Misaki Doiová
Misaki Doiová (japonsky 土居 美咲, Doi Misaki; * 29. dubna 1991 Jokohama) je bývalá japonská tenistka hrající levou rukou, která se na profesionálních okruzích pohybovala v letech 2006–2023. Kariéru ukončila ve 32 letech na Pan Pacific Open 2023.[1][2] Na okruhu WTA Tour vyhrála jeden singlový a dva deblové turnaje. V sérii WTA 125 triumfovala dvakrát ve dvouhře a čtyřkrát ve čtyřhře. V rámci okruhu ITF získala sedm titulů ve dvouhře a šest ve čtyřhře.[3]
| Misaki Doiová | |
|---|---|
_(51375433902).jpg) Misaki Doiová na French Open 2021 | |
| Stát |  Japonsko |
| Datum narození | 29. dubna 1991 (33 let) |
| Místo narození | Jokohama, Japonsko |
| Bydliště | Čiba, Japonsko |
| Výška | 159 cm |
| Profesionál od | 2006 |
| Ukončení kariéry | září 2023 |
| Držení rakety | levou rukou, bekhend obouruč |
| Výdělek | 3 946 733 USD |
| Dvouhra | |
| Poměr zápasů | 385–364 |
| Tituly | 1 WTA, 2 WTA 125, 7 ITF |
| Nejvyšší umístění | 30. místo (10. října 2016) |
| Dvouhra na Grand Slamu | |
| Australian Open | 2. kolo (2013) |
| French Open | 2. kolo (2015) |
| Wimbledon | 4. kolo (2016) |
| US Open | 2. kolo (2015, 2021) |
| Velké turnaje ve dvouhře | |
| Olympijské hry | 2. kolo (2020) |
| Čtyřhra | |
| Poměr zápasů | 144–117 |
| Tituly | 2 WTA, 4 WTA 125, 6 ITF |
| Nejvyšší umístění | 77. místo (24. května 2021) |
| Čtyřhra na Grand Slamu | |
| Australian Open | 2. kolo (2020) |
| French Open | 3. kolo (2022) |
| Wimbledon | 2. kolo (2017, 2021) |
| US Open | 2. kolo (2017) |
| Údaje v infoboxu aktualizovány dne 29. září 2023 Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v říjnu 2016 na 30. místě a ve čtyřhře pak v květnu 2021 na 77. místě. V závěrečné fázi kariéry ji trénoval Australan Christian Zahalka. Předtím tuto roli plnil jeho krajan Simon Walsh.[4]
V japonském týmu Billie Jean King Cupu debutovala v roce 2011 základním blokem 1. skupiny zóny Asie a Oceánie proti Kazachstánu, v němž prohrála dvouhru se Zarinou Dijasovou. Japonky přesto vyhrály 2:1 na zápasy. Mezi roky 2011–2022 v soutěži nastoupila do dvaceti mezistátních utkání s bilancí 10–10 ve dvouhře a 1–2 ve čtyřhře.[5]
Japonsko reprezentovala na odložených Letních olympijských hrách 2020 v Tokiu, kde v ženské dvouhře vypadla ve druhém kole s pozdější olympijskou vítězkou Belindou Bencicovou.
Tenisová kariéra
První ženský turnaj na okruhu ITF odehrála v prosinci 2008 jako sedmnáctiletá. Premiérovou událostí na okruhu WTA Tour se stala kvalifikace ósackého HP Open 2009, v níž vypadla ve druhém kole s Američankou Abigail Spearsovou. Na nejvyšší grandslamové úrovni debutovala kvalifikačním turnajem Australian Open 2010.[4]
Premiérový titul na okruhu WTA Tour získala na červencovém Istanbul Cupu 2014, když s Ukrajinkou Elinou Svitolinovou ovládly deblovou soutěž. Ve finálovém duelu porazily pár Oxana Kalašnikovová a Paula Kaniová po dvousetovém průběhu. Deblovou trofej také vybojovala ze série WTA 125K, v níž vyhrála s Číňankou Sü I-fan čtyřhru na nankingském Ladies Open 2013 po finálovém vítězství nad Švedovovou a Čang Šuaj.
