Miloš Hrušovský
Miloš Hrušovský [v jmenném rejstříku FS chybně uveden jako Miloš Hruškovský] (15. dubna 1908 Bánovce nad Bebravou – 27. února 1980 Bratislava[1]) byl slovenský a československý účastník odboje, politik Komunistické strany Slovenska, člen Sboru pověřenců v 50. letech a poslanec Slovenské národní rady a Sněmovny národů Federálního shromáždění na počátku normalizace.
| Miloš Hrušovský | |
|---|---|
| Pověřenec spotřebního průmyslu | |
| Ve funkci: 1955 – 1960 | |
| Předchůdce | Samuel Takáč |
| Poslanec Slovenské národní rady | |
| Ve funkci: ??? – 1971 | |
| Poslanec Federálního shromáždění (SN) | |
| Ve funkci: 1971 – 1971 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | KSS (KSČ) |
| Narození | 15. dubna 1908 Bánovce nad Bebravou  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 27. února 1980 Bratislava  Československo |
| Choť | Františka Hrušovská |
| Profese | politik a novinář |
| Ocenění | Řád 25. února Řád práce |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Biografie
Absolvoval gymnázium a soukromou obchodní školu v Praze. Původně působil jako bankovní úředník. Za druhé světové války byl aktivní v odboji. Spolu s Štefanem Bašťovanským byli od července 1942 předáky IV. ilegálního vedení KSS. 10. dubna 1943 ho zatkla slovenská policie. Později byl účastníkem Slovenského národního povstání.[2][3][4]
Po válce redigoval časopis Výstavba Slovenska. Byl předsedou Ústředního výboru slovenského Svazu protifašistických bojovníků a členem předsednictva federálního Svazu protifašistických bojovníků. Zároveň působil jako člen předsednictva slovenského i federálního Ústředního výboru Národní fronty. V letech 1955–1960 byl pověřencem spotřebního/lehkého průmyslu v 11. Sboru pověřenců a 12. Sboru pověřenců. V letech 1960–1963 zastával post místopředsedy KNV pro Středoslovenský kraj. K roku 1964 se uvádí jako náměstek předsedy Slovenské komise pro investiční výstavbu. Publikoval četné skici a fejetony. Roku 1948 mu byl udělen Řád Slovenského národního povstání, v roce 1949 Československý válečný kříž 1939, získal i Řád 25. února a roku 1966 Řád práce.[3][5][6]
V letech 1946–1970 se uvádí jako účastník zasedání Ústředního výboru Komunistické strany Slovenska.[7] Počátkem roku 1968 byl zvolen členem komise Slovenské národní rady, která se zabývala z hlediska ekonomického a národohospodářského změnou postavení slovenských orgánů.[8]
Po provedení federalizace Československa usedl do Sněmovny národů Federálního shromáždění. Mandát ovšem nabyl až dodatečně v březnu 1971 v rámci jedné z doplňovacích voleb po vlnách čistek souvisejících s invazí vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Do federálního parlamentu ho nominovala Slovenská národní rada. Ve FS setrval do konce funkčního období, tedy do voleb roku 1971.[9]
V letech 1967–1971 jistý Miloš Hrušovský předsedal Slovenskému statistickému úřadu.[10]
Jeho manželkou byla odbojářka a komunistická politička Františka Hrušovská.[11]
