Města s župním právem
Města s župním právem (maďarsky Megyei jogú város) jsou maďarská města, která mají stejnou nebo podobnou míru samosprávy jako župy, ve kterých se nacházejí. Jedná se o jistou obdobu statutárních měst v Česku. Od roku 2022 má tato práva 25 maďarských měst. Budapešť se do této kategorie nepočítá, neboť jakožto hlavní město je samostatnou správní jednotkou o 23 obvodech, bezprostředně podřízenou centrálním orgánům státu.
Historie
1954–1971
Dne 28. listopadu 1954 získala čtyři (po Budapešti) největší města Maďarské lidové republiky zvýšená práva, která si udržela až do změny v roce 1971.
Města se zvýšenými právy:
1971–1990
Změnou komunálního systému v roce 1971 byla zavedena nová kategorie tzv. Megyei város (Župní město).S účinností od 25. dubna téhož roku byla nová práva udělena následujícím městům:
Komunální systém od roku 1990
V roce 1990 byla opět zavedena kategorie Města s župním právem a byla udělena 20 městům, jejichž populace převyšovala 50 tisíc obyvatel. Většinou šlo o župní města, byly však i výjimky (Dunaújváros, Hódmezővásárhely, Nagykanizsa, Sopron). V roce 1994 tato práva získala ještě města Salgótarján a Szekszárd, jejichž počet obyvatel sice zdaleka nedosahoval stanovené hranice, ale šlo o hlavní města žup.
Roku 2006 byl do této kategorie povýšen Érd, který díky masivnímu růstu (suburbanizace Budapešti) splnil velikostní limit, zároveň se tak stal prvním městem Pešťské župy s tímto titulem. Roku 2022 získala župní práva ještě města Baja a Ostřihom, hlavně z historických důvodů (Ostřihom jako historické hlavní město Uherska a Baja jako středisko maďarské části Bačky).
Současná města s župním právem
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Megyei jogú város na maďarské Wikipedii.