První singlový titul dosáhla na říjnovém BGL Luxembourg Open 2015, hraném v Lucemburku. V rozhodujícím zápase přehrála Němku Monu Barthelovou. V následné klasifikaci WTA se posunula na kariérní maximum, když jí patřilo 60. místo.[4]
Finále na okruhu WTA Tour
| Legenda | |
|---|---|
| Grand Slam (0) | |
| Turnaj mistryň (0) | |
| Premier Mandatory & Premier 5 (0) | |
| Premier (0) | |
| International (1–2 D; 2–1 Č) | |
Dvouhra: 3 (1–2)
| Stav | č. | datum | turnaj | povrch | soupeřka ve finále | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Vítězka | 1. | 25. října 2015 | Lucemburk, Lucembursko | tvrdý (h) |  Mona Barthelová | 6–4, 6–7(7–9), 6–0 |
| Finalistka | 2. | 14. února 2016 | Kao-siung, Tchaj-wan | tvrdý |  Venus Williamsová | 4–6, 2–6 |
| Finalistka | 2. | 15. září 2019 | Hirošima, Japonsko | tvrdý | Nao Hibinová | 6–3, 6–2 |
Čtyřhra: 3 (2–1)
| Stav | č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráčka | soupeřky ve finále | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Vítězka | 2. | 20. července 2014 | Istanbul, Turecko | tvrdý |  Elina Svitolinová |  Oxana Kalašnikovová  Paula Kaniová | 6–4, 6–0 |
| Finalistka | 1. | 19. září 2015 | Tokio, Japonsko | tvrdý | Kurumi Naraová |  Čan Jung-žan Čan Chao-čching | 1–6, 2–6 |
| Vítězka | 2 | 15. září 2019 | Hirošima, Japonsko | tvrdý | Nao Hibinová | Christina McHaleová  Valeria Savinychová | 3–6, 6–4, [10–4] |
Finále série WTA 125
| Legenda | |
|---|---|
| WTA 125 (2–2 D; 4–1 Č) | |
Dvouhra: 2 (2–2)
| Stav | č. | datum | turnaj | povrch | soupeřka ve finále | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Finalistka | 1. | 22. listopadu 2015 | Tchaj-pej, Tchaj-wan | koberec (h) |  Tímea Babosová | 5–7, 3–6 |
| Vítězka | 1. | 19. března 2016 | San Antonio, Spojené státy | tvrdý | Anna-Lena Friedsamová | 6–4, 6–4 |
| Vítězka | 2. | 13. července 2019 | Båstad, Švédsko | antuka |  Danka Kovinićová | 6–4, 6–4 |
| Finalistka | 2. | 8. března 2020 | Indian Wells, Spojené státy | tvrdý |  Irina-Camelia Beguová | 3–6, 3–6 |
Čtyřhra: 4 (4–1)
| Stav | č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráčka | soupeřky ve finále | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Vítězka | 1. | 3. listopadu 2013 | Nan-king, Čína | tvrdý | Sü I-fan |  Čang Šuaj Jaroslava Švedovová | 6–1, 6–4 |
| Vítězka | 2. | 27. ledna 2018 | Newport Beach, Spojené státy | tvrdý |  Jil Teichmannová | Jamie Loebová  Rebecca Petersonová | 7–6(7–4), 1–6, [10–8] |
| Vítězka | 3. | 13. července 2019 | Båstad, Švédsko | antuka | Natalja Vichljancevová |  Alexa Guarachiová Danka Kovinićová | 7–5, 6–7(4–7), [10–7] |
| Vítězka | 4. | červenec 2022 | Båstad, Švédsko (2) | antuka | Rebecca Petersonová | Mihaela Buzărnescuová Irina Chromačovová | bez boje |
| Finalistka | 1. | říjen 2022 | Rouen, Francie | tvrdý (h) | Oxana Kalašnikovová | Natela Dzalamidzeová Kamilla Rachimovová | 2–6, 5–7 |
Finále na okruhu ITF
| Dotace turnajů okruhu ITF | |
|---|---|
| 100 000 $ tournaments | 80 000 $ tournaments |
| 60 000 $ tournaments | 50 000 $ tournaments |
| 40 000 $ tournaments | 25 000 $ tournaments |
| 15 000 $ tournaments | 10 000 $ tournaments |
Dvouhra: 12 (7–5)
| Stav | č. | datum | turnaj | povrch | soupeřka ve finále | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Vítězka | 1. | 28. března 2009 | Kófu, Japonsko | tvrdý | Erika Semová | 7–5, 6–2 |
| Vítězka | 2. | 2. srpna 2009 | Tokio, Japonsko | koberec | Sačie Išizuová | 6–1, 6–4 |
