Lukov (okres Teplice)

obec v okrese Teplice v Ústeckém kraji

Obec Lukov se nachází v okrese Teplice, kraj Ústecký. Žije zde 133[1] obyvatel. Obec Lukov se skládá ze dvou osad – Lukova a Štěpánova.

Lukov
Náves
Náves
Znak obce LukovVlajka obce Lukov
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecBílina
Obec s rozšířenou působnostíBílina
(správní obvod)
OkresTeplice
KrajÚstecký
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel133 (2024)[1]
Rozloha9,63 km²[2]
Nadmořská výška504 m n. m.
PSČ418 04
Počet domů48 (2021)[3]
Počet částí obce2
Počet k. ú.2
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa obecního úřaduŠtěpánov 22
Lukov
418 04 Hrobčice
obeclukov@obeclukov.cz
StarostaFrantišek Motl
Oficiální web: www.obeclukov.cz
Lukov na mapě
Lukov
Lukov
Další údaje
Kód obce546909
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Název

Jméno Lukov vzniklo asi z příjmení Luk a to z appelativu luk (něm. Bogen, lat. arcus), nebo z luk s významem „česnek“. Možná povstalo z osobního jména Luka, které bylo odvozeno od Lukáš, resp. z latinského Lucas, a znamenalo „Lukův“, či „Lukášův“. Zde tedy dvůr.

Historie

Z počátku měla každá ze vsí jiné osudy, teprve od počátku 16. století sdílejí dějiny lobkovického panství Bílina.

Průčelí kaple sv. Antonína Paduánského na lukovské návsi

První písemná zmínka o Lukovu v je z roku 1378, kdy bratři Maněk a Boreš z Lukova uplatnili své patronátní právo k farnímu kostelu sv. Vavřince v Mirošovicích. Tvrz v Lukově se poprvé uvádí v roce 1496, kdy zde žil Petr Lukovský z Truzenic. V uvedeném roce na zdejší tvrzi a vsi pojistil věno své manželky Barbory z Harasova. Barbora přežila jak svého manžela, tak i syna Jana a v roce 1510 prodala Lukov Děpoltovi z Lobkovic, který ves a již zpustlou tvrz s poplužním dvorem připojil ke svému panství Bílina. Od té doby byly vsi Lukov a Štěpánov součástí bílinského panství pánů, pak hrabat a nakonec knížat z Lobkovic. Když se Eleonora Kateřina Karolína (1685–1720), dcera Václava Ferdinanda z Lobkovic, jako universální dědička panství Bílina, vdala (1703) za Filipa Hyacinta z Lobkovic, bylo její dědictví připojeno k majetkům roudnických Lobkoviců a zůstalo tak až do konce patrimoniální správy v roce 1850.

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 172 obyvatel (z toho 85 mužů), z nichž bylo šest Čechoslováků, 165 Němců a jeden cizinec. Až na dva evangelíky se hlásili k římskokatolické církvi.[4] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 174 obyvatel: tři Čechoslováky a 171 Němců. S výjimkou dvou lidí bez vyznání byli římskými katolíky.[5]

Vývoj počtu obyvatel a domů místní části Lukov[6][7][8]
186918801890190019101921193019501961197019801991200120112021
Obyvatelé1341671571741711721748658698766686368
Domy303334343233363331181824172221
Data z roku 1961 zahrnují i domy místní části Štěpánov.

Obecní správa

Mezi lety 1869–1910 Lukov patřil jako osada obce k Radovesicím. Mezi lety 1921–1980 byl obcí v okrese Duchcov (1921–1930), poté okres Bílina (1950) a později v okrese Teplice. Od 1. července 1980 do 31. prosince 1991 patřil jako část obceHrobčicím a od 1. ledna 1992 je opět samostatnou obcí.[9]

Části obce

Obecní symboly

Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 15. listopadu 2005.[10]

Pamětihodnosti

  • Kaple sv. Antonína Paduánského. Kaple stojí v obci na návsi pod lipou. V průčelní věžičce se nachází zvon.
  • Hradiště štítarské kultury nad Štěpánovem, archeologické naleziště

Reference

Externí odkazy