Maximilian Marterer

německý tenista

Maximilian Marterer (* 15. června 1995 Norimberk) je německý profesionální tenista hrající levou rukou. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP World Tour nevyhrál žádný turnaj. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal do července 2018 dvanáct titulů ve dvouhře a sedm ve čtyřhře.[2]

Maximilian Marterer
Maximilian Marterer na French Open 2018
Maximilian Marterer na French Open 2018
PřezdívkaMaxi[1]
StátNěmeckoNěmecko Německo
Datum narození15. června 1995 (29 let)[1]
Místo narozeníNorimberk, Německo[1]
BydlištěStein, Německo[1]
Výška191 cm[1]
Hmotnost84 kg[1]
Profesionál od2015[1]
Držení raketylevou rukou, bekhend obouruč
Výdělek2 433 518 USD
Tenisová raketaBabolat
Dvouhra
Poměr zápasů35–61
Tituly 0 ATP, 7 challengerů, 6 Futures
Nejvyšší umístění45. místo (13. srpna 2018)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open3. kolo (2018)
French Open4. kolo (2018)
Wimbledon3. kolo (2023)
US Open1. kolo (2017, 2018, 2021, 2022)
Čtyřhra
Poměr zápasů5–16
Tituly0 ATP, 2 challengery, 5 Futures
Nejvyšší umístění249. místo (29. dubna 2019)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open1. kolo (2019)
French Open1. kolo (2018)
Wimbledon1. kolo (2018)
US Open1. kolo (2018)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20231122a22. listopadu 2023
Některá data mohou pocházet z datové položky.
V závěrečném kole kvalifikace US Open 2017 vyřadil Leonarda Mayera a poprvé prošel do hlavní soutěže Grand Slamu

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v srpnu 2018 na 45. místě a ve čtyřhře pak v dubnu 2019 na 249. místě. Trénuje ho Gerald Radovici.[1]

V německém daviscupovém týmu neodehrál do roku 2018 žádné utkání.[2]

Tenisová kariéra

V juniorském tenise si zahrál s Rakušanem Lucasem Miedlerem finále juniorské čtyřhry Australian Open 2013, z něhož odešli poraženi ve dvou setech od australské dvojice Bradley Mousley a Jay Andrijic.

V rámci hlavních soutěží událostí challengerech debutoval v červnu 2012, když na antukový turnaj ve Fürthu obdržel divokou kartu. V úvodním kole podlehl českému hráči Dušanu Lojdovi.[2] Premiérový singlový titul v této úrovni tenisu si odvezl ze zářijového Morocco Tennis Tour 2016 v Meknesu s dotací 42,5 tisíc eur, kde ve finále přehrál běloruského hráče Uladzimira Ignatika. Téhož soupeře porazil již ve finálovém duelu nižšího okruhu ITF ve Stuttgartu, na němž v lednu 2015 vybojoval vůbec první trofej z dvouhry turnajů Futures. Průnik mezi sto nejlepších tenistů zaznamenal 16. října 2017, když mu na žebříčku ATP patřila 100. příčka.[1][2]

Ve dvouhře okruhu ATP World Tour debutoval na travnatém MercedesCupu 2015 ve Stuttgartu, kam získal od pořadatelů divokou kartu. Vypadl v úvodním kole s Rakušanem Andreasem Haiderem-Maureremem.[1] V rámci série ATP Masters odehrál první utkání na cincinnatském Western & Southern Open 2017, kde prošel kvalifikačním sítem. V první fázi jej vyřadil americký teenager Frances Tiafoe po dvousetovém průběhu.[1][2]

Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenal v mužském singlu US Open 2017 po zvládnuté tříkolové kvalifikaci, v níž na jeho raketě v posledním kole zůstal Argentinec Leonardo Mayer. V úvodním kole však nenašel recept na Američana Donalda Younga, jemuž odebral jeden set. Vůbec první vítězný zápas ve dvouhře okruhu ATP Tour, po šňůře 14 porážek v úvodních kolech, dosáhl na lednovém Australian Open 2018, kde zdolal krajana Cedrika-Marcela Stebeho ve třech sadách. Následně vyřadil Španěla Fernanda Verdasca, aby jej ve třetí fázi zastavil Američan Tennys Sandgren.[1][2][3]Zatím poslední challenger ATP ve dvouhře vyhrál v listopadu 2020 v Bratislavě SVK Peugeot Open 2020, když ve finále porazil Tomáše Macháče 6–73, 6–2 a 7–5.