| Finalistka | 1. | 25. září 2009 | Makinohara, Japonsko | koberec | Sie Šu-wej | 6–2, 5–7, 6–7(4) |
| Finalistka | 2. | 4. října 2009 | Hamanato, Japonsko | koberec | Tomoko Jonemurová | 4–6, 6–7(3) |
| Finalistka | 3. | 2. března 2010 | Irapuato, Mexiko | tvrdý |  Monique Adamczaková | 6–7(5), 6–2, 2–6 |
| Vítězka | 3. | 28. listopadu 2010 | Tojota, Japonsko | koberec | Džunri Namigatová | 7–5, 6–2 |
| Vítězka | 4. | 21. dubna 2014 | Soul, Jižní Korea | tvrdý | Misa Egučiová | 6–1, 7–6(7–3) |
| Vítězka | 5. | 10. ledna 2015 | Hongkong, Hongkong | tvrdý | Čang Kchaj-lin | 6–3, 6–3 |
| Vítězka | 6. | 20. srpna 2018 | Vancouver, Kanada | tvrdý |  Heather Watsonová | 6–7(4), 6–1, 6–4 |
| Vítězka | 7. | říjen 2021 | Tyler, Spojené státy | tvrdý | Harriet Dartová | 7–6(5), 6–2 |
| Finalistka | 4. | březen 2023 | Bengalúr, Indie | tvrdý | Misaki Macudová | 5–7, 6–4, 6–7(6) |
| Finalistka | 5. | červen 2023 | Říčany, Česko | antuka | Elvina Kalievová | 6–7(2), 0–6 |
Čtyřhra: 14 (6–8)
| Stav | č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráčka | soupeřky ve finále | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Vítězka | 1. | 20. července 2008 | Mijazaki, Japonsko | koberec | Kurumi Naraová | Kimiko Dateová Tomoko Jonemurová | 4–6, 6–3, [10–7] |
| Finalistka | 1. | 3. května 2009 | Gifu, Japonsko | koberec | Kurumi Naraová | Sophie Fergusonová Aiko Nakamurová | 2–6, 1–6 |
| Finalistka | 2. | 10. dubna 2010 | Inčchon, Jižní Korea | tvrdý | Džunri Namigatová | Irina-Camelia Beguová Erika Semaová | 2–6, 1–6 |
| Finalistka | 3. | 17. dubna 2010 | Kimhe, Jižní Korea | tvrdý | Džunri Namigatová |  Kyung-Mi Chang Jin-A Lee | 6–1, 4–6, [8–10] |
| Finalistka | 4. | 24. dubna 2010 | Čchangwon, Jižní Korea | tvrdý | Džunri Namigatová | Kyung-Mi Chang Jin-A Lee | 7–5, 3–6, [8–10] |
| Vítězka | 2. | 9. května 2010 | Fukuoka, Japonsko | koberec | Kotomi Takahatová |  Marina Erakovicová Alexandra Panovová | 6–4, 6–4 |
| Finalistka | 5. | 8. července 2013 | Peking, Čína | tvrdý | Miki Mijamurová | Liou Čang Čou I-miao | 6–7, 4–6 |
| Vítězka | 3. | 24. listopadu 2013 | Tojota, Japonsko | koberec (h) | Šúko Aojamová | Eri Hozumiová Makato Ninomijová | 7–6(7–1), 2–6, 11–9 |
| Finalistka | 6. | 28. dubna 2014 | Gifu, Japonsko | tvrdý | Sie Jü-ťie | Jarmila Gajdošová Arina Rodionovová | 3–6, 3–6 |
| Vítězka | 4. | únor 2018 | Surprise, Spojené státy | tvrdý |  Yanina Wickmayerová | Jacqueline Caková Caitlin Whoriskeyová | 2–6, 6–3, [10–8] |
| Vítězka | 5. | únor 2018 | Kófu, Japan | tvrdý | Misa Egučiová | Megumi Nišimotová Kotomi Takahatová | 6–3, 6–7(2), [10–8] |
| Vítězka | 6. | říjen 2018 | Su-čou, Čína | tvrdý | Nao Hibinová |  Luksika Kumkhumová Peangtarn Plipuečová | 6–2, 6–3 |
| Finalistka | 7. | říjen 2021 | Tyler, Spojené státy | tvrdý | Katarzyna Kawaová |  Giuliana Olmosová Marcela Zacaríasová | 5–7, 6–1, [5–10] |
| Finalistka | 8. | říjen 2022 | Les Franqueses del Vallès, Španělsko | tvrdý |  Beatrice Gumulyová |  Aliona Bolsovová Rebeka Masárová | 5–7, 6–1, [3–10] |
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Misaki Doi na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Misaki Doiová na Wikimedia Commons - Misaki Doiová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky)
- Misaki Doiová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
- Misaki Doiová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky)
- Misaki Doiová v databázi Olympedia (anglicky)
- Misaki Doiová na X (dříve Twitteru)
- Misaki Doiová na Instagramu
