Messier 69

kulová hvězdokupa

Messier 69 (také M69 a NGC 6637) je kulová hvězdokupasouhvězdí Střelcemagnitudou 7,6.[8]Objevil ji Charles Messier 31. srpna 1780.[1][9]Hvězdokupa je od Země vzdálená přibližně 28 700 ly.[8]

Messier 69
M69 na snímku z Hubbleova vesmírného dalekohledu
M69 na snímku z Hubbleova vesmírného dalekohledu
Pozorovací údaje
(Ekvinokcium J2000,0)
Typkulová hvězdokupa
TřídaV[1]
ObjevitelCharles Messier
Datum objevu31. srpna 1780
Rektascenze18h 31m 23,1s[2]
Deklinace-32°20′53,1″[2]
SouhvězdíStřelec (lat. Sgr)
Zdánlivá magnituda (V)8,31[3][4], 9,32[4], 8,295[5], 7,693[5] a 7,306[5]
Úhlová velikost7,1'[1]
Vzdálenost28 700 ly
Fyzikální charakteristiky
Poloměr25[1] ly
Absolutní magnituda (V)−7,64
Metalicita [Fe/H]−0,7, −0,84, −0,9 a −0,78
Odhadované stáří13,1 miliard let[6]
Označení v katalozích
Messierův katalogM 69
New General CatalogueNGC 6637
Melottův katalogMelotte 202
Jiná označeníM69, NGC 6637, GCl 96,[2] Mel 202[7]
(V) – měření provedena ve viditelném světle
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pozorování

Poloha M 69 v souhvězdí Střelce.

M69 je možné najít přibližně 2,5° severovýchodně od hvězdy Kaus Australis (ε Sagittarii) ve hvězdném poli středně bohatém na hvězdy na pozadí. Hvězdokupa je poněkud obtížně viditelná i triedrem 10x50, ale jednotlivé hvězdy v ní začne rozlišovat až větší dalekohled o průměru přinejmenším 250 mm, a to pouze za příznivých atmosférických podmínek.[10]

Poblíž M69 je možné vyhledat mnoho dalších kulových hvězdokup, z těch jasnějších jsou to například 2,5° východně Messier 70, 5,5° severovýchodně Messier 54 a 9° severně výrazná hvězdokupa Messier 22. 8° západně také leží jasná otevřená hvězdokupa Messier 7.

M69 je možno jednoduše pozorovat z většiny obydlených oblastí Země, protože má dostatečně nízkou jižní deklinaci. Přesto není pozorovatelná v některých částech severní Evropy a Kanady, tedy blízko polárního kruhu, a ve střední Evropě zůstává poměrně nízko nad obzorem. Na jižní polokouli je hvězdokupa dobře viditelná vysoko na obloze během jižních zimních nocí.[11] Nejvhodnější období pro její pozorování na večerní obloze je od června do října.

Historie pozorování

Hvězdokupu M69 objevil Charles Messier 31. srpna 1780,[9] když se podruhé marně pokoušel najít mlhavý objekt označený Lac I.11, který objevil Nicolas-Louis de Lacaille a který později dostal označení NGC 6634.[9] M69 Messier popsal takto: "mlhovina bez hvězd ve Střelci … blízko ní je hvězda 9. magnitudy; její jas je velmi slabý, je viditelná pouze za dobrého počasí a i malé světlo k osvětlení stupnice ji dokáže zneviditelnit. Její poloha byla určena pomocí hvězdy Epsilon Sagittarii. Tuto mlhovinu pozoroval pan de Lacaille a zapsal ji do svého katalogu."[10] Jak již ale bylo výše naznačeno, NGC 6634 a M69 jsou dva různé objekty.[9]

Vlastnosti

M69 leží ve vzdálenosti 28 700 světelných let[8] od Země a její skutečný průměr je přibližně 50 světelných let.[1] Nejen na obloze ale i fyzicky blízko ní leží další kulová hvězdokupa M70, v prostoru je od sebe dělí asi 1 800 světelných let a obě jsou blízko středu Galaxie.[10]

M69 patří mezi kulové hvězdokupy s vysokým obsahem kovů, protože její hvězdy vykazují poměrně hojné zastoupení prvků těžších než helium. Stále ovšem obsahuje výrazně méně kovů než mnohem mladší hvězdy populace I, jako například Slunce, a z toho se dá usoudit, že i tato kulová hvězdokupa vznikla v raných dobách vesmíru, kdy byly ve vesmíru zastoupeny převážně lehké prvky.[10]

M69 se zdá být chudá na proměnné hvězdy, kterých v ní bylo nalezeno pouze 8, z nichž dvě jsou Miridy s periodou přibližně 200 dní.[10]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku M69 (astronomia) na italské Wikipedii.

Související články

Externí odkazy