Mosasaurus
Mosasaurus („ještěr od řeky Mázy“) je rod pozdně křídového mořského plaza z čeledi Mosasauridae. Jedná se o nejznámějšího a také prvně popsaného zástupce této skupiny. První pozůstatky tohoto rodu byly objeveny již kolem roku 1764 na území Nizozemska. Mosasauři žili v mořích pozdní křídy, asi před 70 až 66 miliony let, a to na území dnešní Evropy a Severní Ameriky, pravděpodobně ale i jinde.[1] Všichni vymřeli spolu s neptačími dinosaury a ptakoještěry na konci druhohor. Tento "odpadkový" rod dnes zahrnuje asi 9 až 19 rozeznávaných druhů, jejich klasifikace však není zcela ujasněná.[2]
 MosasaurusStratigrafický výskyt: Svrchní křída | |
|---|---|
 Rekonstrukce druhu M. beaugei | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Třída | plazi (Sauropsida) |
| Řád | šupinatí (Squamata) |
| Podřád | Scleroglossa |
| Čeleď | Mosasauridae |
| Podčeleď | Mosasaurinae |
| Rod | Mosasaurus Conybeare, 1822 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Popis
Stejně jako ostatní zástupci čeledi byl i Mosasaurus dobře adaptován k životu v moři. Jeho končetiny se přeměnily na ploutve, přední byly mírně delší než zadní. Mosasauři byli poměrně robustní a mohli dosahovat délky až kolem 17,6 metru, patřili tedy k největším mořským živočichům své doby.[3] Šlo o dravce, kteří se specializovali na lov mořských obratlovců i bezobratlých. Podle toho byla jejich dlouhá a štíhlá tlama vyzbrojena různými typy zubů, které mohly drtit schránky nebo také řezat kusy masa z těl kořisti. Mohutný a silný ocas sloužil k lepšímu manévrování pod vodou.
Tito velcí mořští predátoři vyhynuli na konci křídy při velkém hromadném vymírání druhů, které postihlo například také neptačí dinosaury.[4]
Historie objevů
První exemplář mosasaura byl objeven již roku 1764 nedaleko nizozemského Maastrichtu.[5] Dnes se tento exemplář nachází v Teylersově muzeu v Haarlemu. Druhý exemplář byl objeven mezi roky 1770 a 1774 na stejném místě (v podzemních křídových lomech u Maastrichtu) a byl vykopán za pomoci vojenského lékaře v penzi Johanna Leonarda Hoffmanna (1710–1782). V roce 1794 však byla tato cenná fosílie odvezena do Paříže jako válečná kořist francouzských revolučních vojsk, která oblehla a obsadila Maastricht. Zkamenělinu lebky mosasaura pak zkoumal věhlasný přírodovědec Georges Cuvier. Teprve roku 1822 pojmenoval tohoto mořského plaza britský paleontolog William D. Conybeare[6].
V populární kultuře
Mosasaurus jako obří mořský dravý plaz figuroval již v nejednom díle z žánru sci-fi i v dokumentech o pravěkém životě. Mezi nejslavnější zobrazení patří obří jedinec, chovaný jako zábavní atrakce ve filmu Jurský svět z roku 2015.
Odkazy
Reference
Literatura
- Bardet, N. and Jagt, J. W. M. (1996). Mosasaurus hoffmanni, le „Grand Animal fossile des Carrières de Maestricht“: deux siècles d’histoire. Bulletin du Muséum national d'histoire naturelle Paris. (4) 18 (C4): 569–593.
- Benes, Josef (1979). Prehistoric Animals and Plants. Pg. 144. Artia.
- Mulder, E. W. A. (1999). Transatlantic latest Cretaceous mosasaurs (Reptilia, Lacertilia) from the Maastrichtian type area and New Jersey. Geologie en Mijnbouw 78: 281–300.
- Madzia, D. (2017). The Dentition of Mosasaurus lemonnieri (Mosasauridae) from the Campanian and Maastrichtian of Belgium. Zitteliana 91: XV Annual Meeting of the European Association of Vertebrate Palaeontologists, Munich, Germany, 1-3 August 2017: 55.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Mosasaurus na Wikimedia Commons 
Taxon Mosasaurus ve Wikidruzích- Článek o mosasaurech na webu Osel.cz (česky)
- Web Informace na webu Oceans of Kansas (anglicky)
- Článek na webu Dinomuseum (anglicky)
