Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Matěj Blecha (16. července 1861 Štítary [2] u Kolína – 18. prosince 1919 Praha-Nové Město [3] [4] ) byl český architekt a stavitel, nejmladší bratr a společník stavitelů a architektů Josefa a Aloise Blechy , po jejichž smrti rodinnou firmu převzal.
Narodil se ve Štítarech u Kolína jako nejmladší ze tří bratrů do rolnické rodiny. Byl pokřtěn druhý den po narození jako evangelík. Na základní školu chodil ve Štítarech , poté studoval v Kolíně. Rodiče mu zemřeli v mladém věku a vychovával jej starší bratr Josef. Po absolutoriu reálného gymnázia vystudoval pozemní stavitelství na pražské technice a pokračoval na vídeňské technice . Studia zakončil kursem architektury na Akademii výtvarných umění ve Vídni u Karla von Hasenauer . Od roku 1885 byl členem Spolku inženýrů a architektů (SAI).
V roce 1890 se stal společníkem ve firmě svého bratra Josefa (1841–1900). Ten v roce 1900 zemřel a o dva roky později zemřel i jeho druhý bratr Alois (1856–1902). Spolupracoval i s Emilem Králíčkem .
Po smrti Matěje Blechy v roce 1919 fungovala firma Matěj Blecha pod vedením jeho syna Josefa. Kromě stavebnictví se zabýval také architekturou a divadlem.
S manželkou Miladou (roz. Choděrovou, 1864–1921) měl dceru Miladu (* 1891) a syna Josefa (* 1896).[5] . S rodinou je pohřben v monumentální trojosé hrobce na Olšanech.
Nájemní dům M. Blechy , Masarykovo nábřeží 28, Praha 1 – detail fasádyJsou mu připisovány stavby evangelických kostelů v Černilově a Chvaleticích z roku 1882. Je jedním z českých architektů, jehož projekty byly realizovány na území dnešní Ukrajiny a Srbska .
Některé stavby navrhoval sám, spolupracoval také s řadou dalších architektů (Osvald Polívka , Antonín Wiehl a další). Významná je jeho spolupráce s Emilem Králíčkem .
Hrobka rodiny Matěje Blechy na Olšanských hřbitovech 1890 Vila "Luisa", Dobřichovice, pro Jana a Luisu Reimanovy, čp. 118 (novorenesance), 1890–1891 Soutěžní návrh na most Františka Josefa I. v Praze, spolu s Albertem Vojtěchem Velflíkem , 1893 Nakladatelský a tiskařský dům nakladatelství Politika , Praha 1 - Nové město, čp. 200/II, Pštrossova 21, 1895 Evangelický kostel, Kladno , ulice Generála Klapálka 1394, 1898 Evangelický kostel, Nymburk , architekt: Friedrich Gottlob Karl Alber (novorenesance), 1900–1902 Pražská úvěrní banka, Praha 1 - Staré Město, čp. 377/I, ul. 28. října 13, výzdoba Celda Klouček , 1902 Zemská banka, Praha 1 - Nové Město, Na Příkopě 28, architekt: Osvald Polívka , výzdoba Celda Klouček (novorenesance)[6] 1903 Nájemní dům čp. 1984/II, Praha 1 - Nové Město, Senovážné náměstí 10, 1904–1905 Nájemní dům "U Dörflerů" čp. 391/I, Praha 1 - Staré Město, Na Příkopě 7, architekt Jiří Justich [7] 1904 Kostel svatého Vojtěcha , Praha 8 - Libeň (secese), 1904–1906 Vlastní nájemní dům , čp. 235, Praha 1 - Nové město, Masarykovo nábřeží 28, 1905 Kostel svaté Anny, Habartov , zbořen 19. 12. 