NGC 6752

NGC 6752 (také známá jako Caldwell 93) je kulová hvězdokupa vzdálená 13 000 světelných let v souhvězdí Páva o hodnotě magnitudy 5,3. Objevil ji skotský astronom James Dunlop 28. července 1826^[4]při svém pobytu v Parramatta v Novém Jižním Walesu v Austrálii. Na obloze se nachází v severní části souhvězdí, 3 stupně severovýchodně od hvězdy λ Pav s magnitudou 4,2 a při své magnitudě 5,3 je za dobrých podmínek bez světelného znečištění viditelná pouhým okem.^[5][6]Při pohledu triedrem pokrývá oblast tří čtvrtin průměru Měsíce v úplňku.

NGC 6752
Kulová hvězdokupa NGC 6752 na snímku z Hubbleova vesmírného dalekohledu. Autor: NASA/Space Telescope Science Institute/WikiSky.
Pozorovací údaje (Ekvinokcium J2000,0)
Typ	kulová hvězdokupa
Objevitel	James Dunlop[1]
Datum objevu	1826[1]
Rektascenze	19h 10m 52,1s[2]
Deklinace	-59°59′04,4″[2]
Souhvězdí	Páv (lat. Pav)
Zdánlivá magnituda (V)	5,3[1]
Úhlová velikost	20,4'[1]
Vzdálenost	13 000 ly[3]
Fyzikální charakteristiky
Absolutní magnituda (V)	-7,73[3]
Metalicita [Fe/H]	−1,45
Označení v katalozích
New General Catalogue	NGC 6752
Jiná označení	GCl 108, Dun 295,[1] Caldwell 93
(V) – měření provedena ve viditelném světle
Některá data mohou pocházet z datové položky.

NGC 6752 je čtvrtou nejjasnější kulovou hvězdokupou, jasnější jsou pouze Omega Centauri, 47 Tucanae a M22. Patří mezi ke Slunci nejbližší kulové hvězdokupy a její vzdálenost od galaktického jádra je 17 000 světelných let. Její odhadované stáří je 11,78 miliard let^[7]a hmotnost 1,4 × 10⁵ ${\displaystyle M_{\odot }}$^[8]James Dunlop ji při objevu popsal jako nepravidelnou jasnou mlhovinu, ve které se dá rozeznat kupa mnoha hvězd, u středu velmi stlačených.^[9]Ve středu hvězdokupy je 1,3 světelného roku široká oblast jádra hustě obsazená hvězdami, která dosvědčuje, že ve hvězdokupě došlo ke zhroucení jádra. Hvězdokupa obsahuje mnoho dvojhvězd a také modré opozdilce, kteří vznikli nejspíš srážkami a spojováním menších hvězd. Hvězdokupa obsahuje kolem 100 000 hvězd v kouli o průměru 100 světelných let.^[10] Rentgenová observatoř Chandra v jádru hvězdokupy objevila šest zdrojů rentgenového záření.^[6]