Milan Chovanec

český politik

Milan Chovanec (* 31. ledna 1970 Plzeň) je český politik, v letech 2015 až 2018 statutární místopředseda České strany sociálně demokratické a od června 2017 do února 2018 pověřený předseda ČSSD, od ledna 2014 do prosince 2017 ministr vnitra ČR v Sobotkově vládě, od září 2010 do ledna 2014 hejtman Plzeňského kraje a v letech 2013 až 2019 poslanec Poslanecké sněmovny PČR. V letech 2002 až 2010 byl členem Zastupitelstva města Plzně.

Bc. Milan Chovanec
Milan Chovanec (25. ledna 2016)
Milan Chovanec (25. ledna 2016)
12. ministr vnitra ČR
Ve funkci:
29. ledna 2014 – 13. prosince 2017
Předseda vládyBohuslav Sobotka
PředchůdceMartin Pecina
NástupceLubomír Metnar
Pověřený předseda ČSSD
Ve funkci:
15. června 2017 – 18. února 2018
PředchůdceBohuslav Sobotka
NástupceJan Hamáček
Statutární místopředseda ČSSD
Ve funkci:
13. března 2015 – 18. února 2018
PředchůdceMichal Hašek
NástupceJiří Zimola
Místopředseda ČSSD
Ve funkci:
15. března 2013 – 13. března 2015
Poslanec Poslanecké sněmovny PČR
Ve funkci:
26. října 2013 – 14. dubna 2019
3. hejtman Plzeňského kraje
Ve funkci:
9. září 2010 – 26. ledna 2014
PředchůdceMilada Emmerová
NástupceVáclav Šlajs
Zastupitel Plzeňského kraje
(v letech 2008–2010 také náměstek hejtmanky)
Ve funkci:
18. října 2008 – 17. února 2014
Zastupitel města Plzeň
Ve funkci:
2. listopadu 2002 – 2010
Stranická příslušnost
ČlenstvíSOCDEM (od 1997)

Narození31. ledna 1970 (54 let)
Plzeň
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Národnostčeská
ChoťJaroslava Chovancová
Dětidvě děti
PříbuzníFrantišek Chovanec (děd)
SídloPlzeň
Alma materZápadočeská univerzita v Plzni
Profesepolitik a právník
CommonsMilan Chovanec
Účasten v kauze zvané Lánský puč
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Biografie

Absolvoval střední ekonomickou školu v Plzni a Západočeskou univerzitu v Plzni, bakalářský obor na právnické fakultě, který absolvoval během 9 měsíců, jeho regulérnost tak bývá zpochybňována.[1]

Chovanec neumí cizí jazyky a hovoří pouze česky.[2]

Do roku 1989 pracoval ve Státní bance československé[3], po revoluci začal podnikat v oblasti maloobchodu, velkoobchodu a služeb. V letech 1999–2000 byl společníkem v MILLER - Sü s.r.o.[4] v letech 2001–2007 pak jednatelem a jediným společníkem v Plzeňský nábytek s.r.o.,[5] když svůj podíl v této společnosti prodal v roce 2007 za 10,5 mil. Kč.[6]

Je ženatý a má dvě děti, s manželkou Jaroslavou však žijí odděleně.[7] Je vnukem Františka Chovance, který byl ve 40. letech 20. století předním politikem plzeňské Československé sociální demokracie a krátce i poslancem Ústavodárného Národního shromáždění.[8]

Politika

V roce 1997 se stal členem České strany sociálně demokratické (od roku 2023 Sociální demokracie). Dlouhodobě se pohyboval ve vedoucích funkcích plzeňské i krajské ČSSD, od února 2011 byl předsedou krajského výkonného výboru strany. Na sjezdu v březnu 2013 byl zvolen místopředsedou ČSSD.

V letech 2002 až 2010 pracoval jako zastupitel města Plzně, v letech 2006 až 2008 také jako předseda Kontrolního výboru města Plzně. Po zvolení Milady Emmerové hejtmankou Plzeňského kraje na podzim 2008 se stal jejím prvním náměstkem pro ekonomiku a majetek. Hejtmanem Plzeňského kraje byl od září 2010, kdy se Milada Emmerová stala členkou Poslanecké sněmovny ČR a na funkci hejtmanky rezignovala.

Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2013 kandidoval v Plzeňském kraji jako lídr ČSSD[9] a byl zvolen. Krátce po sečtení výsledků voleb se 26. října 2013 zúčastnil utajované schůzky prezidenta Miloše Zemana s částí vedení ČSSD, po které on a další členové předsednictva ČSSD vyzvali k odstoupení předsedu strany Bohuslava Sobotku. Jako první schůzku veřejně přiznal[10] a tak si na rozdíl od ostatních účastníků Michala Haška, Zdeňka Škromacha a Jiřího Zimoly udržel místo ve vedení strany, ačkoli rezignaci Sobotkovi nabízel.[11]

V lednu 2014 se stal kandidátem ČSSD na post ministra vnitra ve vládě Bohuslava Sobotky.[12] Prezident Zeman zpochybňoval jeho kompetenci k vedení resortu kvůli nezvykle rychlému studiu na plzeňských právech. Bohuslav Sobotka ale na jeho nominaci trval, protože Chovanec prý vše již dostatečně vysvětlil.[13] Vzhledem ke svému vstupu do vlády se 26. ledna 2014 rozhodl rezignovat na post hejtmana Plzeňského kraje. Ve funkci ho nahradil Václav Šlajs.[14][15] Dne 29. ledna 2014 byl prezidentem Milošem Zemanem do funkce ministra vnitra ČR jmenován. Dne 17. února 2014 se vzdal i pozice řadového zastupitele Plzeňského kraje.[16]

Na konci roku 2014 se rozhodl, že bude usilovat o post statutárního místopředsedy ČSSD (podpořil jej i předseda strany a premiér Bohuslav Sobotka).[17] Na 38. sjezdu ČSSD v březnu 2015 však nejprve v prvním kole volby neuspěl, i když získal 359 hlasů (jeho protikandidáti Jeroným Tejc a Jiří Dienstbier obdrželi 236 hlasů, resp. 75 hlasů), zvolení mu uteklo o 3 hlasy. Ve druhém kole volby pak porazil Jeronýma Tejce poměrem 433 : 253 hlasům a stal se statutárním místopředsedou ČSSD.[18]

Po vypuknutí evropské migrační krize se Milan Chovanec stal jedním z hlavních odpůrců kvót na přerozdělování uprchlíků a také kritikem politiky německé vlády k uprchlíkům. Zastal tak opačný postoj než ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier, který byl pro přijetí několikanásobně většího množství migrantů než určují kvóty. Chovanec[19][20] také zastupoval vládu při jednání o uprchlických kvótách, kdy, s mandátem od vlády, odmítal jejich přijetí.[21]

V červnu 2016 oznámilo policejní prezidium plán na vytvoření centrály boje proti organizovanému zločinu. V rámci reorganizace by mělo dojít k sloučení Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu a Útvaru pro odhalování korupce a finanční kriminality. Zmíněné změny kritizovali státní zástupci a část politického spektra, především hnutí ANO, a hlavně ministra spravedlnosti Roberta Pelikána. Reorganizace byla kritizována za svoji údajnou nepřipravenost a ukvapenost. Sám Chovanec prohlásil, že změny schválí, pokud nezasáhnou do živých kauz, na což si nechal vypracovat analýzu. Dle této analýzy by se reorganizace neměla dotknout živých kauz.[22] reorganizace však vyvolala krizi ve vládě a vedlo k rezignaci velitele ÚOOZ Roberta Šlachty. ANO požadovalo Chovancův konec, pokud ten změny podepíše. Později začalo hnutí hrozit odchodem z vlády. Milan Chovanec pak reorganizaci policie 15. června schválil, přičemž řekl že „policie nesmí být divizí Agrofertu.“ ANO následně ustoupilo ve svém úmyslu vypovědět koaliční smlouvu s tím, že bude požadovat její změny.[23][24]

Dne 10. března 2017 obhájil na 39. sjezdu ČSSD v Brně post statutárního místopředsedy strany. Hlas mu dalo 379 delegátů, jeho protikandidátovi Jeronýmu Tejcovi pak 280 delegátů (dostal tak 56 % platných hlasů).[25]

Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2017 byl lídrem ČSSD v Plzeňském kraji.[26] V polovině června 2017 se stal pověřeným předsedou ČSSD, když na funkci řádného předsedy rezignoval Bohuslav Sobotka.[27] Ve sněmovních volbách získal 2 917 preferenčních hlasů a obhájil tak mandát poslance.[28] Ve funkci ministra vnitra ČR setrval do 13. prosince 2017, kdy byl novým ministrem jmenován Lubomír Metnar.[29]

Na mimořádném sjezdu ČSSD v únoru 2018 v Hradci Králové kandidoval na předsedu strany. Získal však jen 116 hlasů a skončil tak na třetím místě v prvním kole volby, porazili jej Jan Hamáček a Jiří Zimola. O funkci 1. místopředsedy se již neucházel.[30]