Finále na challengerech ATP a okruhu Futures

Legenda
Challengery (6–2 D; 2–1 Č)
Futures (6–6 D; 5–1 Č)

Dvouhra (15 titulů)

č.datumturnajpovrchsoupeř ve finálevýsledek
1.leden 2015Stuttgart, Německotvrdý (h) Uladzimir Ignatik6–4, 4–6, 7–5
2.leden 2015Kaarst, Německokoberec (h) Marek Michalička7–6(7–5), 6–4
3.červen 2015Basilicanova, Itálieantuka Tom Kočevar-Dešman6–3, 6–2
4.říjen 2015Hambach, Německokoberec (h) Marc Sieber6–2, 6–2
5.duben 2016Hammamet, Tuniskoantuka Jules Okala6–2, 6–1
6.červenec 2016Trevír, Německoantuka Federico Coria6–1, 6–2
1.září 2016Meknes, Marokoantuka Uladzimir Ignatik7–6(7–3), 6–3
2.září 2016Kenitra, Marokoantuka Mohamed Safwat6–2, 6–4
3.září 2017Banja Luka, Bosna a Hercegovinaantuka Carlos Taberner6–1, 6–2
4.říjen 2017Monterrey, Mexikotvrdý Bradley Klahn7–6(7–3), 7–6(8–6)
5.listopad 2017Eckental, Německokoberec (h) Jerzy Janowicz7–6(10–8), 3–6, 6–3
6.únor 2017Cherbourg, Franciertvrdý (ih) Constant Lestienne6–4, 7–5
7.listopad 2020Bratislava, Slovenskotvrdý (ih) Tomáš Macháč6–73, 6–2, 7–5
8.červenec 2023Amersfoort, Nizozemskoantuka Titouan Droguet6–4, 6–2
9.listopad 2023Danderyd, Švédskotvrdý (ih) Brandon Nakashima2–6, 6–4, 6–3

Čtyřhra (7 titulů)

č.datumturnajpovrchspoluhráčporažení finalistévýsledek
1.červen 2014Vratislav, Polskoantuka Kevin Kaczynski Adam Majchrowicz
Rafal Teurer
6–4, 6–4
2.říjen 2014Bad Salzdetfurth, Německokoberec (h) Kevin Krawietz Denis Kapric
Lukas Ruepke
6–3, 7–6(7–4)
3.listopad 2014Antalya, Tureckoantuka Kevin Krawietz Janez Semrajc
Tristan-Samuel Weissborn
6–3, 6–2
4.červen 2015Basilicanova, Itálieantuka Daniel Masur Gerard Granollers
Mark Vervoort
6–2, 1–6, [10–4]
5.červenec 2015Kenn, Německoantuka Kevin Krawietz Max Bohl
Benedikt Müller
6–0, 6–1
1.září 2015Meknes, Marokoantuka Kevin Krawietz Gianluca Naso
Riccardo Sinicropi
7–5, 6–1
2.září 2016Kenitra, Marokoantuka Kevin Krawietz Uladzimir Ignatik
Michael Linzer
7–6(8–6), 4–6, [10–6]

Finále juniorky Grand Slamu

Čtyřhra juniorů: 1 (0–1)

Stavrokturnajpovrchspoluhráčporažení finalistévýsledek
Finalista2013Australian Opentvrdý Lucas Miedler Bradley Mousley
Jay Andrijic
3–6, 6–7(3–7)

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Maximilian Marterer na anglické Wikipedii.

Externí odkazy