1951[8] 1906 Hernychova vila , Ústí nad Orlicí , 1906 Kostel svatého Josefa v Předlicích v Ústí nad Labem [9] 1906–1907 Poliklinika, Praha 1 - Nové Město, čp. 208/II, Myslíkova 7, 1906–1907 Palác Pražské železářské společnosti, Praha 1 - Nové Město, čp. 1015/II, Opletalova 55, architekt: Josef Zasche , 1907–1908 Penzion (dnes kolej AMU ), Praha 1 - Staré Město, čp. 940/I, Hradební 7, architekt: Emil Králíček , 1907-1910 Libeňská sokolovna a lázně, Praha 8 - Libeň, čp. 2, Zenklova 3, 1908 Rekonstrukce a rozšíření Židovské radnice v Praze 1 – Josefově, čp. 250/V, Maiselova 18,[10] asi 1910 Rodinný dům, Praha 6 - Bubeneč, čp. 289/VII, Na Zátorce 3, architekt: Emil Králíček, asi 1910 Nájemní dům, Praha 8 Karlín, čp. 519, Hybešova 5, asi 1910 budova Výchovny České zemské komise pro péči o mládež , Jilemnice, č. p. 332, stavba: Jan Vejrych 1910–1911 Rekonstrukce zámku Mníšek pod Brdy , 1911 České mořské lázně hotel Velebit, Baška na ostrově Krk , Chorvatsko 1911–1912 Dům Maribor , Praha 7 - Holešovice, čp. 861/VII, Bubenské nábřeží 9, architekt: Emil Králíček , 1911–1912 Skladový dům Jindřicha Vaňka , Praha 7 - Holešovice, U Topíren 4, architekt: snad Emil Králíček , 1911–1913 Hotel Zlatá Husa , Praha 1 - Nové Město, čp. 839/II, Václavské nám. 7, (geometrická secese), upraveno v roce 1933 Ladislavem Machoněm , 1911–1913 Adamova lékárna , Praha 1 - Nové Město, čp. 775/II, Václavské nám. 8, architekt: Emil Králíček , (geom. secese a kubismus), 1912–1913 Nájemní dům se spořitelnou, Praha 8 - Karlín, čp. 539, Prvního pluku 18, 1912–1913 Nájemní dům čp. 122/V, Praha 1 - Josefov, čp. 122/V, Bílkova 6, architekt Josef Kovařovič, [11] 1912–1913 Dům Diamant , Praha 1 - Nové Město, čp. 82/II, Spálená 4, architekt: Emil Králíček, (kubismus), 1912–1913 Přístavba Jedličkova ústavu , Praha 2 - Vyšehrad, čp. 13, V Pevnosti 4, 1913 Kubistická lucerna, Praha 1 - Nové Město, Jungmannovo nám., architekt: Emil Králíček, (součást projektu Adamovy lékárny), 1913–1916 Palác Rokoko (Šupichovy domy) , Praha 1 - Nové Město, čp. 794/II, 626/II, Václavské nám. 38, 40, architekt: Emil Králíček, 1914–1915 Činžovní dům, Praha 1 - Staré Město, čp. 42/I, Kaprova 14,[12] 1915–1920 Pavilon nemocnice, Praha 2 - Nové Město, čp. 500/II, Karlovo náměstí 37, Cukrovar v Trnavě, v Seredi, Eresi, Orojska, Teplá a další v Itálii, Srbsku a Bulharsku, Lihovary, Spojené strojírny v Hradci Králové, Stavby realizované firmou Matěje Blechy po jeho smrti editovat zdroj 1920–1922 Nájemní domy, Praha 2 - Nové Město, čp. 329, 330, Dittrichova 15, 17 1922 Kancelářský dům, Praha 5 - Smíchov, čp. 200, Kartouzská 4 1924–1926 Obchodní a nájemní dům, Praha 1 - Nové Město, čp. 60, Národní 28 1924–1930 Vila Otto Petschka v Praze-Bubenči, architekt Max Spielmann 1925 Palác Pražské úvěrové banky, Bělehrad[13] 1925–1926 Modlitebna, Praha 2 - Nové Město, čp. 546, Malá Štěpánská 12 1925–1928 Budova československého velvyslanectví v Jugoslávii , Bělehrad [14] , architekt Alois Mezera 1926–1928 Kancelářský dům, Praha 1 - Nové Město, čp. 1048, Na Poříčí 30 1928–1931 Budova srbsko-americké banky v Bělehradu na třídě Kralja Milana, architekt Jaroslav Prchal 1928 Palác Kotva v Praze, architekt Jan Žák 1928 Vila Friedricha Petschka v Praze-Bubenči , architekt Max Spielmann 1932 přestavba Pelléovy vily v Praze 6-Bubenči , architekt Max Spielmann VLČEK, Pavel ; HILMERA, Jiří . heslo Blecha, Matěj. In: VLČEK, Pavel. Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách . Praha: Academia , 2004. ISBN 80-200-0969-8 . S. 69–71.ŠVÁCHA, Rostislav . Od moderny k funkcionalismu: Proměny pražské architektury 1. poloviny 20. století . Praha: Victoria Publishing, 1994 (2. vydání). ISBN 80-85605-84-8 . ŠTĚTKA, Jan. Stavitel Velké Prahy [online]. Tablet media, a. s., 2015-02-27 [cit. 2016-03-05]. Dostupné online . [nedostupný zdroj ]