MPTP

Injekční podání MPTP způsobí prudký rozvoj příznaků Parkinsonovy nemoci, často se tak stává u uživatelů MPPP obsahujícího příměs MPTP.

Samotný MPTP není toxický, a jako lipofilní látka může projít hematoencefalickou bariérou. Poté co se dostane do mozku je MPTP přeměněn působením monoaminoxidázy B gliových buněk (konkrétně astrocytů) na toxický kation MPP⁺ (1-methyl-4-fenylpyridinium)^[2]. MPP⁺ nejvíce ničí dopaminergní neurony v části substantia nigra nazývané pars compacta. MPP⁺ interaguje s komplexem I elektronového transportního řetězce, součástí mitochondriálního metabolismu, což způsobuje buněčnou smrt a vyvolává tvorbu volných radikálů, které dále přispívají k poškozování buněk.

Protože MPTP není toxický přímo, tak lze následky otravy touto látkou potlačit podáním inhibitorů monoaminoxidázy, jako je selegilin. Tyto inhibitory brání metabolizování MPTP na MPP⁺ inhibicí monoaminoxidázy B.

Dopaminergní neurony jsou k působení MPP⁺ náchylné selektivně, protože vykazují zpětný příjem dopaminu řízený DAT, který má vysokou afinitu i k MPP⁺.^[3]

Dopaminový transportér odstraňuje přebytek dopaminu v synapsích a přemisťuje jej zpět do buňky. Tato vlastnost se objevuje u VTA i SNc neuronů, VTA neurony ale brání působení MPP⁺ expresí kalbindinu. Kalbindin reguluje dostupnost Ca²⁺ v buňce, ale nepůsobí v SNc neuronech.

Hlodavci jsou oproti primátům na působení MPTP náchylní mnohem méně; na krysy tato látka téměř nepůsobí. U myší probíhá buněčná smrt pouze v substantia nigra, ale parkinsonovské příznaky se neobjevují;^[4] ale novější studie naznačují, že MPTP u nich tyto příznaky (obzvláště chronické) může vyvolávat.^[5][6] Předpokládá se, že tento jev způsobují nižší hladiny MAO-B v mozkových vlásečnicích hlodavců.^[4]

MPTP byl poprvé sayntetizován v roce 1947, a to jako analgetikum, reakcí fenylmagnesiumbromidu s 1-methylpiperidin-4-onem.^[7] Byl používán na léčbu několika nemocí, ale testy byly zastaveny po objevu parkinsonovských příznaků u opic. Při jednom z testů došlo k úmrtím dvou ze šesti lidí, kterým byl MPTP podán.^[8]

MPTP se využívá v laboratořích jako meziprodukt; chlorid jeho metabolitu MPP⁺, cyperquat, se používal jako herbicid,^[8] jež byl však nahrazen podobnou látkou paraquatem.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku MPTP na anglické Wikipedii.

• LANGSTON, J. William; BALLARD, Philip; TETRUD, James W.; IRWIN, Ian. Chronic Parkinsonism in Humans Due to a Product of Meperidine-Analog Synthesis.. Science. 25 February 1983, s. 979–980. Dostupné online. DOI 10.1126/science.6823561. PMID 6823561. JSTOR 1690734. S2CID 31966839. Bibcode 1983Sci...219..979L. Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
• Surprising Clue to Parkinson's. Time Magazine. 24 June 2001. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne March 30, 2005. Je zde použita šablona {{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
• How a Junkie's Brain Helps Parkinson's Patients. Wired. 21 September 2007. Dostupné online. Je zde použita šablona {{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.

• Fenindamin
• 6-hydroxydopamin
• Norsalsolinol

• Obrázky, zvuky či videa k tématu MPTP na Wikimedia Commons