Mechelen
Mechelen (francouzsky Malines, německy Mecheln) je belgické město a správní centrum jednoho z arrondissementů provincie Antverpy ve Vlámském regionu. Žije zde přibližně 87 tisíc[1] obyvatel.Obec Mechelen kromě vlastního města zahrnuje bývalé obce Heffen, Hombeek, Leest, Muizen a Walem a patří k ní i osady Nekkerspoel a Battel.
| Mechelen | |
|---|---|
 radnice | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 51°1′41″ s. š., 4°28′49″ v. d. |
| Časové pásmo | UTC+01:00 |
| Stát |  Belgie |
| Jazyk. společenství | Vlámské |
| Region | Vlámsko |
| Provincie | Antverpy |
| Arrondissement | Mechelen |
  Mechelen | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 65,8 km² |
| Počet obyvatel | 86 921 (2020)[1] |
| Hustota zalidnění | 1 321 obyv./km² |
| Správa | |
| Starosta | Bart Somers (od 2001) |
| Oficiální web | www |
| onthaal | |
| Telefonní předvolba | 015 - 03 |
| PSČ | 2800, 2801, 2811, 2812 |
| Počet zastupitelů | 43 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Mechelen se nachází v metropolitní oblasti známé jako vlámský diamant na půli cesty mezi Bruselem a Antverpami ve vzdálenosti asi 25 km od obou z nich. Leží na řece Dijle, a proto bývá označováno jako „Dijlestad“.
Roku 1559 se Mechelen stal sídlem arcibiskupství a od roku 1962 sdílí tuto funkci s Bruselem.
Historie
Archeologické nálezy, které dokazují osídlení území mezi Bruselem, Lovaní a Antverpami v době laténské, se koncentrují zejména v okolí Mechelenu, kde se původně nacházely mokřady. Mezi tyto nálezy patří 8,4 m dlouhá kanoe z dubového kmene a osada s asi pěti dřevěnými domy u Nekkerspoelu.[2]
Území Mechelenu u řeky Dijle bylo osídleno i v době Galorománů, jak dokazuje několik římských ruin a cest. V 3.–4. století byla oblast za slábnoucího vlivu Římanů osídlena germánskými kmeny. Podle tradice oblast v 8. století pokřesťanštil skotský nebo irský misionář svatý Rumold (nizozemsky Rombout) a pravděpodobně zde i založil klášter.
Roku 1303 Mechelenu udělil městská práva brabantský vévoda Jan II.V té době také začala rivalita mezi Mechelenem a Antverpami. V 15. století se Mechelen dostal pod vládu burgundského vévodství a nastalo období rozkvětu.Roku 1473 Karel Smělý do města přesunul několik politických institucí a až do Velké francouzské revoluce Mechelen sloužil jako sídlo vrchního soudu.V pozdním středověku Mechelen bohatl díky obchodu se suknem a v první polovině 16. století za vlády Markéty Rakouské se stal dokonce hlavním městem Nizozemí (přibližně dnešní Nizozemsko, Belgie a Lucembursko).
V průběhu 16. století prudce poklesl politický vliv Mechelenu, poněvadž mnoho vládních institucí bylo přesunuto do Bruselu. Ztrátu politické moci však vynahradil vzestup v církevní hierarchii – roku 1559 se stal Mechelen sídlem arcibiskupství, a tedy duchovním hlavním městem Nizozemí. Roku 1572 během osmdesátileté války město vypálili a vyplenili Španělé. Po této události muselo být město přestavěno. V tomto období začala tradice výroby nábytku, která přetrvává dodnes.Roku 1781 nařídil císař Josef II. zbourání městských hradeb. Na jejich místě se dnes nachází vnitřní silniční okruh.[3]
19. století znamenalo nástup průmyslové revoluce. Roku 1835 byla otevřena první železniční trať na evropském kontinentu mezi Bruselem a Mechelenem, který se stal belgickým železničním uzlem. To vedlo k rozvoji různých odvětví kovodělného průmyslu, mimo jiné železničního strojírenství, které je ve městě zastoupeno ještě dnes.
Památky
- Katedrála svatého Rumolda (Sint-Romboutskathedraal) byla postavena ve 13.–16. století ve stylu brabantské gotiky. Její věž má výšku 97 m (ačkoliv původní plány počítaly s výškou 167 m) a byla zapsána do Seznamu světového dědictví UNESCO. Má dvě zvonkohry, každou se 49 zvony.
- Ve městě se nachází několik dalších kostelů, jako např. Sint-Janskerk (kostel sv. Jana), Kerk van Onze-Lieve-Vrouw-over-de-Dijle, barokní bazilika Basiliek van Onze-Lieve-Vrouw-van-Hanswijk nebo Sint-Pieter en Pauluskerk (kostel sv. Petra a Pavla).
- Na náměstí Grote Markt se nachází radnice a četné historické domy. K budově radnice patří bývalá gotická tržnice se suknem (Lakenhal) a hláska (Belfort), která figuruje na Seznamu světového dědictví.
- Klein Begijnhof a Groot Begijnhof (malý a velký dvůr bekyní) byly roku 1998 zapsány do Seznamu světového dědictví UNESCO.
- Palác Markéty z Yorku, nevlastní babičky Karla V., má gotickou fasádu a slouží jako divadlo.
- Palác Markéty Rakouské, tety Karla V., byl původně sídlem vrchního soudu a dnes slouží jako justiční palác. Jeho renesanční zahrady jsou přístupné veřejnosti. Palác se zavírá veřejnosti, pokud je v Belgii vyhlášen stupeň 3 ohrožení.
Sport
Ve městě sídlí fotbalové kluby KV Mechelen[4] a KRC Mechelen.[5]
Významné osobnosti
- Markéta z Yorku (1446–1503), burgundská vévodkyně
- Markéta Rakouská (1480–1530), habsburská místodržitelka v Nizozemí, dcera Maxmiliána I. Habsburského, římského císaře, a poručnice Karla V.
- John Heywood (1497–cca 1575), anglický básník
- Karel V. (1500–1558), římský císař, vychováván v Mechelenu do 17 let
- Rembert Dodoens (1517–1585), botanik, bylinkář a lékař
- Philippe de Monte (1521–1603), renesanční hudební skladatel
- François René Mallarmé (1755–1835), francouzský politik, který zde žil v exilu, i tady zemřel
Partnerská města
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mechelen na anglické Wikipedii.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Mechelen na Wikimedia Commons - (nizozemsky) (anglicky) (francouzsky) (německy) Oficiální stránky města (anglická, francouzská a německá verze mají pouze omezený rozsah)
- (česky) Mechelen, Oficiální zastoupení belgických Flander v ČR
- (anglicky) Informace o mechelenských památkách (soubor PDF)
- (anglicky) Informace o mechelenských dvorech bekyní (soubor PDF)