V červenci 2018 nepodpořil jako jediný poslanec ČSSD při hlasování o důvěře menšinovou vládu ANO a ČSSD (tj. druhá vláda Andreje Babiše). Jako důvod uvedl: "Je v zásadním konfliktu s mým svědomím, abych umožnil vznik této vlády, kde sociální demokraté mají hrát nedůstojnou roli fíkového listu."[31] Později prohlásil, že pokud by jej Poslanecký klub ČSSD vyloučil, složil by poslanecký mandát. Poslanecký klub se však usnesl, že jeho vyloučení ani rezignaci na mandát nepožaduje.[32]

V komunálních volbách v roce 2018 kandidoval do Zastupitelstva města Plzeň na 43. místě kandidátky ČSSD, ale neuspěl.[33] Nebyl zvolen ani zastupitelem městského obvodu Plzeň 2-Slovany (kandidoval na posledním 27. místě).[34]

V lednu 2019 oznámil, že do konce března téhož roku složí poslanecký mandát, a to pro nesouhlas s účastí ČSSD ve společné vládě s ANO. Nakonec tak učinil ke 14. dubnu 2019, nahradil jej Václav Votava.[35][36]

Pochybnosti o studiu

Chovancovo studium na Západočeské univerzitě v Plzni bylo předmětem veřejného zájmu hned několikrát.

Bakalářský obor na právnické fakultě Západočeské univerzity se do povědomí veřejnosti v roce 2011 zaryl především kauzou tzv. rychlostudentů, kteří zvládli běžně tříletý bakalářský a pětiletý magisterský obor vystudovat v řádu měsíců. Milan Chovanec absolvoval bakalářský obor za 9 měsíců (přesněji od září do června 2009); regulérnost jeho studia tak bývá zpochybňována.[1] Jako vysvětlení Chovanec uvedl, že byl coby absolvent kurzu celoživotního vzdělávání (v letech 2007 až 2008) následně zařazen přímo do 3. ročníku (2009).[37]

Pochybnosti o regulárnosti vyvolala též jeho bakalářská práce. Chovanec nejprve uvedl, že mu škola oznámila, že práce není k nalezení, později ho prý informovali, že je celou dobu v univerzitní knihovně.[37]

V roce 2016 zástupci Pirátské strany za využití systému Odevzdej.cz upozornili, že Chovanec do úvodu bakalářské práce zkopíroval necelé 2 normostrany textu, který byl sepsán již před rokem 2003 (tj. 6 let před vytvořením Chovancovy bakalářské práce).[38] Šlo o vypracované maturitní otázky z přeloučského gymnázia. Nad použitím výpisků středoškolských studentů v bakalářské práci na právnické fakultě se pozastavil i tehdejší Chovancův vládní kolegaministr spravedlnosti Robert Pelikán, který uvedl: "Ale samozřejmě, že to je plagiát. A ještě ke všemu čeho..."[39] Pochybnosti nad kvalitou práce vyjádřila i bývalá předsedkyně Akreditační komise Vladimíra Dvořáková, která označila Chovancův postup za neetický a dodala: "Komise mu to měla hodit na hlavu. Za normální situace by nebylo možné, aby taková práce prošla."[40] Chovanec k podezření z plagiátorství uvedl, že zdroj textu uvedl na konci bakalářské práce v části Použitá literatura a zdroje informací a označil upozornění Pirátské strany za pokus vyvolat "předvolební skandálek".[41] Předseda Pirátské strany Ivan Bartoš v reakci vyjádřil překvapení nad tím, že ministr vnitra k osobní záležitosti jeho bakalářské práce vyjadřuje na oficiálních stránkách ministerstva vnitra.[42]

Piráti dále upozornili, že Chovancova bakalářská práce byla odevzdána dříve, než byla zadána.[38] Odevzdána totiž byla již 31. března 2009, přestože zadána byla až 5. června 2009. Chovanec k věci uvedl, že jeho práce tehdy všechny formální náležitosti splnila.[43]

Pochybnosti umocnily též osoby vedoucího a oponentů Chovancovy bakalářské práce. Vedoucím práce byl Ivan Tomažič, jehož disertační práce byla odhalena jako plagiát. Chovancovi oponenti Daniel Telecký a Milan Kindl pak byli přímými účastníky již zmíněné kauzy tzv. rychlostudentů.[40]

Chovanec své studium na právnické fakultě považuje za nejhloupější nápad svého života a získaný titul (Bc.) prý již neužívá.[44][45] Přesto například na svém profilu na webové stránce vlády České republiky uvádí, že je absolventem Západočeské univerzity v Plzni.[46]

Odkazy

Reference

Externí odkazy