – 23. 9. 1746 Kvasice)^[35]
...
?–1762 (26. 10.)^[31] František Antonín z Rottalu (1690 nebo 1696 – 26. 10. 1762), ultimus familiae
1763 (17. 2. nebo 14. 5.^[36]) – 1773 (12. 2.) František de Paula z Vilana-Perlas^[31] (1704 – 12. 2. 1773 Vídeň nebo Temešvár), také nejvyšší kuchmistr v Gorici a Gradišce^[37]
?–? František Bedřich Karel Benedikt z Vilana-Perlas^[37] (29. 1. 1737 Vídeň – 1. 8. 1803 Vídeň), také nejvyšší kuchmistr v Gorici a Gradišce^[37]
...
1838 (6. 9.)^[38] – 1848 Matyáš Konstantin z Wickenburgu^[31] (16. 7. 1797 Pesch bei Düsseldorf – 26. 10. 1880 Gleichenberg)

Korutany

?–? Jan Karel z Thurn-Valsassiny († 9. 3. 1689 Štýrský Hradec), také nejvyšší dědičný zemský hofmistr v Kraňsku a Vindické marce a nejvyšší dědičný zemský maršálek v Gorici a Gradišce^[39]

Kraňsko a Vindická marka

Císař Leopold I. udělil diplomem vydaným 28. května 1665 v Laxenburgu nově vytvořený úřad nejvyššího dědičného zemského komorníka nad stříbrem (Obersterblandsilberkämmerer in Krain und der Windischen Mark) bratrům a bratrancům Janu Weikhardovi, Janu Herwardovi, Zikmundu Ferdinandovi, Ferdinandu Helfriedovi, Jiřímu Zikmundovi a Janu Jakubovi svobodným pánům Kazianerům.^[40] V roce 1848 zastával úřad rod svobodných pánů z Erbergu.^[26]

1665 (28. 5.) – 1693 Jan Weikhard Kazianer z Katzensteinu (1624–1693)^[41] říšský hrabě (1665)
1665 (28. 5.) – 1681 (13. 10.) Jan Herward Kazianer z Katzensteinu (13. 9. 1629 zámek Mühlgrub – 13. 10. 1681 Lublaň),^[42] říšský hrabě (1665)
1665 (28. 5.) – 1687 (3 . 3.) Jiří Zikmund Kazianer (1635 – 3. 3. 1687 Štýrský Hradec),^[41] říšský hrabě (1665)
?–? Kryštof Adam Kazianer († podzim 1705)^[41]
?–? Leopold Engelbrecht Josef Kazianer z Katzensteinu (13. 11. 1665 Lublaň – 12. 11. 1705)^[42]
?–? Alois Antonín Xaver Josef Kazianer z Katzensteinu (28. 7. 1699 Štýrský Hradec – 23. 4. 1760 Štýrský Hradec)^[42]
?–? Ignác Dismas Gottfried Benedikt Josef Kazianer z Katzensteinu (15. 4. 1729 – 1. 10. 1775)^[42]
?–? Dismas Alois Kazianer z Katzensteinu (5. 2. 1735 – 6. 2. 1791(?))^[43]
?–1822 (10. 12.) Josef Alois Kazianer z Katzensteinu (13. 1. 1740 Štýrský Hradec – 10. 12. 1822 Štýrský Hradec),^[43] ultimus familiae

Tyrolsko

Úřad (Obersterblandsilberkämmerer in Tirol) byl v roce 1626 udělen rodu svobodných pánů a později hrabat z Brandisu.

1626 (4. 5.) – 1629? Jakub Ondřej Vilém z Brandisu († 1629),^[44] říšský svobodný pán (1605)
?–? Adam Vilém z Brandisu († 26. 4. 1699 Vídeň)^[45]
?–? František Vilém z Brandisu^[46]^{[pozn. 5]}
?–? Jindřich Adam z Brandisu^[47]^{[pozn. 6]}
?–? Jan Křtitel Josef z Brandisu^[48]^{[pozn. 7]}
?–? Jindřich z Brandisu († 10. 8. 1869 Flödnig)^[49]

Gorice a Gradiška

?–? Maxmilián z Breuneru^[50]^{[pozn. 8]}

Odkazy

Poznámky

Reference

Související články

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]

[pozn. 1]

[11]

[12]

[13]

[14]

[15]

[pozn. 2]

[16]

[17]

[18]

[19]

[20]

[21]

[22]

[23]

[24]

[pozn. 3]

[25]

[26]

[27]

[28]

[29]

[30]

[31]

[32]

[33]

[34]

[pozn. 4]

[35]

[36]

[37]

[38]

[39]

[40]

[41]

[42]

[43]

[44]

[45]

[46]

[pozn. 5]

[47]

[pozn. 6]

[48]

[pozn. 7]

[49]

[50]

[pozn. 8]

Search